Realizuje se dávná vize otce vlasti? Vypadá to tak. Praha schválila zadání koncepční studie pro ulice Na příkopě, 28. října a Jungmannovo náměstí, aby mohlo dojít k vytvoření nového bulváru v širokém rozpětí od mostu Legií až ke Štefánikovu mostu. Vzniklo by tak Hradební korzo, jak o to usiloval již Karel IV.
V jeho dobách k tomu bylo nutnou podmínkou odstranění staroměstských hradeb, které Karel navrhoval, ale neprosadil; k jejich stržení došlo až o čtyři století později z rozhodnutí císaře Josefa II. V dnešní době má projekt Hradebního korza za cíl rozšířit pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území mezi oběma uvedenými mosty.
A co je zvlášť vítané: nový bulvár by měl z hlediska dopravy sloužit zejména chodcům a cyklistům. „Svým umístěním, šířkou i společenským vnímáním je Hradební korzo předurčeno být nejvýznamnější tepnou veřejného života hlavního města. Budeme zde prosazovat zásadní preferenci pěší a cyklistické dopravy a chceme zde prověřit i návrat tramvají, které tu kdysi jezdily,“ řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Kromě toho má být regulován také vizuální smog – tedy podoba označení provozoven nebo venkovní reklamy – a dojde i na rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře a umístění zeleně.
„Pro úspěch celého projektu je mimořádně důležitá dopravní obslužnost nově vznikajícího korza. Autoři studie přitom musejí myslet nejen na návštěvníky, ale v neposlední řadě rovněž na potřeby a zájmy rezidentů a zásobování všech provozoven," uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.
„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i u obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ dodal Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Právě IPR zadání zpracuje, koncepční studie by měla být hotová již začátkem příštího roku.
HISTORIE HRADEBNÍHO KORZA
Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města vyrostla z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory tomu, že přestaly být funkční, nestalo.
Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Tento tristní stav trval až do roku 1787, kdy císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů.
Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě, lemovaná kaštany, naopak korzem Německým. Obě stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaji, která zde setrvala až do roku 1885.
Zdroj: MHMP
