Chůze je blahodárná, ale špatné boty ji mohou proměnit ve vyložené peklo. Dlouhodobé nošení nevhodné obuvi může přivodit i trvalé zdravotní komplikace. Jaké boty si koupit, aby vám perfektně seděly a chodilo se v nich jako v bavlnce?
Především je třeba mít jasno, k čemu mají sloužit. Společenské boty patří jen na společenské nebo reprezentativní události a nejsou vhodné na celodenní nošení, obzvlášť s delšími pochůzkami. Podobně nikomu při chůzi venku moc dobrou službu neudělá ani obuv vyrobená pro sálové sporty. Určitě je dobré boty střídat a občas, alespoň doma, se projít i naboso.
OBUV NA VELMI KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI
Žabky, „crocsky“ a balerínky jsou téměř symbolem léta, ale na velké chození to s nimi není. Při častém používání na delší vzdálenosti si v nich podle odborníků můžete zadělat na nepříjemné problémy.
ŽABKY
Chůze v nich je náročná i pro úplně zdravou nohu. Problémem je volná pata a ta fáze kroku, kdy žabku přenášíte nad zemí jen na záprstních kůstkách. Ani si to možná neuvědomujete, ale jde o velkou jednostrannou zátěž pro prsty a část bérce. Jsou to prostě boty na pláž a drobné popocházení.
CROCS
Módní „krokáče" na chůzi po chodnících nebo na výlet také nepatří. Dle ortopedů jsou na to příliš měkké, což je sice pohodlné pro chodidla, ale ničí to kolena. Pro delší chůzi je alespoň dobré používat pásek přes patu.
BALERÍNKY
Ani populární superplacaté botičky bez podpatku nejsou určeny k dlouhodobému nošení či na delší „štreky“. Dámám, které tak činí, hrozí solidní poškození nožní klenby, což ostatně samy potvrzují v internetových diskusích. Noha v nich navíc nemá dostatečnou oporu a to nepříznivě ovlivňuje celkové držení těla.
PO MĚSTĚ KŘÍŽEM KRÁŽEM
Neformální obuv pro pohodlné nošení ve městě musí respektovat specifika terénu s převažující tvrdou dlažbou či asfaltem bez velkých nerovností povrchu. Proto mívají měkčí podrážku (podešev) než outdoorové boty, a došlapy navíc změkčuje pružná mezipodešev, někdy s přidanými tlumicími systémy. K pohodlnému došlapu mohou přispět i vložky (ortopedické, gelové, vzduchové). Obuv by měla mít pevný opatek, který fixuje patu, a také podpatek podporující správné držení těla, ideálně do výšky tří, maximálně čtyř centimetrů.
SANDÁLY
Pokud výše uvedené požadavky splňují, jsou vhodnou letní alternativou k žabkám, crocsům a balerínkám – jsou podobně vzdušné, ale ve srovnání s nimi umožňují plnohodnotnou chůzi (zejména pokud si zvolíte sandály s pevnou patou).
TENISKY
Velmi univerzální obuv s pružnou podešví též známá jako „kecky“ (podle značky Keds) se vyrábí nejen v tradičních sportovních, ale i vycházkových a módních variantách. Správně vybrané vycházkové tenisky nemůžou ve městě nikoho zklamat. Obuv se má střídat a tenisky by v domácím botníku chybět neměly.
NÍZKÉ TREKOVÉ BOTY
Nízké trekové boty se vyznačují značnou všestranností, a vyhoví proto prakticky všem. Ve městě si v nich můžete vychutnat jak kratší procházky s pejskem, tak každodenní chození do práce nebo městskou turistiku, ale skvěle poslouží i na opravdových túrách mimo město. Snadno se nazouvají, jsou lehké a jejich dobře odpružená podrážka se dobře přizpůsobuje povrchu. Pokud to s chůzí myslíte vážně, je právě tento typ bot náš tip!
