Už za pár dnů začne díky prvnímu pražskému mikrodepu proudit část zboží zákazníkům v centru města na nákladních kolech. Praha se tak přidá k řadě moderních metropolí, které již tento ekologický a efektivní způsob „přepravy na poslední míli“ využívají. A hlavní výhody? Rychlost doručení, prostorová nenáročnost na chodníku či ulici a nulové místní i celkové emise, protože i elektřina dobíjející baterie nákladních e-kol je z obnovitelných zdrojů.
Co si vůbec pod pojmem „mikrodepo“ představit a kde ho najdeme? Jaké řešení Prahu nejvíce inspirovalo? A jaké jsou další příklady dobré praxe?
CO JE MIKRODEPO A KDE V PRAZE BUDE?
Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu, stručně charakterizuje nové mikrodepo následovně: „V praxi bude projekt fungovat tak, že dopravní společnost doveze nákladním vozem balíčky do těšnovského mikrodepa, odkud budou přeloženy do skladovacích kontejnerů. Z nich pak budou nakládána na dopravní elektrokola a rozváženy ke koncovým zákazníkům. Lokalita je dopravně dobře dostupná, jelikož se nachází pod pražskou magistrálou, má velké kapacity i skvělé napojení přímo do centra města.“
Uvedl to v tiskové zprávě Institutu a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který se lvím podílem zasloužil o vytipování nejvhodnější lokality. Dlužno dodat, že „ve finále“ se zvažovala dvě možná umístění mikrodepa, a to buď u Bulhara, anebo na pozemku bývalého parkoviště na Těšnově. Ten nakonec dostal pro výše uvedené přednosti zelenou.
PROJEKT KoMoDo – MIKRODEPO V BERLÍNĚ
Pražský projekt je inspirován zahraničními zkušenostmi a nejvíce berlínským projektem KoMoDo. Jeho podstatu vysvětluje plný název„Cooperative use of micro-depots by the courier, express and parcel services industry for the sustainable use of cargo bikes in Berlin", tedy zhruba „Sdílená mikrodepa v Berlíně pro kurýrní, expresní a balíkové služby s využitím nákladních kol".
Několik doručovacích společností v něm využívalo společné mikrodepo v jedné z místních částí berlínského obvodu Pankow. Používána byla převážně nákladní elektrokola. Denně jich jezdilo až jedenáct, a to v okruhu do tří kilometrů od místa mikrodepa. Celkově bylo najeto přes 38 000 km a doručeno bylo zhruba 160.000 balíků. Ve srovnání s konvenčními dodávkovými vozidly se ušetřilo cca jedenáct tun CO2.
Testovací fáze projektu, která trvala přesně rok, prokázala funkčnost takového konceptu v hustě obydlených lokalitách, kde je nedostatek volných ploch. Proto je nutné tyto plochy využívat efektivně a ve vzájemné kooperaci více dopravců. Samozřejmým předpokladem je distribuce vhodného nákladu pro cargo kola – přiměřené množství zásilek, jejich objem a hmotnost.
více: Smart City Berlin
Z DALŠÍCH EVROPSKÝCH PROJEKTŮ
Obecně lze říci, že města organizují pilotní projekty, které jsou často hrazeny z dotačních programů. U velkých soukromých přepravních společností (např. DPD) v Rakousku, Německu a Nizozemí, které mají vlastní konsolidační huby, je už skoro standardem, že část jejich flotily tvoří nákladní elektrokola.
MNICHOV – CARGO KOLA A FLEXIBILNÍ ÚLOŽNÉ PROSTORY
K podpoře používání nákladních kol ve značně prostorově omezených podmínkách se počítá s instalací flexibilních úložných systémů, kde lze předávat náklad z automobilů na nákladní kola a naopak. Systém flexibilních boxů vychází vstříc doručovacím službám a umožní jim neustálou optimalizaci jejich provozu.
V plánu je v rámci projektu otestovat několik typů takových boxů. Umístěny budou na hranicích mnichovského městského centra. Na začátku je bude využívat jeden vybraný partner, který zajišťuje distribuci jak auty, tak nákladními koly, a k využívání flexibilních úložných boxů budou hledány další logistické společnosti nakloněné přejít s jejich pomocí k rozvozu zboží v centru Mnichova prostřednictvím cargo kol. S tím, jak se budou do projektu zapojovat, se bude také zahušťovat síť flexibilních boxů, čímž dojde k navýšení kapacity systému, zkrácení vzdáleností a redukci časů k přepravě zásilek.
