Praha v roce 2021 zopakovala pravidelný výzkum cyklistické dopravy, který provádí zpravidla po 2 letech již od roku 2008. Respondenty jsou Pražané (nikoli návštěvníci Prahy). Zjišťovány a vyhodnocovány jsou informace o jejich chování, obavách a přáních ve vztahu k jízdě na kole, ale i ostatním způsobům dopravy po Praze. Podívejme se, jak průzkum dopadl.
Jak naznačuje i prostý pohled do pražských ulic, počet cyklistů se od roku 2019 výrazně zvýšil. Dle průzkumu činí nárůst počtu cyklistů 73,4 %. To je po letech stagnace výrazná změna. Alespoň jednou za měsíc dnes v Praze na kole vyjede každý druhý dospělý člověk (456 tisíc Pražanů).
Stejně významné je, že počet necyklistů, tedy lidí, kteří na kole nejezdí ani to neplánují, od počátku výzkumu setrvale klesá a nyní je takových 1/3 obyvatel Prahy. To ukazuje na dlouhodobý a stabilní posun ve vnímání užití jízdního kola jako dopravního prostředku.
Skvělou zprávou je, že 326 tisíc cyklistů jezdí na kole více než 1krát týdně (pravidelný cyklista). To je více, než bylo před 2 lety cyklistů všech. Ostatní cyklisté, kterých je 121 tisíc, vyjedou na kole několikrát měsíčně, ale ne nutně již každý týden.
BARIÉRY
Jelikož se zřizují nová opatření pro cyklisty (nové stezky pro chodce a cyklisty, popřípadě jízdní pruhy a povolení jízdy cyklistů po stezkách pro chodce tam, kde není technicky nebo časově možné samostatné cyklostezky realizovat), mění se i obavy a přání nových cyklistů. Obdobně jako v minulých letech se lidé na kolech nejvíce obávají jízdy v provozu. Stále považují za nedostatečnou síť stezek a zklidněných tras. Zlepšil se však pocit nedostatečnosti opatření při jízdě v provozu. Přesto jsou nedostatečná opatření pro jízdu v provozu na třetím místě mezi důvody, proč Pražané kolo nevyužívají. Pravděpodobně v důsledku ne vždy zcela objektivní medializace nových cykloopatření v této oblasti zlepšení navíc vnímají spíše ti, kdo na kole ve skutečnosti nejezdí. Cyklisté by další zřizování opatření v provozu uvítali i nadále. Je žádoucí, aby si motoristé uvědomili, že tam, kde není možnost budovat oddělenou infrastrukturu, zejména tedy v centru a souvislé zástavbě, má mít cyklista na vozovce své místo.
Všichni, tedy cyklisté praktikující, potencionální i necyklisté, vnímají jako bariéru své možnosti převlékání a hygieny v cíli cesty. Cyklistů skokově přibylo a zaměstnavatelé a školy na nový fenomén nestihli zareagovat.
SHARING, E-MOBILITA
Rostoucí zájem projevují Pražané o elektrokola a elektrokoloběžky, které zná 8 % z nich. V roce 2019 to bylo pouze 5 %. Bikesharing znalo již před možností půjčit si kolo na Lítačku bezplatně dokonce 15 % dotazovaných, což je v porovnání se 3 % v roce 2019 dokonce pětinásobný nárůst. Kombinaci kola a MHD používá alespoň při 1/3 cest 23 % cyklistů, ale auta a kola pouze 13 % cyklistů. Právě při kombinaci MHD a kola dává téměř o polovinu více cyklistů přednost sdílenému kolu před vlastním.
Přitom právě sdílená kola, auta a zejména skútry zaznamenali největší nárůst užívání v souvislosti s COVID-19. Oproti tomu největší propad zaznamenaly koloběžky vč. elektrických sdílených, které jsou spíše turistickou atrakcí. Zejména z důvodu COVIDu-19 pak velký propad zaznamenala také městská hromadná doprava.
JAKÉ JSOU DŮVODY, PROČ KOLO?
Ptali jsme se i na to, proč lidé kolo používají. Odpovědi nejsou úplně překvapivé. Lidi jezdící na kole jen občas jezdit po Praze na kole prostě baví. Jezdí pro zábavu, kvůli kondici nebo zdraví. Aby začali kolo využívat pravidelně pro své cesty po Praze, musí zjistit, že je to také rychlé, levné a pohodlné. Aby cyklistika byla nejrychlejší způsob, jak v dopravní špičce bezpečně projet centrem Prahy, s sebou nese specifické požadavky na dopravní infrastrukturu. Pouze přibližně polovina cyklistů si uvědomuje, že použitím kola prospívají i životnímu prostředí města.
