Rakouská vláda si stanovila za cíl zdvojnásobit do roku 2025 podíl cyklodopravy, k tomu však musí výrazně posílit výstavbu cyklistické infrastruktury. To, že je takový cíl reálný, dokazuje příklad Amsterdamu. Více se dočtete na následujících řádcích. Článek v originále uveřejnil rakouský portál www.vcoe.at.
V rakouských domácnostech najdete zhruba 6,5 miliónů funkčních jízdních kol, a v zemi je proto obrovský potenciál pro zvýšení cyklodopravy. Aby ho však bylo možné využít, je třeba výrazně posílit výstavbu cyklistické infrastruktury. Nejvíce jízdních kol mají v Dolním Rakousku – dolnorakouské domácnosti vlastní kolem 1,3 miliónů funkčních kol. „V Rakousku je více kol než aut. K tomu, abychom dosáhli stanovených klimatických cílů, je důležité používat kolo jako dopravní prostředek více než dosud,“ konstatuje mluvčí VCÖ Christian Gratzer.
Rakouská vláda by chtěla do roku 2025, tedy během následujících šesti let, podíl cyklodopravy zdvojnásobit na 13 %. Ve Vorarlbergu je již nyní 16 % všech cest ve všedních dnech uskutečněno na kole. Potenciál pro výrazně vyšší podíl cyklodopravy v Rakousku je skutečně velký, zdůrazňuje zástupce VCÖ. Čtyři z deseti jízd autem jsou kratší než 5 km, což je ideální vzdálenost pro kolo. Šest z deseti jízd autem je kratších než 10 km, což je vzdálenost, která je pro většinu cyklistů snadno zvládnutelná na stále oblíbenějších a používanějších elektrokolech. Vždyť zhruba 70 % řidičů aut jezdí také na kole.
Předpokladem k tomu, aby bylo více jízd v pracovních dnech uskutečněno na kole, je vyhovující infrastruktura. „Pokud se jedná o cyklistickou infrastrukturu, má Rakousko ještě hodně co dohánět. V oblastech s vysokou koncentrací obyvatel chybí rychlostní cyklostezky vedoucí ze zájmových území do měst. V regionech jsou zapotřebí bezpečná cyklistická propojení sídel s nejbližšími obcemi. A ve městech je důležité, aby bylo cyklodopravě poskytnuto více prostoru,“ říká Gratzert, který požaduje výrazný rozvoj infrastruktury pro cyklodopravu. V Berlíně se investuje do výstavby cyklistické infrastruktury 14 eur na obyvatele a rok, což by v Rakousku znamenalo v přepočtu podle obyvatel více než 120 miliónů eur ročně. Nizozemské město Utrecht s 350 tisíci obyvateli investuje do cyklodopravy dokonce 130 eur na hlavu. Vztaženo na Rakousko by to bylo přes miliardu eur.
Mimochodem Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje zhruba dvě a půl hodiny pohybu týdně a ti, co jezdí na kole k nádraží, anebo při kratších vzdálenostech dokonce celou cestu do práce, již tuto dávku integrovali do svých každodenních činností. „Ten, kdo jezdí krátké vzdálenosti na kole místo autem, spaluje místo benzínu nebo nafty nadbytečné kalorie. Tím člověk ušetří nejen peníze, ale snáze shodí během zimy nastřádaný tuk a zlepší svou kondici,“ poukazuje na některé výhody Gratzer.
ALESPOŇ JEDNOU ROČNĚ DO SERVISU
I když stále více lidí jezdí na kole celoročně, mnoho z nich začíná svou cyklosezónu s příchodem jara. Článek, který VCÖ uveřejnil v březnu, proto poukazuje na to, že po zimní přestávce potřebuje jízdního kolo nutně servisní prohlídku – pokud jste tak tedy neučinili už na jaře, rozhodně déle neotálejte. Při kontrole kola je třeba prověřit funkčnost osvětlení a brzd, zvlášť dbát na to, aby byly v dobrém stavu brzdové destičky. Musíte také namazat řetěz, protože suché řetězy se mohou roztrhnout.
Rovněž kola, která byla v provozu i v zimě, si zaslouží údržbu. VCÖ doporučuje dát kolo do specializovaného servisu minimálně jednou ročně. Tím včas odhalíte poškozené součástky. Pravidelný servis prodlužuje životnost kola a můžete předejít drahým opravám. Na co je třeba zaměřit pozornost při kontrole jízdního kola?
- Brzdy: Jsou dobře seřízena lanka brzd? Jsou brzdové čelisti v dobrém stavu?
- Osvětlení: Svítí světla (přední i zadní)?
- Namazat řetěz.
- Má kolo všechny povinné reflexní prvky?
- Nastavit správnou výšku sedla.
- Zkontrolovat pevnost všech šroubů a vzájemně je utáhnout.
- Dostatečně nafoukat kola. Nižší valivý odpor usnadňuje jízdu na kole.
- Jednou ročně dát kolo na prohlídku do specializovaného servisu.
