„Multimodální města: společná vize, mnohočetné strategie“ – takové bylo téma konference EUROCITIES MOBILITY FORUM, která se v kontextu evropského Roku multimodality konala ve Staroměstské a Novoměstské radnici od 23. do 25. dubna.
Z debat více než stovky účastníků z 38 zemí vyplynuly následující klíčové myšlenky.
Nové služby mobility
Města v současnosti čelí řadě problémů vyplývajících z rozvoje nových služeb mobility, jako jsou například sdílené jízdy (Uber).
Regulace takových služeb je v řadě evropských měst náročná. V Německu například regulace závisí na třech různých orgánech – federální, regionální a městské správě. Finsko pojalo zajímavý přístup a eliminovalo rozdíl mezi taxislužbami a řidiči Uberu: vydává řidičskou licenci jediného typu. Řidiči tak mohou působit jako oficiální taxi nebo pracovat pro Uber na základě stejné licence.
Zavádění a integrování elektrobusů
Města v tomto ohledu řeší řadu problémů. Jde o vysoké náklady, standardizaci a interoperabilitu, zadávání veřejných zakázek, vytváření vyvážených vztahů mezi energetickými subjekty a provozovateli veřejné dopravy a získání spolehlivých údajů o provozních potřebách tak, aby se mohla rozhodnout pro nejvhodnější technologie.
Paní Karine Sbirrazzuoliová z Mezinárodního svazu veřejné dopravy (UITP) informovala posluchače o tom, jak se připravit na zavádění elektrobusů ve čtyřech krocích: JESTLI, KDY, CO A JAK. Znamená to monitorování trhu a rozhodnutí o zavedení, poté plánování a nastavení regulací, následně výběr a nákup a konečně zajištění provozu a údržby.
Dosažení optimálního modu fungování veřejné dopravy
Cestování zdarma se nejeví jako dlouhodobě efektivní řešení, které by trvale podpořilo veřejnou dopravu a ve výsledku zajistilo lepší kvalitu ovzduší.
To, co je opravdu účinné, je zvýšení kvality veřejné dopravy a zkrácení doby cestování, a to za podpory kombinace jiných opatření včetně poplatků za přetížení dopravy. Po zavedení tohoto poplatku v roce 2012 se v Miláně snížil objem tamější automobilové dopravy o 29,2 % a počet dopravních nehod klesl o 26 %. Pokud jde o dopad na veřejnou dopravu, její rychlost vzrostla o 2 % a počet uživatelů se zvýšil o 12 %.
Budoucnost měst
Účastníci fóra se zapojili do trvalého procesu hledání „budoucnosti EUROCITIES“ úvahami o struktuře, činnostech a službách sítě.
Kirsten Dunlopová, generální ředitelka Climate-KIC, přednesla klíčovou řeč, definovala mobilitu prostřednictvím jejích souvislostí se zdravím, stárnutím, migrací, rychlostí myšlení a informací, sociální transformací (sdílení, propojování, péče) a budoucností pracovního trhu. Pokud si klademe otázky o budoucnosti mobility ve městech, ve skutečnosti se ptáme, jak ve městech žijeme a co je pro nás důležité: sdílení, výměna nebo efektivnější pohyb. Její projev navázal na slova a příklady přednesené zástupci Amsterodamu a Lille, kteří představili plány svých měst pro léta 2040–2050. Města musí být čistá, pohodlná, bezpečná a osobní, musí vrátit prostory zpět lidem.
Veřejná doprava začíná příchodem cestujících na zastávku
Tedy nikoliv až nastoupením do vozidla, a proto je zásadní se zaměřit také na kvalitu zastávek a stanic. Velkou pozornost účastníků si v tomto ohledu získal příklad Prahy, konkrétně manuál pro design zastávek a stanic Pražské integrované dopravy (PID).