EXISTUJE POTENCIÁL K DALŠÍMU NÁRŮSTU?
Ano, i tento výzkum potvrdil, že v Praze je vysoký potenciál k dalšímu rozvoji.
Přibližně pětina (18 %) Pražanů by v případě zmírnění vnímaných bariér využívala kolo rozhodně častěji a další dvě pětiny (41 %) spíše častěji. Více by v tomto případě kolo využívali již stávající cyklisté (81 % z nich). Navíc 37 % stávajících necyklistů by při odstranění bariér kolo v Praze chtělo vyzkoušet. Kolo je tedy u Pražanů za současné situace v oblibě více, než se obecně předpokládá. V celkovém součtu by při zmírnění stávajících bariér využívalo kolo při svých pravidelných cestách častěji 59 % Pražanů (viz následující graf).
MAJÍ PRAŽANÉ PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ KOLA?
S výjimkou obav z jízdy v provozu uvádí Pražané jako hlavní problém nedostatečné hygienické zázemí a nemožnost bezpečně odložit kolo v cíli cesty. Téměř 60 % cyklistů nemá v cíli své cesty kam kolo odložit, byť oproti roku 2019 se tento stav o 3 % zlepšil.
A o mnoho lepší to není ani v případě cest do zaměstnání. Alarmující je, že zatímco zaměstnanci mají vhodné podmínky pro uložení kol a hygienu alespoň v polovině případů, výrazně horší podmínky panují na školách.
Přitom jsou to zejména mladí lidé, pro které je jízdní kolo jediným individuálním prostředkem pro dopravu po Praze, aniž by byli závislí na doprovodu rodičů. Navíc jsou povinni do 18 let používat přilby, což není vždy pohodlné ani praktické. Bariéra strachu z intenzivního provozu motorových vozidel může působit negativně jak na ně, tak na jejich rodiče. Není tedy divu, že lidí do 29 let je mezi cyklisty nejméně od roku 2008. Nárůst je oproti tomu patrný ve střední věkové kategorii i mezi Pražany nad 50 let, kterých nyní jezdí po Praze na kole téměř stejný podíl jako mladých do 29 let. Obě skupiny je přitom třeba považovat za citlivé na kvalitu cyklistické infrastruktury, jelikož pro ně může být složitější se v provozu s motorovými vozidly správně a bezpečně pohybovat než pro střední věkovou kategorii.
Je to především mládež a děti školou povinné, na které bychom proto měli při změnách dopravní infrastruktury myslet tak, aby mohli kolo užívat bezpečně a legálně a měli možnost odložit jej v cíli své cesty.
CO PRAŽANÉ VNÍMAJÍ NA VYUŽITÍ KOLA NEGATIVNĚ A CO POZITIVNĚ
Nově se v průzkumu objevilo vysoce negativní vnímání svého společenského statutu ze strany cyklistů. Je otázkou, zda tento fenomén souvisí s aktuálním rozvojem opatření pro cyklisty na frekventovaných komunikacích, která řidiči motorových vozidel ne vždy vnímají v souvislosti se zvyšování bezpečnosti a plynulosti provozu jako celku, nebo např. s celospolečenskou diskusí nad bezpečným předjížděním cyklistů v důsledku aktuálních legislativních změn. Faktem však je, že cyklisté se nyní za svůj společenský status a přístup ostatních k nim stydí. To je fenomén, který se takto intenzivně v datech objevil poprvé. Pravidelným cyklistům dokonce odsuzování cyklistiky a cyklistů v Praze vadí více než strach z provozu či nedostatky infrastruktury. Výrazněji tento problém vnímají cyklisté i příležitostní cyklisté, nejméně vadí necyklistům.
Obdobně závažně je vnímána bezpečnost v provozu a kvalita infrastruktury, a to zejména mezi příležitostnými a potencionálními cyklisty. V této oblasti se však dle jejich vnímání situace již zlepšuje.
