Na důležitost pohybu u dětí a zajištění bezpečnosti před pražskými školami upozorňuje první ročník kampaně neziskové organizace Pražské matky s názvem PĚŠKY DO ŠKOLY. Její hlavní část proběhla minulý týden v rámci Evropského týdne mobility a potrvá do konce září.
O KAMPANI
Až 40 % pražských dětí rodiče každé ráno dováží před dveře školy a jejich počet stále stoupá. Před školami vzniká nebezpečný dopravní chaos, v němž rodiče-řidiči často nerespektují dopravní předpisy, parkují na přechodech pro chodce nebo chodnících – na tu chvilku to přece „nikomu nemůže vadit!“ Dochází tím ale k nebezpečným situacím ohrožujícím školáky jdoucí pěšky, kteří přes zaparkovaná či couvající auta dobře nevidí ani nejsou viděny.
Vzniká tak vlastně začarovaný kruh: „Narůstající počet aut před školou zvyšuje obavy rodičů pouštět děti samotné pěšky, proto je raději vozí autem. Tím ale situaci před školou bohužel dále zhoršují. Kampaní Pěšky do školy bychom chtěly tento trend zvrátit a vrátit okolí škol dětem,“ říká Blanka Klimešová z Pražských matek.
Kampaň Pěšky do školy vyzývá rodiče a děti, aby nechali alespoň jeden den auto doma a šli do školy po svých. Školy zapojené do kampaně k tomu pořádají pěší den nebo týden… Zdá se vám to málo? Podstata spočívá v tom, že i jeden jediný den, kdy děti a jejich rodiče opustí „zaježděný“ stereotyp, je může motivovat ke změně: „Naše zkušenost z letošního pěšího týdne je překvapivě pozitivní – mnoho žáků zjistilo, že chůze může být zábavná,“ potvrzuje Daniela Špinková, ředitelka ZŠ Don Bocso, kde si pěší den vyzkoušeli už v červnu a nyní si jej zopakují.
Kampaň dále upozorňuje na nepříznivý dopad „mama“ či „papataxi“ na zdraví školáků, na jejich psychický vývoj a na sociální negativa, která to pro děti má. Více se dočtete na webu Pražských matek v článku Cesta do školy nemusí být nuda.
DĚTSKÁ NADVÁHA A OBEZITA
„Nadváhu má u nás už čtvrtina patnáctiletých kluků a zhruba 13 procent stejně starých dívek. Zatímco v zemích západní Evropy se nárůst nadváhy a obezity daří zastavit, v Česku tlouštíků neustále přibývá. Patnáctiletých chlapců s nadváhou je u nás dvaapůlkrát více než před dvaceti lety.“ Slova experta na životní styl a vedoucího katedry rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Zdeňka Hamříka s varujícím významem zazněla v rozhovoru pro MF Dnes s názvem Tablet je pro děti vlak do konečné stanice obezita (výtah toho nejpodstatnějšího jsme přinesli ZDE).
Zejména ve městech rychle mizí časy, kdy rodiče pouštěli potomky ven, aby se tam v dobrém „vyřádili“ s kamarády. Dnes je trendem už od předškolního věku trávit čas u tabletu, čímž si děti místo rozvíjení pohybových a sociálních dovedností odmalička fixují sezení… „Mluvíme o epidemii sedavého chování,“ komentuje to Zdeněk Hamřík. A tato epidemie má za přímý následek jednu ještě horší – epidemii nadváhy a obezity.
NA VINĚ JSOU PŘEVÁŽNĚ RODIČE
Odhaduje se, že 95–99 procent dětské obezity je tzv. „běžná obezita“, která na rozdíl od patognomické formy choroby vzniká zvýšeným energetickým příjmem nad výdejem. To platí i v případě dědičných sklonů: genetika se v Česku na rozvoji obezity podílí ze 20–40 procent, ale spouštěčem obezity a tím, co ji udržuje, i v tomto případě zůstává nevyvážená energetická bilance. Rodičům, kteří jsou za výchovu i zdraví svých potomků odpovědní, tak vinu za obezitu jejich potomků v převážné většině nikdo „neodpáře“.
A když už jsme u čísel – alarmující navíc je, že se dětská obezita v 80 procentech případů přenáší do dospělosti. Ale ani ten šťastnější zbytek nemá kontrolu nad svou hmotností zadarmo, protože boj se získaným sklonem nabývat přebytečné kilogramy bývá obvykle celoživotní.
CO DĚLAT? NESPOLÉHAT NA OVOCE A ZELENINU…
Především je třeba problém vůbec zaregistrovat, protože mnoho rodičů si u svých potomků obezitu neuvědomuje. Známý dětský obezitolog Zlatko Marinov tento jev popisuje jako „obezitogenní slepotu“ – fenomén je v Česku už tak rozsáhlý, že ho vytěsňujeme, obezita se stává standardem. Rodiče s dětmi za ním často přicházejí až v případě monstrózní obezity, kdy už je možné se jen soustředit na prevenci rozvoje závažných, potenciálně smrtelných komplikací.
Pokud jde o energetický příjem, rodiče se sice často snaží dávat dětem dostatek ovoce a zeleniny a vařit jim doma, ale podle Marinova platí, že u dětí je v jídle jedno co, ale záleží na tom kolik. „Hra na ovoce a zeleninu a vaření doma nemá valný význam. V prvém kroku rozhoduje kolik, pak kdy a až poté co. Vážně chcete pětiletému dítěti dávat kaki? Chia semínka? Tyto internetové zázraky obéznímu dítěti nepomohou. Je potřeba, aby životní styl změnila celá rodina.“ (Rozhovor s MUDr Marinovem si můžete přečíst na iDNES.)
… ALE PŘEŘADIT NA CHŮZI A POHYB
Městské děti až do puberty (kdy si vybojují právo chodit samostatně ven) sedící či polehávající doma nebo rozvážené autem do školy, na kroužky a na návštěvy mají dnes na rozdíl od generací svých předchůdců nedostatečný energetický výdej. Při takovém způsobu života to nemohou zachránit ani organizované sportovní aktivity s frekvencí jednou nebo dvakrát týdně.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by se děti od 5 do 17 let měly věnovat fyzickým aktivitám nejméně hodinu každý den. K tomu může významně přispět, aby do školy hned od začátku (nejdříve s doprovodem) chodily pěšky nebo jezdily na koloběžce, kole či skateboardu. Kromě jejich zdraví to podpoří také znalost prostředí, které sdílejí s ostatními, budou mít více kamarádů, zlepší se jim sebevědomí a posilí samostatnost.
Nejúčinnější a vlastně i jedinou léčbou obezity je její prevence. Jeden či dva kilogramy nadváhy dnes je možné ještě řešit, patnáct kilo za dva roky už bude závažný problém. Méně převážení autem a více pohybu po svých je cesta správným směrem – a chození do školy po svých je k tomu přirozený základ. Kampaň Pěšky do školy je dobrým impulzem pro to, abyste to svým dětem umožnili.
Máte obavy o jejich bezpečnost? Podívejte se do přílohy na rady a tipy, které pro rodiče sestavily Pražské matky.
