Podzim vstoupil do fáze, kdy už pestrobarevné stromy začínají být minulostí a místo toho při průjezdu parkem cítíme vůni opadaného listí. Stále kratší dny, mlhy a deště přinášejí horší viditelnost. Přesto pro mnohé cyklisty jejich sezóna ještě nekončí. Na ně, ale i na chodce či běžce se zaměřila preventivní dopravně-bezpečnostní akce Nejezdi jako netopejr.
Hodně cyklistů jezdících i v nepříznivém počasí již hojně využívá reflexní doplňky, které výrazně zvýší jejich viditelnost. Jsou levné, lehké a nemusí se jim dobíjet baterie. Jenže reflexní doplňky rozhodně nejsou vše. Tam kde nic nesvítí, odrazka nic neodrazí.
Ani zrak motoristy, který si na cestu posvítit nezapomene, nemusí neosvětleného cyklistu přes mokré sklo zaznamenat včas. A není to motorista, kdo za takovou srážku zpravidla doplatí zraněním. Cyklisté a chodci jsou nejzranitelnějšími skupinami účastníků silničního provozu, a proto je s podivem, jak lehkomyslně někdy k zajištění své viditelnosti přistupují. Nejčastější příčinou závažných dopravních nehod s cyklisty, které způsobí motoristé, je přitom právě nedání přednosti – prostě přehlédnutí. Jak na značce „Dej přednost“, tak třeba při odbočování vlevo. A kdo jiný si o takovýto „faul“ říká více, než cyklista, který má jen zadní blikačku, protože on přeci vidí, kam jede…
Za snížené viditelnosti má cyklista mít za jízdy bílé světlo vpředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy, nebo alespoň červenou blikačku. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může použít blikačku v bílé barvě i dopředu.
Současně ale platí, že nikdy nemá oslňovat ostatní účastníky silničního provozu, což si řada z cyklistů evidentně také neuvědomuje. K častému oslňování ze strany cyklistů dochází i proto, že řídítka jsou výše než běžné světlomety auta a tak relativně slabé světlo cyklisty ve zpětném zrcátku oslňuje více, než násobně silnější reflektory, které svítí autu před vámi někam mezi kola a kufr. Ještě nebezpečnějším fenoménem je pak používání tzv. „čelovky“. Nejenže není umístěna na kole a v předepsané výšce, ale oslní každého, na koho se cyklista podívá.
Světla na kolo stojí v podstatě pár korun – a tato směšná částka může zachránit nejeden život. Pokud je na svém kole nemáte, dobře zvažte jejich nákup! Také vybavení povinnými reflexními prvky by mělo být samozřejmostí.