Praha zelená

Z hlavních silničních průjezdů městem, se zdá Praha býti spíše šedá, než zelená. Mnohdy však stačí pouze odbočit a už se nestačíte divit, kolik přírody Praha nabízí.

Naše hlavní město nepatří mezi evropské, natož světové megalopole, ale i tak se jedná o dost velkou aglomeraci (15. největší město v Evropské unii, zabírá 496 km², kde žije asi 1,2 miliónů obyvatel). Ze severu na jih měří maximálně 28 km a z východu na západ je to nejvíce 34 km. Prostě velkoměsto smíchané z mnoha obyvatel, domů, průmyslových objektů, dopravních tepen, ale i zelených ploch, parků, zahrad, lesoparků, potoků, tedy přírody původní či umělé. Právě tato území, která přežila a zůstala doposud vklíněna do živoucího města, nabízí možnosti, jak Prahou projít či projet na kole takřka mimo dopravní ruch velkoměsta.

Snad nejznámější jsou cesty podél pražských potoků. V evidenci Odboru ochrany prostředí MHMP je více než sto deset malých vodních toků různé velikosti od bezejmenných stružek až po Rokytku, která je již označována za říčku. Ne všechny potoky jsou však vhodné k cestám, procházkám, a to jak svojí délkou, umístěním, ale především kvalitou prostředí, svým okolím. Pokud se týká délky toku, tak nad 3 km je po Praze pouze 28 potoků, které lze pohledu rekreace tak využít k vycházkám. Nicméně cesty podél pražských potoků lze využít i jako dopravní cesty, mnohdy zkratky, které spojují až neočekávané lokality. Chcete se dostat z bydliště do centra, do práce, za zábavou? Podívejte se na mapu, a třeba zjistíte, že můžete jít (jet na kole) podél potoku, který nedaleko vás vytváří zelený koridor.

Totéž co o potocích platí i o zelených plochách, které se nachází na území metropole. Jde především o nejrůznější parky, zahrady, ale i o lesoparky a následně o různě chráněná území. Jde nejčastěji o přírodní památky (PP), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR), či přírodní parky, na území Prahy dokonce zasahuje i prostor chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras.

Pokud vás láká cestovat jistě jinak bezvadnou městskou hromadnou dopravou, natož poposkakovat v autě, můžete zvolit jinou cestu. Jděte pražskou zelení nebo to zkuste na kole. Následuje několik příkladů, které využívají zelených koridorů v naší metropoli.

Rokytka

Trasa podél tohoto největšího pražského potoku spojuje velice pohodně okraj Prahy, tedy nejprve původní vesnice (Nedvězí, Královice, Koloděje atd.)., následně předměstí (Kyje, Vysočany) až končí ve Vltavě nedaleko stanice metra Palmovka.

Botič

Asi nejznámější pražský potok spojuje jihovýchodní okraj Prahy, tedy Újezd, Křeslice a vlastně i nedaleké sídliště Háje, následují Záběhlice a skoro centrum Prahy, tedy Vršovice, Nusle a ústí do Vltavy pod Vyšehradem.

Dalejský potok

Údolí tohoto potoku je známé spíše jako Prokopské údolí. Rádi jej k cestě do centra využívají obyvatelé Řeporyjí, ale i sídliště Barrandov.

Šárecký potok

Tento potok je vyhledáván především k rekreaci, tedy k výletům, ale lze jej použít i k propojení Liboci či Veleslavína s cyklotrasami podél Vltavy.

Libušský potok

Opravdu přírodní trasa spojuje sídliště Libuš a Modřany, trasa pak končí opět u páteřní cyklotrasy podél Vltavy.

Hostavický potok

Zajímavou spojku nabízí Hostavický potok, který propojuje Dolní Měcholupy a Dolní Počernice.