Cyklistika jako udržitelná forma dopravy nabývá v moderních evropských metropolích na významu a plně to platí i o Praze. Ta cyklisty čím dál více podporuje a odměnou je vzrůstající počet jezdců na kolech, kteří preferencí aktivní a čisté mobility městu ulehčují od škodlivých emisí a hluku, zmenšují kolony aut a odlehčují MHD. Více cyklistů v ulicích se však nelíbí některým řidičům. Zpravidla se domnívají, že jim ubírají jejich místo. Proto je dobré vést o tom s nimi dialog.
Jedna infografika, a jakou vzbudila odezvu! Na vulgární hejty se nereaguje, odpovědi na dotazy a slušnější komentáře jsme se pokusili shrnout do následujících FAQ. Z více než čtvrt tisícovky komentářů na www.facebook.com/Prahaeu/posts/ jsme vybrali několik, které reprezentují nejčastější výtky řidičů vůči cyklistům a cyklistické infrastruktuře. Najdete je pod obrázkem i s připojenými reakcemi specialisty rozvoje dopravy pražského magistrátu Davida Horatia.
Na obrázku je chyba, cyklisté většinou jezdí uprostřed jízdního pruhu a ne u kraje.
Ale to už bývají na kapotě… A teď vážně: Stejně jako v případě řidičů se i mezi cyklisty najdou neukáznění jedinci, kteří nedodržují pravidla a ostatním jenom kazí pověst. A hlavně – i cyklista má povinnost přizpůsobit svou jízdu povrchu vozovky a české krajnice ne vždy umožňují, aby po nich jel. V případech kdy je vozovka úzká (například mezi krajnicí a tramvajovým pásem) se cyklistům z hlediska bezpečnosti doporučuje jet uprostřed. Nepodněcují tak neohleduplné řidiče k hazardnímu předjíždění.
Nedostatečná infrastruktura? Z mé zkušenosti existují v Praze i cyklostezky, na kterých jsem cyklistu jakživ neviděl.
Takové cyklostezky nejspíš patří k těm z minulých dob, po nichž většina cyklistů nedojede tam, kam potřebuje. Nebo nevyhovují jinak – může jít například o ztrátu přednosti, větší zajížďku nebo třeba schody na cestě apod. A právě proto se tam, kde je to možné, budují souvislé a přímé stezky, a kde to možné není, tak cyklopruhy. Ty jsou ostatně užitečné i pro řidiče, protože cyklistu nemusí předjíždět, pouze jej plynule míjí.
Když například jede jeden cyklista Husitskou nahoru na Ohradu, tak zablokuje všechny účastníky provozu, protože tam není místo k předjížděni a autobusy nemají ani potřebné zrychlení. Všichni se za ním musí táhnout.
Infrastruktura by měla umožnit zejména bezpečnou a plynulou dopravu v pohybu. Problémem jsou vozidla zaparkovaná podél ulice Husitská, která neprospívají ani cyklistům, ani automobilům jedoucím ve vozovce. Bohužel v této ulici se pro plynulou dopravu autobusů, aut a cyklistů nevyužila nedávná rekonstrukce. Přednost dostala doprava v klidu před plynulostí provozu.
Praha je historické město s úzkými uličkami v kopcovitém terénu. Nikdy tedy cyklistika nebude masově rozšířena. Proto nechápu omezovaní řidičů a MHD naprostým minimem účastníků silničního provozu.
Kolo použilo v roce 2019 několikrát do měsíce více než 50 % Pražanů, skoro 200 tisíc jich pak jezdilo na kole po Praze pravidelně. V roce 2020 se počet cyklistů zaznamenaných sčítači zvýšil meziročně o více než 30 % a některé týdny i násobně. Souvisí to i s rozvojem bikesharingových systémů sdílených kol a koloběžek. Dopravní opatření jsou proto potřebná pro zvýšení bezpečnosti cyklistů i chodců. A ty historické uličky nejsou zase tak úzké – daleko větší bariéry než cyklisté v ulicích způsobuje dopravě v historickém centru Prahy množství zaparkovaných automobilů. A navíc, kopcovité části Prahy nejsou v době elektrokol překážkou... Když si uvědomíme, že na každý kopec v Praze vyjede tramvaj, tak zjistíme, že se tam umí dostat i cyklista.
Dva cyklisté jedoucí vedle sebe na silnici první třídy, to je v Praze celkem běžný obrázek. Nebo stačí i jeden, co jede skoro uprostřed. Omytí z mých ostřikovačů si pak zaslouží právem.
Jízdou uprostřed jsme se zabývali již v první odpovědi. Ohledně naprosto odsouzeníhodné praxe ostřikování cyklistů lze dodat, že se jedná o přestupek – takový řidič vědomě ohrožuje zdraví ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a stojí za zvážení, zda skutečně patří za volant. Kapalina do ostřikovačů obsahuje zejména etanol, metanol, propan-2-ol, detergenty a další aditiva, při jejichž kontaktu se sliznicemi očí a úst se doporučuje provést výplach zasaženého místa či při požití vyvolat zvracení a kontaktovat lékaře (pouhý etanol není sice tak toxický, za volant ani řídítka však také nepatří).
