Správný pitný režim: Kolik, co, jak často?

Pěšky Aktuálně
10. 8. 2021 Roman Sovák
fotografie ovocných šťáv ve sklenici
ilustrační foto

V článcích na téma „správného“ pitného režimu se často dočteme, že člověk by měl v průměru vypít nejméně 2 až 3 litry vody denně. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ovšem upozorňuje, že pro většinu populace jde o nesprávné a nadsazené doporučení. Pojďme se na problematiku, která zahrnuje nejen kolik, ale také co a jak často pít, podívat blíže.

Jak SZÚ upřesňuje, průměrný jedinec sice opravdu potřebuje každý den doplnit zhruba 2,5 litru vody, jenže zhruba jeden litr z toho tvoří metabolická voda a voda přijímaná ve formě stravy a na tekutiny tak zbývá „pouhých“ cca 1,5 litru. Největší úskalí správně nastaveného pitného režimu pak představuje to, zda jsou právě pro vás průměrné hodnoty adekvátní. Potřeba tekutin je totiž silně individuální, a navíc při ní záleží i na okolní teplotě, vlhkosti, zda jste na pěším výletě nebo třeba jedete na kole do práce a řadě dalších faktorů.

KOLIK PÍT?

MUDr. František Kožíšek na stránkách www.szu.cz upozorňuje na to, že potřebu tekutin není možné generalizovat: „Každý člověk má svou optimální potřebu volných tekutin, která se navíc v čase mění. Tato potřeba se může pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý si musí nalézt (resp. stále nalézat) své optimální množství tekutin!

Často se v článcích pro výpočet množství vody, které by měli lidé denně pít, setkáme s různými vzorci zohledňujícími hmotnost. Jde například o doporučení: „váha v kilogramech × 0,03 = množství vody v litrech“ (zde). Podle něj by měl tedy člověk například s hmotností 69,2 kg – což byla podle ÚZIS v roce 2010 průměrná hmotnost českých žen – mimo letní období pít denně 2,1 litru vody. A v létě (kdy se násobí  vyšší konstantou 0,04) 2,8 litry vody. V souladu s upozorněním SZÚ na to, že člověk doplňuje příjem vody i stravou, doporučujeme začít při hledání „svého optimálního množství tekutin“ na nižších hodnotách, i když ty finální mohou být podle situace (vedro, zvýšená fyzická aktivita apod.) klidně ještě mnohem vyšší. 

foto šálku s čajem

CO (NE)PÍT?

Základem pitného režimu by měla být voda – pitná z kohoutku, studny nebo i balená. Vhodné jsou dále přírodní minerální vody s nižší celkovou mineralizací, slabé bylinné, zelené a ovocné čaje, slabý  černý  čaj, ředěné ovocné džusy, neslazené ovocné a zeleninové šťávy

Omezit byste měli sladké nápoje, které kromě toho, že jde o kalorické bomby, podporují pocit žízně, a dále také spotřebu perlivých vod sycených oxidem uhličitým. Kromě různých zdravotních nevýhod jich nejde vypít moc najednou a mají močopudné účinky, takže pro doplnění tekutin nejsou příliš vhodné.

Močopudné účinky mají i kofeinové a alkoholické nápoje – ty se vůbec nepočítají do pitného režimu, a týká se to i piva! Káva by se měla ideálně zapíjet sklenicí vody. 

Sportovci nebo pracovníci náročných profesí mohou do pitného režimu zařadit i iontové, energetické či proteinové nápoje. Pro většinu lidí je však jejich konzumace zbytečná a ve větším množství může být i škodlivá.

PRAVDA A MÝTY O PITÍ

– Denně musíme vypít 3–4 litry tekutin

To může přijít vhod v horkých letních dnech, ale za normálních podmínek je takové množství vody přehnané. Většině lidí bude stačit 1–1,5 litru vody.

– Pivo zavodňuje

Alkoholické nápoje se do příjmu tekutin nepočítají, pivo má navíc vysokou energetickou hodnotu, takže tělo spíše zatěžuje.

– V létě nejlépe osvěží studená voda

Naopak, velmi studená voda zvyšuje pocit žízně stejně jako sladké nápoje.

– Ideální jsou bylinkové čaje

Bylinky jsou vhodné k léčení, ale normálně je náš organismus nepotřebuje. Proto bychom měli pít bylinkové čaje slabé a střídat je.

– Sycená voda zažene žízeň

U bublinkových vod převažují nevýhody nad výhodami – okyselují krev, mají diuretické účinky a mohou způsobovat trávicí potíže.

– Balená, nebo kohoutková voda?

V zásadě jsou obě stejně kvalitní. Pití vody z kohoutku méně zatěžuje životní prostředí. 

zdroj: www.sanquis.cz

JAK ČASTO PÍT?

Pijte už od rána – začít můžete sklenicí vody, protože čaj (a tím spíš káva) nestačí nahradit noční úbytek vody. Spotřebu tekutin regulujte podle aktuální zátěže a potřeby často a po malých doušcích. Nedoporučuje se pít větší množství tekutiny najednou, protože ho organizmus není schopen využít a voda odchází z těla ven.

Nečekejte až na pocit žízně. Nastupuje totiž pozdě, až ve chvíli 1–2% dehydratace, která už začíná podstatně snižovat výkon. Pocit žízně se navíc zmenšuje s rostoucím věkem.

 

zdroje:

  • www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/pitny-rezim
  • Fakultní nemocnice Olomouc: Pitný režim (edukační materiál)
  • www.sanquis.cz
  • ÚZIS ČR: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS CR