Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Nicméně někteří lidé si stále neuvědomují, že je znečištěné ovzduší ovlivňuje a že i oni tento stav mohou zvrátit.
Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity. Problémem velkoměst jsou výfukové plyny z automobilové dopravy, předměstí a menší obce zamořují prachové mikročástice obsažené v ovzduší z lokálních topenišť.
CO LIDEM HROZÍ?
Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj. Nejvíce mohou tyto problémy pociťovat starší lidé, lidé s respiračním nebo srdečným onemocněním, těhotné ženy či malé děti.
ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ A ČASTÉ SMOGOVÉ SITUACE ZKRACUJÍ ŽIVOT A ZVLÁDAJÍ TO JIŽ NĚKOLIK LET
Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí. Podobný odhad provedený v Evropské environmentální agentuře byl dokonce dvojnásobný.
K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. Eva Rychlíková, vedoucí oddělení zdravotních rizik ZÚ v Ústí nad Labem, ve své disertační práci s názvem Odhad zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší.
K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech. K identifikaci jsou používány různé humánní biologické materiály.
Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Kvalita ovzduší se rozděluje do několika kategorií – velmi dobré, dobré, uspokojivé, vyhovující, špatné a velmi špatné.
SMOG A CIGARETY V TOM JEDOU CELOSVĚTOVĚ
Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti. Kuřák si rozhodne, kdy si cigaretu vykouří, my si o svém znečištění nerozhodujeme.
Pokud chcete vědět, kolik cigaret jste dnes vykouřili, aniž byste si zapálili, stáhněte si aplikaci Sh**t! I Smoke!, která je dostupná zdarma na Android nebo iOS.
V žebříčku top ten evropských měst podle turistického zájmu Praha společně s Istanbulem vítězí v počtu pomyslných cigaret „vykouřených" během oblíbených čtyřdenních eurorvíkendů, a tedy prohrává v kvalitě ovzduší – 4 cigarety za čtyři dny dávají průměr jednu denně, zatímco z Dublinu nebo Barcelony si návštěvníci v plicních sklípcích a krvi domů odvezou jen čtvrtinový příděl.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