Vědí vůbec cyklisté, co je jednosměrka? Co je přechod pro chodce a jak se na něm chovat?
Pokud jde o konkrétní lokality, kde cyklisté často porušují předpisy, může se tazatel obrátit na orgány vykonávající dozor nad provozem. Současně se v posledních letech mnoho jednosměrných komunikací pro cyklisty zobousměrňuje (jezdí tam tedy v protisměru motorových vozidel legálně). Pokud jde o jízdy cyklistů po přechodu, tak ta sama o sobě není zákonem o provozu na pozemních komunikacích zakázána (viz např. www.roadcycling.cz/clanek/jaka-plati-pravidla-pro-cyklistu-na-prechodu-pro-chodce).
Při zřizování cyklopruhů podle mě nejde o bezpečné předjíždění cyklistů, ale úmysl omezovat individuální automobilovou dopravu.
Při doplňování cyklopruhů nedochází zpravidla k omezování počtu jízdních pruhů pro automobilovou dopravu. Běžnou praxí naopak je, že cyklopruhy se doplňují tam, kde se zřizuje parkování (ať už na vícepruhových komunikacích, nebo „zjednosměrnováním“ provozu z důvodů omezení průjezdů motorových vozidel obytnými oblastmi). Někdy se ani cyklopruhy vyznačovat nemusí, protože je cyklistům umožněno využívat stávající tzv. BUS-pruhy zřizované za účelem zajištění plynulosti provozu MHD – ani v tomto případě cyklisté automobilovou dopravu neomezují. Houstnoucí provoz v Praze odpovídá vzrůstajícímu počtu registrovaných motorových vozidel a s nimi ujetých kilometrů.
Vedení Prahy vyčlenilo na cyklistickou infrastrukturu v loňském roce 121 milionů korun a v letošním 170 milionů korun (pro představu: v roce 2017 to bylo pouhých 17 milionů). Vzniká za ně celá řada cyklostezek oddělených od motorové dopravy, což je ideální stav. Ale zdaleka to nejde všude. Praha se proto snaží jezdce na kole jako velmi zranitelné účastníky dopravy chránit i budováním speciální infrastruktury přímo v silniční síti (jde například o vyhrazené či ochranné cyklopruhy) nebo jim cestu zbytečně neprodlužovat dlouhým objížděním (typicky povolením protisměrné jízdy cyklistů v jednosměrkách)… Někteří řidiči pro to bohužel nemají pochopení. |
Zajímalo by mě, jak má při neustálém zužováni vozovek a náhodném rozmisťování citybloků řidič najít tolik místa k předjetí cyklisty jako na vašem obrázku.
Důvodem rozmisťování citybloků a zužování komunikací bývá zpravidla ochrana chodců a zajištění parkovacích kapacit pro nová vozidla. Jejich zřízení pak pouze zviditelní negativní dopady nárůstu intenzity motorové dopravy.
Na nově zrekonstruované Novodvorské místo rovné, široké a bezpečně dvouproudé vozovky udělali jednoproudý slalom mezi citybloky, který je v první řadě nebezpečný právě pro cyklisty.
Paradoxem tohoto tvrzení je, že většina nehod se smrtelnými či vážnými následky se v Praze stane chodcům právě na rovných a víceproudých úsecích.
Víte, že na některých komunikacích není při šířce vozu ani možné dodržet boční odstup 1,5 metru? V poslední době byl trend zužovat komunikace, aby to nutilo řidiče jet pomaleji – budou se tedy teď opět rozšiřovat, aby bylo možné předjet cyklisty?
Situaci naštěstí pomáhají řešit jízdní pruhy pro cyklisty. Je možné je zřizovat při šířce jízdního pruhu od 4,0 metru. Díky jednoznačnému přerozdělení dopravního prostoru ukazují, kde má kdo „svůj“ prostor, ve kterém může předjíždět, jak se mu zlíbí.
Proč má kvůli jednomu cyklistovi čekat celý autobus?
Pravda je, že na většině území Prahy bohužel autobusy čekají ve špičce kvůli osobním autům, a nikoliv kvůli cyklistům. A když to náhodou neplatí, tak to obvykle nebývá tak velké zdržení, protože průměrná cestovní rychlost cyklisty se často blíží průměrné rychlosti autobusu.
Podporou cyklistiky děláte cyklistům medvědí službu, protože jsou na ně řidiči víc a víc naštvaní. PS: Rád jezdím na kole, ale ne na hlavních silnicích.
Proto se snažíme v zastavěných oblastech zřizovat zejména cykloobousměrky (povolená protisměrná jízda cyklisty v jednosměrné ulici) a oddělené stezky. Magistrát však není pro většinu těchto komunikací silničním správním úřadem, aby o tom mohl sám rozhodovat, a ani zdaleka nemá všechny potřebné pozemky.