Doprava zboží kombinující použití automobilů a nákladních kol zlepší nákladovou efektivitu pro všechny aktéry logistického řetězu. Automobilům se ušetří čas, protože flexibilní nákladní kola se za ně postarají o dodávky na „poslední míli“. Opatření sníží emise CO2, NOx a PM a ušetří palivo i díky tomu, že se vozy vyhnou přetíženým oblastem. Očekává se, že doprava zboží nákladními vozidly v centru Mnichova poklesne až o 5 %.
více: civitas.eu
VÍDEŇ – CITY HUB WIEN, PILOTNÍ PROJEKT RAKOUSKÉ POŠTY
Tříměsiční projekt Rakouské pošty s názvem City Hub Wien se v roce 2019 ve třetím vídeňském městském okrese soustředil na přepravu balíkových zásilek na poslední míli prostřednictvím cargo kol.
Nákladní vůz vozil předem vytříděné zásilky do city hubu, odkud je doručovatelé přepravovali už na jízdním kole. Nahradili tím kompletní okružní dráhu dodávkového vozu. To znamená, že na kole lze dodat stejné množství balíků jako u běžného dieselového vozidla.
„Otázkou je, jak lze dodávku na poslední míli učinit udržitelnější, ale přesto efektivní a proveditelnou. Usilujeme o nový přístup, při kterém jsou doručovací boxy předem naloženy zásilkami v logistickém centru a odtud odvezeny do centra města. Naši přepravci již balíčky netřídí, ale berou je přímo k dodání a mohou okamžitě zahájit cestu na nákladním kole,“ vysvětlil vedoucí oddělení balíkových zásilek a logistiky Rakouské pošty Peter Umundum.
Jak dodal, v rámci iniciativy„CO2-neutrálně doručeno“, zahájené v roce 2011, je Rakouská pošta CO2-neutrální pro všechny dopisy, balíky, časopisy a reklamní poštu v Rakousku. I díky tomu, že v roce 2018 zakoupila 110 plně elektrických Renault Kangoo ZE a loni jich ke své e-flotile přidala dalších 139.
Dodejme, že vlastní mikrodepa pro cargo kola mají v rakouských městech soukromé společnosti jako UPS, GLS, DPD.
více: oevz.com
AMSTERDAM – MĚSTSKÁ MIKRODEPA NIZOZEMSKÉ POŠTY
Amsterdamský projekt nizozemské pošty si původně kladl za cíl vylepšit logistiku přepravy na poslední míli nejen prostřednictvím cyklistické infrastruktury, ale i lepším dopravním využitím městských vodních kanálů. Přestože se ve druhém případě očekávání nenaplnila, projekt, v jehož základu je budování mikrodep, je hodnocený velmi úspěšně: přispěl ke snížení kongescí (dopravních zácp) díky eliminaci konvenčních dodávkových vozů, zvýšením bezemisních druhů cestování a navýšením podílu kratších tras pomocí cyklistické infrastruktury.
V roce 2018 využívala cargo kola nizozemské pošty v Amsterdamu již sedm mikrodep, z nichž některá byla vlastní a jiná sdílená s ostatními poskytovateli logistických služeb. Výroční zpráva nizozemské pošty z loňského roku pak uvádí, že doručování prostřednictvím nákladních e-kol zajišťovala kromě Amsterdamu v dalších 11 nizozemských městech. Flotila pošty zahrnovala v roce 2019 značné množství bezemisních vozidel: 846 dodávek na bioplyn, 450 e-kol, 214 nákladních e-kol, 235 e-skútrů a 67 elektrických dodávek.
více: www.citylab-project.eu ZDE a ZDE
BERGEN, GRONINGEN, BRÉMY
Jako přílohy jsme zařadili prezentace Bergenu (Norsko), Groningenu (Nizozemsko) a Brém (Německo). Byly vytvořeny pro webináře pořádané EUROCITIES a obsahují i značné množství doprovodných fotografií a infografiky.
Odborné veřejnosti můžeme doporučit podrobnou zprávu o konsolidaci přepravy zboží v centrálním Londýně s důrazem na dopravu konečnému zákazníkovi prostředky s malou uhlíkovou stopou, k níž došlo v letech 2014–2015. A jako poslední přílohu nabízíme studii „Potenciál nákladních e-kol pro snížení kongescí a emisí z dodávek ve městech“. Krom jiného v ní lze na stranách 18–21 nalézt souhrn s příklady projektů v evropských městech, která se rozvoji městské logistiky s důrazem na využití kargo kol a nízkoemisní dopravy věnují.
