Během koronavirové krize, státy i místní samosprávy zvýšily své úsilí podporovat a propagovat cyklistickou dopravu. Ale proč? Evropská cyklistická federace sepsala obvyklé důvody stojící za vznikem 2306 km provizorně oddělených (nebo jízdu na kole do provozu lépe začleňujících) opatření a za investováním přes 1 miliardy EUR. Podrobná čísla za celou Evropu jsou dostupná v https://ecf.com/dashboardECF COVID-19 dashboard (česká data chybějí, proto připravujeme článek na cistoustopou.cz)
Článek je inspirován "10 reasons to sign up for cycling during the pandemic" z webu ecf.com
1. Efektivnost využívání veřejného prostoru
Cyklisté využívají veřejný prostor efektivně a přesto je možné dodržovat bezpečný odstup od ostatních. Tohle je primární důvod, proč se velká města snaží zacelit mezery v cyklistické infrastruktuře. Např. Londýn do vypuknutí pandemie rozšiřoval efektivní městskou dopravu. Nyní MHD používá méně lidí, ať v důsledku vládních opatření nebo snahy snížit riziko přenosu viru. Pokud by velká část původních cestujících přesedlala do aut, město by se ocitlo v trvalém chaosu. Pokud se ale objeví bezpečná a komfortní alternativa cestování na kole, mnoho lidí ji využije.
2. Řešení přeplnění prostoru pro chodce a cyklisty
Řešení přeplnění prostoru pro chodce nebo cyklisty - chůze i cyklistika jsou prostorově velmi nenáročné, na mnohých místech ale v době pandemie není možné poskytnout minimální - zákonem danou - šířku chodníků a cyklostezek. Brusel tak např. Vytvořil nový vyhrazený pruh pro cyklisty na Rue de la Loi, čímž chodcům umožnil využívat celou šíři chodníku (do té doby sdíleného s cyklostezkou). Také intervaly semaforů je nutné prověřit a příp. upravit, neboť ty často předpokládají, že na malém ostrůvku může čekat neomezené množství chodců.
3. Zdraví
Pravidelná pohybová aktivita je důležitá pro fyzickou i psychickou kondici. Během striktního lockdownu v mnoha státech byla pravidelná fyzická aktivita jedním z mála ospraveditelných důvodů vycházení. Bohužel mnoho hustě obydlených oblastí nenabízí dostatek veřejného prostoru k rekreaci - a k jeho získání často docházelo na úkor aut. Uzavřením mnoha silnic např. V Bruselu byly vytvořeny zóny pro běhání a sport.
Za Čistou stopou Prahou dodáváme, že Praha má hodně parků, lesoparků, sadů či údolí potoků. Co Praze mohlo a ještě může pomoci je umožnění legální a bezpečné chůze po vozovce formou obytných zón v blokové zástavbě v ulicích tvořících jakási prodloužení/přístupové cesty parků, které by umožnily zvětšit vzdálenosti mezi chodci a zároveň prodloužily jízdní dobu autem jen zcela minimálně.
4. Zdravé prostředí
Lockdown výrazně snížil množství automobilové dopravy, což vedlo k enormnímu snížení hluku a znečištění ovzduší. Mohli jste slyšet ptáky, nemuseli jste na sebe křičet, abyste se slyšeli a dýchat s jistým - dříve nepoznaným - potěšením i uprostřed města. Mnoho nábřeží bylo pro auta zapovězeno, parky se rozšiřovaly i do okolních ulic a lidé se často ke “starému normálu” hluku a toxinů nechtějí vracet. To nám dává naději, že mnohá opatření budou trvalá, jako je tomu třeba v případě Phoenix Parku v Dublinu.
5. Zdraví podruhé
Následky onemocnění nového koronaviru jsou mnohem vážnější, když se sejde s dalšími onemocněními - obezitou, diabetes typem 2, vysokým tlakem nebo kardiovaskulárními chorobami. Pravidelná jízda na kole je přitom řešením mnohých z nich. Lidé v dobré kondici tak mají nižší riziko vážnějšího průběhu onemocnění. Zároveň, méně aut produkuje méně znečištění, což prospívá plicím a v případě infekce to může hrát dokonce rozdíl mezi životem i smrtí.
6. Základní hygiena
Některé vlastnosti na auta příliš orientovaného dopravního systému - jako nucené mačkání tlačítek na přechodech pro chodce - přináší zbytečné epidemiologické riziko, zvlášť když víme, že virus může na plastových površích přežívat až tři dny. Proto třeba město Gdańsk odstranilo tlačítka na 176 přechodech pro chodce a cyklisty.
7. Finance
Koronnavirus si vybírá obrovskou daň na rozpočtech státních a místních rozpočtů. Mnoho měst tak bude muset snížit náklady na dopravní systém a služby. Naštěstí, cyklodoprava je velmi levný způsob dopravy a to z pohledu tvorby infrastruktury i jejího používání. V průměru, jeden kilometr ujetý na kole místo použití auta nebo autobusu může ušetřit až 1 euro.
8. Restart ekonomiky
Obchody všeho druhu potřebují prostor pro čekání venku, aby se zamezilo shromažďování lidí uvnitř. Mnoho z nich, třeba obchody s potravinami, mohou své produkty navíc prezentovat venku. Mnohé ulice plné obchodů, dokonce na malých městech, jsou redesignovány, aby nabídly více místa chodcům, nebo se dokonce uzavírají pro auta úplně.
9. Restart gastronomie
Opatření a zdravý selský rozum přikazuje mít více místa pro stoly kaváren a restaurací venku. Některá parkovací místa proto musela ustoupit, např. Na ulici Rua de São Paulo v Lisabonu. Věděli jste, že 10 kol může zaparkovat na stejném místě, které potřebuje jedno auto?
10. Restart turistického ruchu
Mnoho lidí toto léto daleko necestovalo - a uvidíme, jestli se to změní. Cyklistika nabízí výborný způsob, jak poznávat vlastní krajinu, příp. příhraniční oblastí. Podobné uvažování vede k tvorbě iniciativ, jako je Velo-léto v Lucemburku. Více o na Restart Cycle Tourism.