KONTROVERZNÍ OTÁZKY SPOJENÉ S CYKLISTY V PRAZE
Většina Pražanů (85 % cyklistů a 65 % necyklistů) si myslí, že pro cyklistiku je v Praze potřeba zajistit bezpečné podmínky. 73 % cyklistů a 47 % necyklistů je přesvědčeno, že Praha by měla více investovat do kvalitní cyklistické infrastruktury. Téměř polovina cyklistů a 2/3 necyklistů si myslí, že cyklisté často omezují a ohrožují chodce. To může být přímo způsobeno i nedostatkem cyklistické infrastruktury. Ve spojení se strachem z jízdy v provozu je zřejmé, že cyklistům je žádoucí věnovat v pražské dopravě více prostoru. Jinak se budou cyklisté i nadále vyskytovat v místech, kam nepatří, což celá společnost (včetně samotných cyklistů) vnímá negativně. To se pak může projevovat např. i v negativním vnímání statutu „cyklisty“ jimi samotnými. Cyklisté i necyklisté vnímají pozitivně bikesharing.
Lidé, kteří kolo v Praze vyzkoušeli, zjistili, že Praha je pro cyklistiku vhodným místem. Ani oni si nemyslí, že by cyklopruhy měli v tuto chvíli vznikat na úkor parkování (což se neděje), ale na rozdíl od necyklistů vnímají potřebu podpořit jízdu na kole na úkor motorové dopravy. Cyklisté ani necyklisté zatím jízdu na kole po Praze nepovažují za bezpečnou.
Cyklisté při cestě do zaměstnání překonávají v Praze překvapivě velkou vzdálenost, v průměru 11,5 km. To není významně méně než ti, kdo na kole nejezdí.
ZÁVĚRY
Výzkum mezi Pražany potvrdil výrazný nárůst počtu cyklistů zaznamenaný v letech 2020 a 2021 automatickými sčítači. Pravidelných cyklistů, kteří jezdí po Praze na kole více než 1krát týdně, je nyní více, než kolik bylo před dvěma lety všech cyklistů. Současně je v Praze historicky nejméně lidí, kteří na kole nejezdí vůbec a ani o tom neuvažují a jejich počet setrvale klesá. Cyklisté při své průměrné cestě do zaměstnání urazí téměř 12 km, což není málo a odpovídá to vzdálenosti do zaměstnání i u necyklistů. Zlepšuje se vnímání stavu infrastruktury a realizovaných opatření, avšak více u necyklistů než u cyklistů. Největší bariéry přetrvávají z obavy v provozu, nicméně nově jsou cyklisté přesvědčeni, že na ně společnost nahlíží negativně. Negativní společenský status cyklisty potvrzují i necyklisté. Na prudké zvýšení zájmu o cyklistiku nestačí reagovat ani zaměstnavatelé či školy a většina cyklistů nemá v cíli své cesty kde odložit kolo ani odpovídající hygienické zázemí. Tento problém je nejvýraznější ve školách a podíl mladých lidí mezi cyklisty prudce a dlouhodobě klesá. Zvyšuje se naopak obliba sdílených kol a elektrokol, se kterými se seznamuje čím dál více Pražanů.
Hlavní město Praha se snaží na tento vývoj reagovat a zohledňovat provoz cyklistů budováním samostatných stezek i zřizováním integračních opatření v provozu. Rozpočet na infrastrukturu pro bezmotorovou dopravu je historicky nejvyšší jak u přímých investic, tak u dotací poskytovaných za tímto účelem městským částem, které mají zájem cyklistickou a pěší dopravu podporovat. Od roku 2020 bylo městským částem poskytnuto na budování infrastruktury pro pěší a cyklisty celkem 356 milionů korun. Finanční prostředky městské části využívají na projektovou přípravu i samotnou realizaci. Za poslední dva roky se tak tímto způsobem podpořilo celkem 39 infrastrukturních projektů. Z důvodu zajištění bezpečnosti cyklistů pohybujících se ve vozovce a plynulosti provozu vozidel jako celku se při všech rekonstrukcích a opravách zřizují integrační opatření pro cyklisty, a to v souladu s platnými normami (zejména ČSN 73 6110) a technickými předpisy. Integrační opatření se zřizují tam, kde je zaznamenáván zvýšený pohyb cyklistů (např. tzv. „cykloobousměrky“), nebo kde z důvodu intenzivní motorové dopravy hrozí cyklistům nehody se závažnými následky. Podmínkou je, že realizovaná integrační opatření musí mít pozitivní dopad i na plynulost motorové dopravy a kapacitu komunikací. V důsledku epidemie COVID-19 došlo k úbytku dopravních výkonů veřejné dopravy, ale také k dalšímu nárůstu počtu cyklistů, kteří kolo pravidelně využívají k přepravě po Praze, např. do zaměstnání. Data ze sčítačů cyklistů a navigačních aplikací pro cyklisty, která tyto výsledky potvrzují, jsou dostupná na webovém portálu Golemio.
