Auto je skvělý vynález, ale přebujelý automobilismus má spoustu negativních dopadů. Ve stále větším počtu měst pak zjišťují, že omezování automobilismu má jako přirozený následek šťastnější a zdravější obyvatele. Adele Peters z redakce Fast Company si vybrala jedenáct nejzajímavějších příkladů. Její článek přinášíme ve zkráceném volném překladu.
Kvůli emisím z výfuků umírají každoročně na světě stovky tisíc lidí. Při dopravních nehodách ročně zemře více než 1,25 milionu lidí. Řidiči v Los Angeles tráví každoročně v průměru 119 hodin v kolonách. V Moskvě je to dokonce 210 hodin, tedy prakticky devět dní. Jenom v USA jsou až dvě miliardy parkovacích míst (osmkrát více než aut), a to často na cenných městských pozemcích, které by se daly využít rozuměji – například pro veřejnou dopravu, bydlení nebo parky.
Některá města a městské čtvrti proto začínají přehodnocovat, kam mají auta povolen vjezd – a přestavují ulice tak, aby upřednostňovaly jejich lepší využití. Děje se tak po celém světě, včetně hlavních ulic měst jako San Francisco a New York, ale nejvýraznější příklady jsou z Evropy.
AMSTERDAM
Nizozemské hlavní město neplánuje úplný zákaz aut. Ale 27bodová car-free agenda drasticky sníží jejich provoz ve městě, které je již dlouho známé díky rozvinuté cyklistické a pěší dopravě. Klíčový krok: odstranění 11 200 parkovacích míst do roku 2025 a využití tohoto prostoru pro širší chodníky a cyklostezky, stromy a parkoviště pro kola. Některé ulice budou zúženy a zablokovány a město bude vydávat méně parkovacích oprávnění. V plánu je i přebudování ulic s ohledem na lepší podmínky pro cyklisty, budování parkovišť pro kola u stanic metra a úvahy vedou i k bezplatné veřejné dopravě během špiček. Amsterdam navíc do roku 2030 zakáže provoz všech vozidel na benzín a naftu.
BARCELONA
V barcelonské čtvrti Poblenau jsou nyní z řady bývalých křižovatek dětská hřiště a někdejší parkovací místa, ale i některé pruhy na vozovkách pro auta byly nahrazeny lavičkami a rostlinami v květináčích. Tato čtvrť byla transformovaná v roce 2016 a stala se prvním skutečným „superblokem“, který navrací prostor dlouho vyhrazený autům chodcům, cyklistům a sousedům, kteří se chtějí bavit venku. Nyní již v Barceloně existují čtyři další superbloky, z nichž některé se stále rozšiřují. A v loňském roce město představilo plán, že přemění dalších 15 kilometrů ulic na nové superbloky. Celá Barcelona je už také nízkoemisní zónou, což znamená, že vjezd starších aut na benzín a naftu je pokutován.
BIRMINGHAM
Birmingham se kdysi nazýval britským „městem dálnic“. Poté, co se v roce 2019 připojil k desítkám dalších měst, která vyhlásila klimatickou nouzi, zpracovává plány na omezení vjezdu automobilů do centra města, na vytvoření nové sítě pěších ulic a upřednostnění cyklistiky a veřejné dopravy. Jedna část strategie zahrnuje poskytování pobídek podnikům, aby se zbavily svých parkovišť – město na nich plánuje postavit tisíce domů. Do roku 2030 chce být Birmingham uhlíkově neutrální a snížení počtu automobilů bude jednou ze strategií k dosažení tohoto cíle.
BRUSEL
Posledních pět let se Brusel systematicky zbavuje aut v centrální zóně zvané „Le Pietonnier“ neboli „chodec“ (či chodecká zóna). Široké bulváry, které trpěly hustým provozem automobilů, jsou nahrazeny stromy osázenými zelenými plochami, lavičkami a cyklostezkami lemovanými kavárenskými stolky. Do roku 2018 klesly v této oblasti emise černého uhlíku (sazí z výfuků) o 20 procent. Protože se to bohužel následně projevilo přesunem dopravy na silniční okruh včetně odpovídajícího nárůstu znečištění okolo něho, Brusel nyní plánuje také přerušení automobilového provozu na tomto okruhu.
GENT
Až donedávna byly některé ulice v historickém centru belgického města Gent ucpané tak velkým provozem a znečištěny takovým množstvím emisí, že tam kavárny přestaly používat venkovní stoly – nikdo nechtěl sedět venku. V roce 2017 se město v podstatě přes noc proměnilo. Na značné ploše zablokovalo dopravu, včlenila ji do starší pěší zóny a vytlačila auta na obchvat. Během jednoho roku vzrostl počet cyklistů v centru města o 25 %. Společnosti jako DHL nyní používají k doručování zásilek elektrická nákladní kola. Znečištění ovzduší prudce kleslo. „Osobně mám pocit, že ulice jsou živější, protože už nejsou jen pro auta,“ řekl nedávno jeden z obyvatel listu The Guardian. „Řada lidí si nyní v létě nosí židle ven, aby si na chodníku popovídali se sousedy, a některé ulice se stávají ‚živými ulicemi‘, kde si děti mohou hrát a bruslit a dospělí grilovat.“
HELSINKI
V nové zástavbě v helsinské čtvrti Kalasatama nemá žádný z nových bytů parkování. Je to jeden z několika způsobů, jak finské město nutí lidi, aby jezdili méně. Do roku 2025 chtějí Helsinky udělat atraktivní alternativy k ježdění vozem, aby se lidé zbavili pocitu, že je nutné vlastnit auto. „Je důležité, aby se stále více cest uskutečnilo pěšky, na kole a veřejnou dopravou,“ říká Anna Pätynen, městská dopravní inženýrka. „Helsinky a region Helsinek rychle rostou. Noví obyvatelé a pracovní místa generují větší provoz. Město ale musí být zároveň funkční, ekologické a příjemné. Jak se městská struktura stává hustší, potřeba mobility roste, jenže prostor dostupný pro dopravu ne.“
Město je průkopníkem ve vývoji aplikace „mobilita jako služba“, která umožňuje platit za veřejnou dopravu, sdílení kol, sdílení aut a taxi na jednom místě. Stejně jako mnoho jiných měst také zlepšuje svou síť cyklostezek, usnadňuje chůzi a zlepšuje dostupnost vlaků na předměstí. V loňském průzkumu téměř 20 % Finů uvedlo, že by byli ochotni vzdát se svého vozu během několika příštích let.
