Přinášíme ohlédnutí za hlavními myšlenkami, které se v končícím roce vinuly našimi články, i když jejich samotný námět byl různorodý. Odrážejí konkrétní důvody, proč se v Praze pohybovat chytře, moderně a pohodlně bez závislosti na automobilu, ale patří k nim i obecnější témata sdílení a ohleduplnosti.
Klíčové důvody, proč dát přednost chůzi, jízdě na kole či hromadné dopravě, jsou ZDRAVÍ, NEZÁVISLOST a ÚSPORA PENĚZ.
ZDRAVÍ
Snad jen notoričtí hledači výmluv mohou pochybovat o prospěšnosti pohybu vlastními silami pro naši fyzickou i psychickou kondici – redukujeme díky němu přebytečná kila a předcházíme řadě civilizačních nemocí, například ischemické chorobě srdeční, vysokému krevnímu tlaku a cukrovce. Pohyb přináší dobrou náladu a dlouhodobě zvyšuje odolnost proti stresu. Je ovšem zapotřebí si uvědomit, že pro kýžený efekt je nutné chodit či jezdit na kole pravidelně, což v případě chůze v ideálním případě znamená ji pojmout jako regulérní způsob dopravy zejména do/z práce (máte-li to příliš daleko, tak ji kombinovat s MHD).
Když jsme v rámci naší letní soutěže Na kole Prahou zjišťovali důvody, proč lidé jezdí na kole, na třetím místě se s 19 % umístila „nezávislost“ (za „zdravím“: 29 % a „tréninkem“: 22 %). Článek o výsledcích soutěže s bohatým doprovodným materiálem najdete ZDE.
Cyklistům povětšinou problémy s parkováním odpadají – doma a obvykle i v práci zaparkují vždy, a pokud mají kolo na očích, tak jim ho kdekoli stačí opřít o zeď, zábradlí nebo třeba strom; komplikace v tomto ohledu mohou nastat jen tam, kde se od svého bicyklu potřebují vzdálit a zabezpečit ho (například při nákupech). Jejich nezávislost zato zvyšuje fakt, že se po sesednutí z kola se svým dopravním prostředkem dostanou i tam, kde už automobily mají dávno zákaz vjezdu. Samotné cestování na kole bývá díky vzmáhající se cyklistické infrastruktuře, ale například i individuálně objeveným zkratkám či možnosti vést kolo po chodníku, když je ulice ucpaná a auta stojí, obvykle také plynulejší.
Míra nezávislosti cyklistů, ale i chodců (kteří si navíc mohou dopřát i skleničku vína či pivo, když potkají známého a chtějí si popovídat), je opravdu silným benefitem tzv. měkkých způsobů dopravy, i když na rozdíl od jiných o něm nebývá tak často slyšet.
ÚSPORA PENĚZ
Že je cestování autem drahé, zejména když v něm sedí jenom samotný řidič (přičemž náklady zdaleka netvoří jenom cena za benzín či naftu), to asi nepopře nikdo. Samozřejmě existují ti, kteří nad tím můžou při svých příjmech mávnout rukou, ale na druhou stranu i pro ně platí, že by jim „méně auta“ a více pohybu prospělo fyzicky i psychicky, chovali by se šetrněji k životnímu prostředí, a navíc by ušetřené peníze mohli investovat rozuměji.
Cestování pěšky nebo na kole je prakticky zdarma a městskou či příměstskou hromadnou dopravou stále nepoměrně levnější než osobním vozem. Co ale s tím, když se někdo nechce vzdát jízd autem? V první řadě je dobré omezit počet jízd na ty, kdy má z nějakého důvodu skutečně smysl použít auto – například když mám svézt někoho, komu neslouží dobře zdraví, anebo něco těžkého či rozměrného, co by se opravdu proneslo… Což ale není notebook ani raketa na squash (viz náš příspěvek Pozor, vezu laptop!). Zajímavou zprávu přinesl server UAMK, podle níž je pro řidiče dobré čas od času změnit trasu a způsob cestování: „Místo osobního automobilu zvolit veřejnou dopravu, místo automobilu vlak, místo autobusu jízdní kolo a podobně.“ Pomáhá to psychické pohodě (více ZDE) – a dodáváme i stavu peněženky.
Možností, jak se nevzdát auta, a přesto nemálo ušetřit, je pro ty, kteří bydlí za Prahou, využívání odstavných parkovišť P+R (více ZDE). Ve firmách by zase měli zvážit, zda je opravdu nutné jezdit na kratší pracovní schůzky po městě autem (viz náš projekt Byznys v Praze zdravě a včas, který byl sice vyladěn letně, ale jeho podstata platí bez ohledu na počasí).
Sdílení – lidově běžně zvané „šérování“ – patří bezesporu k progresivním a také vysoce efektivním trendům, jak se dopravovat chytře, moderně a pohodlně. Toto téma letos akcentoval Evropský týden mobility ve dnech 16.–22. září , který se uskutečnil s heslem Sdílením vpřed (Sharing gets you further).
Sdílení vlastně není žádná novinka, i když si jej mnohdy ani neuvědomujeme. Nejen že sdílíme společný městský prostor a stejný vzduch, ale v oblasti dopravy už dlouhá léta i vlaky, autobusy, tramvaje, metro… U prostředků individuální dopravy delší dobu fungují klasické půjčovny například kol či automobilů, které čím dál více doplňují a nahrazují modernější, pohodlnější a efektivnější formy bikesharingu a carsharingu.
Evropský týden mobility 2017 jsme shrnuli ZDE, lepší představu o možnostech a rozsahu sdílení si můžete udělat díky programu semináře Co všechno můžeme sdílet, který se uskutečnil v rámci ETM 21. září.
Hned následující den, 22. září, se na ulici Štefánikova na Praze 5 konal Den pro Prahu / Den bez aut, na němž se formou prezentačních stánků i na pódiu představila celá řada organizací věnujících se sdílení kol, automobilů klasických i elektromobilů, prezentována byla i nová forma peer-to-per carsharingu, kdy auta sdílejí lidé navzájem. Podrobné informace o této akci najdete ZDE.
Sdílení dopravních prostředků jako alternativa městské mobility šetří naše peníze, čas i životní prostředí a je v něm velká budoucnost.
Co je ohleduplnost? Určitě mnohem více, než jen dodržování zákonných předpisů, které by mělo být naprostým základem. Možná že ohleduplnost vystihuje nejlépe slovo slušnost, ne však jako formální naplňování naučených pravidel, ale jako schopnost vcítit se do potřeb druhých, a pokud je to možné, vycházet jim vstříc.
I k ohleduplnosti na silnicích a ulicích je zapotřebí určitá dávka empatie a odhodlání nedělat jiným to, co nechci, aby oni dělali mně.
