Letos to bude čtyřicet let, co se v USA vrhli Gary Fisher, Charlie Kelly a Tom Ritchey na sériovou výrobu horských kol. Cyklistům tím otevřeli cestu do volné krajiny, kde se můžou podle kondice prohánět nebo plahočit i nejnáročnějšími terény a povrchy.
KOMUNITA OD MOUNT TAMALPAIS
Ne že by do roku 1979 horská kola (mountain bikes, MTB) vůbec neexistovala. Byla ale vyráběna „na koleně“ v počtu jednotek kusů, a to ještě většinou v partě kolem uvedené trojice. Právě v komunitě těchto chlapíků (dál například Otis Guy, Gary Fisher, Joe Breeze) i některých dam (Wende Cragg, Jacquie Phelan), kterou proslavily pekelné sjezdy z kalifornské hory Mount Tamalpais, vznikaly první „mountain bikes“ – nebo přesněji jejich předchůdci.
Byly to předělávky kol ze třicátých či čtyřicátých let, cruiserů, nalezených v kůlně nebo koupených za pět dolarů z nějaké garáže. U těchto „clunkers“ (či „klunkerz“ – kraksna, šrot), jak je titulovali ti, co je sedlali, jako základ vyhovovaly jejich široké pneumatiky a oproti tehdejším modelům z obchodů i jejich odolnost… I když s tou to také nebylo bůhví co, jak dokládá Kelly: „Tehdy pode mnou kolo moc dlouho nevydrželo … Opakovaně jsem jim ničil rámy.“
Jezdci jim strhávali blatníky, světla a i jinak jim „ulehčili“, ale o jejich technické vyspělosti svědčí nejlépe to, že ještě v roce 1974 měly jen jeden převod a brzdilo se na nich protišlapací brzdou – tzv. torpédem. „Náboj zadního kola se při brzdění tak zahříval, že se z něj vypařovala vazelína. Po jedné nebo dvou jízdách se musel znovu naplnit (repack),“ vzpomíná Joe Breeze.
SEŠUP JMÉNEM REPACK
O dva roky později, v době legendárního závodu REPACK, už bylo podle Kellyho všechno jinak: „Většina z nás modernizovala svá kola na deset rychlostí a měli jsme vpředu i vzadu bubnové brzdy.“ Na Mount Tamalpais se hrstka těchto nadšenců scházela za účelem divokých sjezdů už delší čas, a protože se věčně dohadovali, kdo je rychlejší, rozhodli se zjistit to na férovku při závodě. Startovalo se ve dvouminutových intervalech 21. října 1976 a byl to „závod smrti“ – vyhrál Alan Bonds, který jako jediný z desítky účastníků nehavaroval nebo nerozbil kolo.
Celkem se uskutečnilo 24 Repacků, z toho 22 v letech 1976–1979 a poslední dva počátkem osmdesátých let. Nejrychlejšího času v nich na trati zhruba 3,4 kilometru dlouhé dosáhl Gary Fisher (4:22), ale o vyrovnanosti tehdejších účastníků svědčí časy jeho pronásledovatelů (Joe Breeze 4:24, Otis Guy 4:25). Joe Breeze závod vyhrál desetkrát.
RITCHEY/MOUNTAINBIKES
Nebyla to vize a vývoj pod křídly velkých společností, z kterého vyrostl světový fenomén s názvem mountain bikes. Bylo to nadšení úzké skupiny lidí, kteří se neváhali řítit bez přileb a ochranných pomůcek na značně nedokonalých kolech terénními nástrahami jedné kalifornské hory. A taky jejich snaha své stroje průběžně zvelebovat.
Na jednu stranu závody Repack přitáhly zájem médií a vyvolaly zájem veřejnosti, na druhou pokračoval technický upgrade kol až do bodu, kdy se začalo upouštět od modernizace starých clunkers a vznikaly – nejdříve kusově na zakázku – svébytné horské speciály včetně vlastního rámu. Zřejmě první dva udělal Joe Breeze v roce 1977 pod název Breezer 1 nejprve pro sebe a následně i pro Kellyho.
Do sériové výroby mountain bikes se jako první pustili v roce 1979 Fischer a Kelly, rámy jim dodával Ritchey (značka jejich horských kol se časem ustálila na názvu Ritchey/MountainBikes). A slavili úspěch: první rok jich firma vyrobila 160 a druhý už celý tisíc! V roce 1983 byla společnost rozpuštěna, ale to se už nápad dávno ujal nejen u zákazníků, ale i u konkurence zabývající se výrobou bicyklů.
Zdroje:
collectorsweekly.com / The Hippie Daredevils Who Were Just Crazy Enough to Invent Mountain Biking (vč. archivních fotografií, ZDE)
magazin.aktualne.cz / To byla jízda! Pvní závod horských kol… (ZDE)
wikipedia.org / Cruiser bicycle (ZDE)