BĚŽECKÉ BOTY
K běžnému chození po městě poslouží dobře i obuv určená v prvé řadě běžcům, je ale třeba si vybrat takovou, která nemá příliš vysoké zvýšení pod patou. Právě to už na pohled odlišuje tyto boty od bot určených k chůzi, protože běžci potřebují lepší odpružení při došlapu. To je také důvod, proč obráceně neplatí, že chodecké boty je možné využívat k běhu.
TURISTICKÉ POHORKY
K trekovým botám často tradičně zvané pohorky jsme se vlastně už dostali přes sandály (existují i speciální trekové typy, byť se spíš hodí jen na výlety v řádu několika málo hodin) a nízké trekové boty. Podle účelu použití a terénu, respektive tomu odpovídající tuhosti podrážky je výrobci řadí do několika kategorií/tříd. Ty základní jsou:
- TŘÍDA A – nízké trekové boty do lehčího terénu a po zpevněných cestách pro chůzi bez těžkého batohu,
- TŘÍDA B – pro náročnější turistiku, tyto pohorky již „objímají“ (fixují) kotník, a proto mj. umožňují nošení těžšího batohu,
- TŘÍDA C – pro náročný horský terén a těžké batohy, naopak nevhodné na městské chodníky a asfaltky,
- TŘÍDA D – speciálky pro chůzi ve sněhu a na ledovci.
Navíc ještě existují třídy A/B a B/C. Dobrý přehled o tom, k jakému účelu jsou vlastně pohorky z jednotlivých tříd určeny, získáte například na stránkách Hanibal.
A CO MATERIÁL?
Na stránkách Hanibalu se také můžete dozvědět více o dělení pohorek podle materiálu. Obecně platí, že velmi lehké textilní trekové boty s nepromokavou, ale prodyšnou membránou umožňující odpařování potu nohou (nejznámější je gore-tex) se hodí na běžné túry, zatímco těžší klasické celokožené jsou určené pro náročný trekking. Rozhodovat může i další hledisko – první jsou levnější a méně vydrží, kožené jsou dražší, ale při správném ošetřování vydrží třeba i deset let.
Svou roli při výběru hraje i obliba podle věku. Zatímco starší turisté si více vybírají celokožené boty, mladší upřednostňují textilní s membránou, které se navíc nabízejí v atraktivních barevných kombinacích.
JAK BOTY VYBÍRAT
Raději si boty nekupujte v pouličním krámku nebo v tržnici, ale ve specializované prodejně. Dlouhodobé nošení nevhodné obuvi vám může přinést nejen bolest chodidel, ale i svalovou únavu, bolesti lýtek, páteře i hlavy. Investovat do dobré obuvi se vyplatí.
- Nakupujte odpoledne či večer. To jsou nohy objemnější, podobně jako budou při delším pochodu.
- Boty zkoušejte v ponožkách, které chcete při chůzi používat.
- Napsanou velikost berte jen jako orientační údaj. V případě potřeby se nebojte vyzkoušet i větší/menší „číslo“.
- Obuv musí dobře sedět v kotníku, nesmí klouzat z paty, nikde tlačit a musí mít prostor ve špičce. To vyzkoušíte tak, že pokud se prsty dotknou přední stěny boty, pak by za patou měla být mezera nejméně na šířku palce ruky.
- Vizuálně otestujte, kde se bota ohýbá. Vsuňte do boty ruku, zapřete ji špičkou o nějakou „zarážku“ a podívejte se, kde dochází k ohybu. Správně je to v přední části, a ne uprostřed. Špatné je ale i to, když se bota neohýbá vůbec.
- Vždy zkoušejte obě boty. Pořádně se v nich v prodejně projděte. Pokud v obchodě mají trenažér nebo rampu, chůzi na nich vyzkoušejte.
- Tvrdí vám prodavač, že se boty „rozchodí“? Nevěřte mu! Často chce prostě jen boty prodat. Vyberte si jiné číslo nebo úplně jiné boty, případně nákup odložte.
(Produktové fotografie převzaté z webových stránek www.eobuv.cz jsou pouze ilustrační – není důležitá konkrétní značka, ale typ obuvi.)
