Všechny ulice v Paříži budou do roku 2024 vhodné pro jízdu na kole, slibuje primátorka Anne Hidalgo. V případě že bude znovu do této funkce zvolena, má v plánu přeměnit francouzskou metropoli na nespočet okrsků, v nichž „budete mít vše, co potřebujete, v 15minutovém dosahu z domu, kde bydlíte...“ Originální znění článku najdete zde (angličtina).
Na cestování autem to v Paříži moc nevypadá. Zástupci politické strany socialistické chtějí, aby více Pařížanů raději chodilo pěšky nebo jezdilo na kole.
Plány na proměnu „na čtvrthodinové město” – neboli Ville Du Quart D’Heure – byly zveřejněny 21. ledna při kampani ke znovuzvolení primátorky Hidalgo.
Tyto plány, které si kladou za cíl proměnit Paříž na město pro lidi, navazují na stávající projekt primátorky Hidalgo s názvem PlanVélo, který provádí změny v dopravě již po dobu jejího současného volebního období, kdy je prostor v ulicích zabírán autům ve prospěch cyklistů a chodců.
Hidalgo prozradila poprvé lidem své plány týkající se Paříže během své volební kampaně na znovuzvolení konané v cykloprodejně 28. ledna. Tvrdila, že chce, aby ve všech ulicích hlavního města Francie byly pruhy pro cyklisty a aby po každém mostě ve městě vedla oddělená cyklostezka.
„Pokud se vám zalíbí etapa č. 1 (PlanVélo), pak si zamilujete také 2. etapu.”
29. ledna Hidalgo oznámila, že prostor, který je potřebný na proměnu Paříže na město pro cyklisty, má být vyčleněn na úkor motoristů. Na základě tohoto plánu má být zrušeno 72 % parkovacích míst v ulicích Paříže.
Podle studie společnosti Atelier Parisiend’Urbanisme (Apur) z roku 2019 je nyní v ulicích hlavního města 83 500 parkovacích míst a Hidalgo plánuje, že jich 60 000 zruší. (Celkem je na území města Paříže 621 600 parkovacích míst, avšak většina z nich patří residentům nebo se jedná o komerční parkoviště).
ČTVRTHODINOVÉ MĚSTO
Hidalgo chce provést tzv. „ekologickou proměnu města” s cílem vyčistit vzduch a zlepšit „každodenní život Pařížanů“.
Podle návrhu profesora pařížské university Pantheon-Sorbonne a odborníka na chytrá města CarloseMoreny bude součástí „čtvrthodinového města“ také uzavření hlavních ulic v Paříži pro průjezd městem pro motorová vozidla. Dnes ucpané dopravní křižovatky se promění na náměstí pro pěší a vedle škol vzniknou „ulice pro děti".
Hidalgo slibuje, že se na místech, kde nyní parkují auta, během jejího dalšího funkčního období vytvoří plochy zeleně, záhony a dětská hřiště.
Některá opatření, která Hidalgo nazývá „novým uspořádáním ulic”, budou stálá, jiná jen dočasná, jako například školní ulice pro děti, které budou vyhrazeny pouze před a po vyučování ve škole.
Návrh čtvrthodinového města je založen na Morenově myšlence tzv. chrono-urbanismu, což znamená mít veškeré potřebné vybavení, práci i obchody blízko domu. Znamená to „změnu našeho vztahu k času, zejména času týkajícího se mobility,” říká Moreno.
Na rozdíl od výstavby velkých nákupních center na okrajích měst bude hlavním rysem čtvrthodinového města „hyper blízkost” s dostupností „hlavních životních potřeb“, které budou takzvaně po ruce a v krátkém dosahu pěší chůzí nebo jízdou na kole.
Moreno poznamenává, že města jsou „stále poháněna paradigmatem ropné éry a jeho dopadem na silnice i všeobecnou výstavbu měst", ale že „éra všudypřítomných automobilů" se chýlí ke konci.
„Vše prostupující doprava na benzínový pohon musí být vytěsněna”, domnívá se Moreno, „aby umožnila skutečnou kvalitu života.” Připouští, že jeho ambiciózní městská politika bude vyžadovat „radikální změnu našeho životního stylu.”
Je to „výzva ke změně tempa našeho městského života. Chrono-urbanismus musí být srdcem mapy našich cest v nadcházejících letech,” říká Moreno a dodává:
„Zachování kvality života vyžaduje vytvoření nového poměru dvou základních prvků našeho městského života: času a prostoru.”
Paříž se musí „posunout z městského plánování na plánování života ve městě.” Moreno podotýká, že to znamená „proměnit městský prostor, který je stále příliš monofunkční s jednou centrální částí a několika specializovanými částmi, na polyfunkční město, které je založeno na čtyřech hlavních prvcích: blízkosti, rozmanitosti, hustotě a všudypřítomnosti."
Lidnatější města s vyšší hustotou obyvatelstva, a to nejen Paříž, budou v blízké budoucnosti podle Morena požadovat „proměnu ulic na prostory s mobilitou bez uhlíkových emisí pro pěší chůzi a jízdu na kole se znovuobjevením hyper blízkosti a biologické rozmanitosti.”
Hidalgo převzala některé Morenovy myšlenky do své volební kampaně a je nadšená tím, že se stala nejzelenějším kandidátem na post primátora. Je primátorkou města Paříže od roku 2014 a první ženou v této funkci. Dvoukolové volby do zastupitelstev měst se budou konat v Paříži a dalších francouzských městech 15. a 22. března.
VYDAT SE HOLANDSKOU CESTOU?
Chrono-urbanismus neboli blízkost obchodů a dalšího občanského vybavení od domu, kde lidé bydlí, ve spojitosti s jízdou na kole a pěší chůzí – tímto standardem se již vyznačuje struktura nizozemských měst jako jsou Groningen a Utrecht.
Moreno říká, že je jeho návrh založen na práci americko-kanadské autorky a aktivistky Jane Jacobs, která rozvinula a rozšířila návrh na „město plné života”. Jacobs, autorka klíčového díla s názvem Smrt a život amerických velkoměst z roku 1961, psala o sousedské blízkosti umožňující obyvatelům uvědomovat si své kořeny a cítit se bezpečně.
„A městská čtvrť,” napsala, „je nejen shluk budov, ale také síť sociálních vztahů, prostředí, kde vznikají city a sympatie.”
Tuto myšlenku v šedesátých letech 20. století dále rozpracoval zeměpisec Torsten Hagerstrand, jenž rozvinul koncept „geografie času“.
Morenův chrono-urbanismus rozšiřuje tuto práci a zdůrazňuje význam šesti funkcí města: bydlení, zaměstnání, zásobování, péče, vzdělání, zábava a nalezení naplnění života.