OSLO
Během několika posledních let město Oslo odstranilo stovky parkovacích míst v centru města. Zároveň vybudovalo síť cyklostezek, systém sdílení kol a pracovalo na zlepšení veřejné dopravy – s cílem, aby lidé jezdili méně svými vozy, aniž by se přitom auta zakázala. „Jsem si jistá, že když si lidé představí své ideální město, nebyl by to sen o znečištěném vzduchu, ulicích ucpaných nekonečným provozem nebo zaplněných zaparkovanými auty,“ řekla Hanne Marcussen, vicestarostka města pro městský rozvoj.
V každoročních průzkumech město zjistilo, že více chodců využívá centrum města; do roku 2019, kdy byla odstraněna poslední parkovací místa, se v centru města pohybovalo o 43 % více lidí než v roce 2017. Zatímco maloobchodní prodejny se po celém Norsku potýkají s online nakupováním, obchody v centru města, kam lze chodit pěšky, jsou na tom mnohem lépe. A studie z jiných částí ukázaly, že když jsou parkovací pruhy nahrazeny pruhy pro cyklisty, místní podniky získávají více zákazníků.
PAŘÍŽ
Každou první neděli v měsíci srdce Paříže – 1., 2., 3. a 4. obvod – „vypíná“ většinu automobilového provozu a mění se z ulic pro auta na ulice pro chodce a cyklisty. (Nemnoho vozidel, hlavně vlastněných místními obyvateli a dále dodávkové vozy, má povolen vjezd na přístupové body s povinností pomalé jízdy.) Starostka Anne Hidalgová chce, aby to bylo každou neděli. V plánu má také vytvoření dalších pěších zón v centru města. Její představa navíc zahrnuje rozšíření městské sítě cyklostezek a přeměnu parkovacích míst na parky, zahrady a dětská hřiště. Hidalgová prosazuje myšlenku „čtvrthodinového města“ – chce umožnit každému Pařížanovi dojít pěšky nebo na kole do práce a vyřídit si každodenní pochůzky za 15 minut (více zde).
V Paříži navíc na přelomu letošního srpna a září snížili plošně (s výjimkou největších dopravních tepen a městského okruhu) maximální povolenou rychlost automobilů na 30 km/h. Opatření má ekologický přínos, snižuje hluk i počet dopravních nehod a zvyšuje bezpečnost cyklistů a chodců.
UTRECHT
Nová čtvrť v nizozemském městě Utrecht bude domovem pro 12 000 obyvatel, ale nikdo nebude vlastnit auta. Oblast, která se rozprostírá přes 59 akrů vedle řeky, zahrnuje obchody, parky a další vybavení v docházkové vzdálenosti; je také blízko hlavního vlakového nádraží ve městě. Pokud někdo potřebuje jet dál, může si půjčit jedno ze sdílených aut v okolí. Pro Utrecht je to pokračování dlouhého odklonu od aut: Město začalo poprvé experimentovat s ulicemi bez aut v centru města v roce 1965.
YORK
York, město ve Velké Británii se 150 000 obyvateli, má dlouhou historii. „Centrální historické jádro má v podstatě stále stejný plán ulic, jako když tu byli Vikingové, a oblast je ohraničena středověkou městskou zdí,“ řekl v nedávném rozhovoru Johnny Crawshaw, zdejší městský radní. Není to tedy oblast, která je vhodná pro provoz automobilů. A protože město navíc plánuje, že se do konce desetiletí stane uhlíkově neutrálním, řešení dopravy je i klíčovou součástí řešení problému se znečištěním. Do roku 2023 má město v plánu zakázat vjezd většiny vozidel do svého středověkého centra, přidat cyklostezky, ale i kyvadlovou dopravu na vyžádání, která má lidem pomoci při přechodu od řízení aut na jiné druhy mobility.
TEMPE
A po přehlídce car-free měst starého kontinentu přichází jako bonbónek výlet do Arizony… Pokud byste chtěli bydlet v tamější čtvrti zvané Culdesac – postavené společností, která o sobě tvrdí, že je prvním „post-automobilovým“ developerem na světě – museli byste se zavázat, ŽE NEBUDETE VLASTNIT AUTO (v Americe!). Nová čtvrť zahrnuje základní vybavení, jako je například obchod s potravinami, restaurace a posilovna. Je to z ní blízko na stanici železnice, která vás pohodlně zaveze do centra města Tempe. Projekt ovšem nevylučuje auta úplně, takže návštěvníci přijet mohou a mají kde zaparkovat.
A kam teď? Například na 10 nejpřívětivějších měst pro chodce nebo na 20 měst, která jsou nejpřátelštější k cyklistům.
