Po odeznění hlavního šoku z nemoci covid-19 i drastických opatření, která měla zabránit masivnímu rozšíření nemoci, dochází postupně k návratu života do více či méně zaběhnutých kolejí. A aby mohla Praha žít, musí její tepny proudit – lidé se musí dopravovat.
ZÁKLADNÍ TRENDY
A právě do dopravy se omezení společenského života velice promítlo. Úvodní propad přepravních výkonů zasáhl nejvíce dopravu hromadnou, což je vzhledem ke způsobu šíření nemoci logické. I když citelně poklesla také intenzita individuální motorové dopravy, Praha se už dnes nepyšní tak vysokým podílem veřejné, a tedy pro město málo škodlivé dopravy, jako před propuknutím covid-19. Proč? Pražané se vrátili do aut, ale s návratem do metra, tramvají a autobusů i přes nemalé částky, vynakládané Prahou na dezinfekci vozů a zajištění dostatečné přepravní kapacity, stále váhají.
Oblastí dopravy, která je v Praze mnohými opomíjena, a někdy dokonce i vysmívána, je doprava bezemisní: pěší pro svůj omezený dosah a cyklistická pro své malé přepravní výkony. Ale právě do městské cyklistiky přinesla pandemie nového koronaviru zásadní změnu: na rozdíl od ostatních druhů dopravy, jejichž výkony po zavedení nouzového stavu 12. březnu znatelně poklesly, počet cyklistů v pražských ulicích meziročně výrazně narostl. A to celkově o 39 %, a pokud jde o využití kola jako dopravního prostředku na cestě do práce, pak téměř o polovinu (47 %), a v posledních třech týdnech dokonce o 60 %. Přitom jde o období, které je ve srovnání s loňským rokem velice chladné a deštivé. To po třech letech stagnace či poklesu intenzit cyklistické dopravy v Praze opravdu vypadá jako malý zázrak!
S podrobným meziročním srovnáním vývoje cyklodopravy v Praze se můžete seznámit na závěr tohoto článku.
MEZINÁRODNÍ SOUVISLOSTI
V metropolÍch, kde je cyklistická doprava již rozvinutá a její podpora dlouhodobá (např. Brusel, Kodaň, Milán, v České republice třeba Pardubice či Hradec Králové), se pokles přepravních výkonů po vypuknutí koronavirové pandemie promítl i do oblasti cyklistiky. Oproti tomu ve městech, kde se cyklistická doprava teprve rozvíjí nebo je nově podporována, došlo podobně jako v Praze k prudkému nárůstu počtu cyklistů (Londýn, Vídeň, Bogota).
Většina zemí, kde je potenciál k rozvoji cyklistické dopravy, se během opatření proti covid-19 snaží své cyklisty podpořit. Vyznačují další cyklostezky (Bogota), věnují miliardy na nové „cyklodálnice" (Londýn), uzavírají ulice pro motorovou dopravu a budují pěší a cyklistické zóny (Vídeň). A to nejen jako dočasná opatření, protože jízda na kole není zdaleka jen dobrým způsobem, jak se při cestování infekci vyhnout. Ale zejména proto, že je z pohledu města budování infrastruktury pro cyklisty finančně dostupné (zejména v porovnání s velkými dopravními stavbami), z pohledu využití komunikací prostorově nenáročné a z pohledu dopravy zvyšuje plynulost provozu (příčinou kolony osobních vozidel zpravidla nebývá cyklista v jejím čele, ale nedostatečná kapacita křižovatky pro motorová vozidla)… Nemluvě o tom, že prokazatelně pozitivně působí na zdraví obyvatel, snižuje znečištění ovzduší emisemi z dopravy a nepůsobí téměř žádný hluk, prach, ani smrtelné nehody, a to zejména chodců.
DŮVODEM ZDALEKA NENÍ JEN COVID
Za letošním skokovým nárůstem počtu cyklistů v Praze nestojí pouze pandemie nového koronaviru. Pražané začali objevovat kolo jako zdravý, udržitelný a ekologický způsob dopravy také proto, že po letech stagnace v loňském i letošním roce výrazně vzrostl rozpočet města na cyklistickou infrastrukturu, staví se nové stezky pro cyklisty (a chodce) a na komunikacích se začínají objevovat nové cyklopruhy – cyklistům se zkrátka v Praze začíná lépe jezdit.
Na cyklistickou infrastrukturu bylo v roce 2019 vyčleněno 121 milionů a letos 170 milionů korun, zatímco v roce 2017 pouhých 17 milionů. Díky navýšení rozpočtu se například urychlilo propojení izolovaných cyklostezek v Bohnicích, Kobylisích a Troji do jednoho funkčního celku, zvýšila se bezpečnost chodců a cyklistů díky novým přechodům (například přes Nábřeží Kapitána Jaroše u finančního úřadu), na ulicích Plzeňská, Kamýcká nebo v centru města v Divadelní ulici byly vyznačeny nové cyklopruhy. Mezi vůbec největší cyklistické akce v Praze patří nedávno otevřený Vodní prostup Rokytka, což byla investice za 48 milionů korun.
Kromě rozvoje infrastruktury podporuje rozvoj cyklistiky v Praze také řada popularizačních aktivit. Tradiční je už výzva Do práce na kole, na oblibě získává také magistrátní projekt Čistou stopou Prahou s celou řadou dílčích aktivit – v poslední době jde například o červnovou výzvu Na kole Prahou (následovat bude prázdninová) nebo Cykloservisy pro Pražany zdarma.
BUDOUCNOST CYKLODOPRAVY V PRAZE
Současné vedení pražského magistrátu je odhodláno v podpoře cyklistické dopravy pokračovat, a to i prostřednictvím klíčových změn zaměřených na celkové zklidňování dopravy. Proto kromě jiného dlouhodobě sleduje možnost omezení průjezdu osobních vozů po Smetanově nábřeží a Malou Stranou v historickém centru Prahy, pro které byla vybudována dostatečná část městského okruhu umožňující bezpečný tranzit. Analyzuje i další lokality, kde příliš vysoké kapacity automobilové dopravy snižují plynulost MHD. Náprava stavu, kdy osobní vozy se směšnou přepravní kapacitou oproti veřejné dopravě blokují autobusy či tramvaje převážející denně desetitisíce Pražanů, umožní také bezpečný, plynulý a pohodlný průjezd jezdcům na kole.
Tyto plány, které narážejí na masivní odpor „petrolheadů“, mají ambici Prahu postupně přeměnit v moderní evropskou metropoli se silnou preferencí udržitelné, tedy nízkoemisní a bezemisní dopravy.
PODROBNÉ MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ
ABSOLUTNÍ POČTY
Absolutní počty ukazuje tabulka (velký červený předěl 12. března = vyhlášení nouzového stavu).
VLIV POČASÍ
Třebaže Dánové tvrdí, že neexistuje špatné počasí, pouze špatně oblečený cyklista, v Praze je vliv počasí na počty cyklistů zřejmý. Z tohoto pohledu je pozitivní, že se daleko výrazněji projevuje u rekreační cyklistiky, zatímco u cyklistiky jako dopravy tento vliv klesá. Obecně lze shrnout, že rok 2020 je oproti roku 2019 ve 12 % dnů chladnější a ve 23 % dnů deštivější (z toho v posledních 3 týdnech byly jen 2 dny teplejší a sušší než v roce 2019).
KOLO JAKO DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK (PRACOVNÍ DNY)
Přestože je od poloviny května počasí výrazně chladnější a zejména deštivější než v minulém roce, došlo k meziročnímu nárůstu počtu zaznamenaných průjezdů cyklistů o celkových 22,0 %. Od 12. března pak činil meziroční nárůst v průměru 38,7 %, ve 21. týdnu dokonce stoupla intenzita cyklistické dopravy v pracovní dny až na 233 procent oproti roku 2019!
V posledních třech týdnech (kdy byly pouhé dva dny teplejší a sušší než v roce 2019) stouplo v meziročním srovnání využití jízdního kola v pracovní dny o 59,6 % a za celé sledované období od 11. týdne (začátek restrikcí 12. 3.) o 46,6 %.
Výrazný meziroční nárůst intenzity cyklodopravy v pracovních dnech svědčí jednoznačně o tom, že Pražané začínají objevovat jízdní kolo jako prostředek pravidelné dopravy do zaměstnání.
REKREAČNÍ VYUŽITÍ KOLA (VÍKENDY)
Naopak rekreační využití kola je extrémně citlivé na klimatické vlivy. Svědčí o tom mimo jiné víkendy ve 21. a 22. týdnu, které byly meziročně o 4 až 10 stupňů chladnější, a také ve 23. týdnu, jenž byl o 3 stupně chladnější a až o 5 mm srážek deštivější. V tyto nepracovní dny došlo k meziročnímu poklesu počtu cyklistů o 36,6 %. Vliv nepříznivého počasí, navíc posílený omezením volného pohybu a povinností nošení roušky i na jízdním kole, se ale do víkendových intenzit promítnul už ve 12. až 15. týdnu, kdy došlo meziročnímu poklesu víkendové cyklointenzity o 33,3%.
Nicméně i přes tyto dočasné výkyvy vzrostlo v celém sledovaném období i rekreační využití jízdního kola, a to o 26,1 %. Největší nárůst nastal těsně po povolení pohybu na kole bez roušky.
