Před volbami do Evropského parlamentu na konci května uveřejnilo sdružení měst a regionů POLIS výzvu všem kandidátům, aby v případě zvolení aktivně usilovali o řešení pěti klíčových problémů v oblasti městské mobility. Materiál s plným názvem „Pět prirorit udržitelné městské mobility pro zdravá města vhodná k bydlení“, který by neměl zapadnout, přinášíme v českém překladu a v příloze i v originálním znění.
Rozhodování na úrovni měst nabývá stále většího významu z toho důvodu, že jedno opatření v rámci udržitelné městské mobility může řešit hned několik problémů jako je snížení emisí CO2, dosažení tolik potřebných zlepšení v oblasti kvality ovzduší, snížení počtu dopravních zácp a bezpečnostních rizik na cestách, zlepšení kvality života a obecného zdraví. V souvislosti s růstem počtu obyvatel ve městech očekáváme neustálé zvyšování požadavků na městskou dopravu a je jasné, že jejich řešením budou výrazně odlišné systémy městské mobility.
V současné době je zřejmé, že auta dosáhla svého vrcholu (1). Historické dědictví městského plánování zaměřeného na automobilovou dopravu, rozhodování ve prospěch aut a jejich rozpínání se po městě přineslo obrovskou vlnu užívání osobních aut. Nyní města bojují s tím, aby tento stav zvrátila tím, že zavádějí opatření, která omezují a potlačují požadavky na motorizovanou dopravu. Města upřednostňují veřejnou hromadnou dopravu i aktivní dopravu, inovují a testují nová řešení mobility a služeb, které prosazují čistší paliva a úpravu městského prostoru.
Avšak změna způsobu dopravy na šetrnější druhy vyžaduje také silné politiky, kteří mají odvahu se postavit proti většině a vzít na sebe nepopulární opatření jako je snížení množství aut v dopravě, omezení vjezdu aut, přestavba ulic nebo zrušení parkovacích míst. Chránit chodce a cyklisty s sebou přináší přechod na jiné způsoby dopravy. Méně aut znamená také vyšší bezpečnost cestách, a jelikož jsou obavy o akutní bezpečnost jedním z hlavních důvodů proč nejezdit na kole, je třeba zaměřit pozornost právě na propojení těchto oblastí.
Rádi bychom viděli v Evropském parlamentu takové členy, kteří vnesou nové názory a razantnější postupy do pěti oblastí, které popisujeme níže.
(1 CIVITAS CREATE, Project Summary and Recommendations for Cities, 2017, Available from: Urban Mobility: Preparing for the Future, Learning from the Past)
I. Řešení kvality ovzduší a nadměrného hluku
Znečištěné ovzduší zapříčiní dvakrát více úmrtí než dopravní nehody (2). Sektor silniční dopravy je největším producentem emisí oxidu dusíku v EU a prachových částic ve městech. Směrnice EU pro kvalitu ovzduší jsou stále příliš mírné na to, aby efektivně chránily zdraví obyvatel a většina členských států nesplňuje existující zákonné požadavky, přičemž některé monitorovací stanice zaznamenávají překročení limitů hodnot dokonce při měření offline (3).
Zhruba 40 miliónů lidí ve 115 největších městech Evropské unie (EU) dýchá vzduch, jehož kvalita převyšuje minimálně u jedné ze znečišťujících látek limitní hodnoty stanovené v pokynech WHO (Světové organizace zdraví) pro kvalitu ovzduší. Děti žijící v blízkosti cest se silným provozem vozidel jsou vystaveny většímu riziku respiračních chorob než ty, které žijí u méně rušných cest.
Nadměrný hluk je víceméně problémem navíc, jak v rámci státu, tak lokálně, a projevuje se zejména ve městech. Podle odhadu je 40 % obyvatel EU vystaveno nadměrnému hluku z ulice, jenž přesahuje limit pro bezpečnost zdraví 55 dB(A) (4). Mezi ekonomické dopady nadměrného hluku z ulic patří podhodnocení cen domů (zvlášť pro bydlení u rušných ulic), ztráta produktivity (špatná koncentrace, únava, problémy se sluchem) a také další následky v souvislosti s úmrtími nebo chorobami v prenatálním stadiu (kardiovaskulární onemocnění).
Budoucí členové Evropského parlamentu by se měli zabývat následujícími kroky:
- Urychlením aktualizace směrnice týkající se kvality ovzduší (Ambient Air Quality Directive) a zahrnout do ní reálné limity, které mohou chránit zdraví lidí žijících v městských oblastech
- Zjištěním hodnot, na které byly stanoveny limity pro snížení emisí v jednotlivých zemích v dokumentu National Emission Ceilings (NEC) směrnice EU z roku 2016, která vyžadovala, aby si členské státy EU do roku 2019 vytvořily a implementovaly své vlastní programy na kontrolu ovzduší, které by byly v souladu s jejich závazky (5) na snížení emisí.
- Podporu měst a regionů v implementaci dopravních opatření, které jim pomohou dosáhnout limity a cíle EU, jako například městská nařízení týkající se regulace vjezdu aut.
(2 Gossling, S. et al, The Social Cost of Automobility, Cycling and Walking in the European Union, Ecological Economies, 2019
3 European Court of Auditors, Special report no 23/2018: Air pollution: Our health still insufficiently protected
4 World Health Organization, 1999 in Gossling, S. et al, The Social Cost of Automobility, Cycling and Walking in the European Union, Ecological Economies, 2019
5 European Environmental Agency, 2018)
II. Patřičně zohlednění přínosů pěší chůze a jízdy na kole při politických rozhodnutích
Podle výsledků studií je pěší chůze základním druhem dopravy v mnoha městech (6) a stále se ukazuje, že aktivní doprava poskytuje čistou ekonomiku a je zdravotním přínosem pro společnost (7). Každý kilometr ujetý autem je spojen s externími náklady ve výši 0,11 eur, zatímco jízda na kole a pěší chůze přinášejí benefity 0,18 a 0,37 eur na kilometr, každá z aktivit. Pokud vyjdeme z těchto hodnot, pak celkové výdaje na automobilovou dopravu v rámci EU obnášejí 500 miliard ročně. Na druhé straně díky svému pozitivnímu vlivu na zdraví jsou jízda na kole a pěší chůze spojeny s přínosy ve výši 24 miliard a 66 miliard ročně (8). Díky elektrokolům a dobré infrastruktuře se jízda do práce na kole v severoevropských městech stává běžným způsobem dopravy u středních vzdáleností i kratších výletů po městě. Cyklistika spolu s pěší chůzí mohou nahradit ve městech krátké jízdy autem (které tvoří téměř 95 % všech jízd), které jsou v průměru kratší než 5 km.
Investice do infrastruktury a upřednostnění aktivních způsobů dopravy přispívá k dosažení stanovených ukazatelů i k plnění cílů EU jako je snížení dopravních zácp, zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti, větší bezpečnost na cestách nebo lepší kvalita života ve městech. Pravidelné cesty do zaměstnání aktivním způsobem také snižují závislost na fosilních palivech. Přestože jsou zdravotní přínosy aktivní dopravy jasné, neprojevuje se to na konkrétních krocích na úrovni EU.
Budoucí členové Evropského parlamentu by měli podpořit:
- Lídra pro práci v oblasti aktivní dopravy a zdraví, jenž by měl být zcela ztotožněný s nařízeními EU. To usnadní vlastnická práva a vzájemnou spolupráci v rámci sítě a se zainteresovanými lidmi.
- Požadovat po Evropské komisi, aby vydala Evropskou strategii pro pěší chůzi, která by se stala pro města rámcovým dokumentem k plánování pěších tras, a začlenit zásady multimodality a rovnosti všech druhů dopravy do cyklistické strategie EU i do všech dopravních strategií EU (9).
- Požadovat po Evropské komisi, aby zavedla pokyny pro metody sběru standardizovaných dat v oblasti pěší chůze a jízdy na kole jako dalších možných způsobů dopravy a mohla tato data zařazovat do statistik EU.
(6 Polis, 2016, Policy paper. Decarbonising Transport: the perspective of cities and regions
7 FLOW, 2018, 15 Quick Facts for Cities
8 Gossling, S. et al, The Social Cost of Automobility, Cycling and Walking in the European Union, Ecological Economies, 2019 // 9 FLOW, 2018, Walking and Cycling: A Multimodal Approach to Congestion Management - FLOW project summary and recommendation.)
III. Čistší a bezpečnější vozidla uzpůsobená městskému prostředí
Inovace v automobilovém průmyslu jsou neuvěřitelně pomalé, přestože jsou změny v technologii obrovské. Vycházejíce z předpokladu, že obnova vozového parku trvá 20 let, musí výrobci aut začít optimalizovat design i pohon vozidel, aby snížili emise nových spalovacích motorů. Toho lze dosáhnout stanovením závazných cílových hodnot pro postupné snižování používání tuhých paliv. Podstatně vyšší investice by měly být vynaloženy do dlouhodobého rozšiřování tras a kapacit nákladní železniční dopravy, na vnitrozemské vodní cesty a na námořní služby. Jak doporučuje také EASAC, EU by se měla snažit oponovat názoru, že omezení mobility není možné, jak bylo jasně uvedeno v dokumentu Evropské komise s názvem White Paper on transport (EC 2011a). K tomu, abychom dosáhli snížení emisí, je zapotřebí regulovat růst požadavků na dopravu a aktivněji řešit přednostní financování železniční dopravy, její elektrifikaci a přesun přepravy zboží i cestujících z cest na železnici a na vnitrozemské vodní cesty.
Budoucí členové Evropského parlamentu by měli podpořit:
- Tvrdší regulace, navíc ke zdanění fosilních paliv, které by odradily požadavky na nová předimenzovaná vozidla i předimenzované motory na fosilní paliva.
- Přípravu pro zavedení systému malých městských vozidel s výhledem na období po roce 2030, práci na implementaci všeobecných bezpečnostních pravidel, které jsou významným krokem pro nové bezpečnosti normy vozidel.
- Města budou muset zajistit infrastrukturu pro čisté alternativní pohonné hmoty, stejně jako investovat do čistšího vozového parku podle nařízení směrnice o čistých vozidlech. Současné ceny takových vozidel jsou největší bariérou jejich rozšíření a ekologická paliva jsou drahá. Polis žádá Evropský parlament, aby zohlednil a podpořil možné způsoby urychlení transformace a stimuloval průmysl.
- Využití závěrů výboru EMIS a pokračování živé diskuze na téma Dieselgate i sledování závazků výrobců týkajících se skutečných emisí z provozu aut.
IV. Nové řídící modely k regulaci inovací
Digitalizace, nové způsoby dopravy, noví poskytovatelé služeb sdílené mobility, noví hráči na trhu, nová partnerství a nové obchodní modely mohou potenciálně pomoci transformovat mobilitu ekologickým a inkluzivním způsobem za předpokladu, že budou uvedeny do správných souvislostí a řízeny tak, aby dosáhly politických cílů. Zároveň potřebujeme zajistit to, aby veřejná doprava a aktivní způsob dopravy zůstaly nosnou páteří naší mobility ve městech.
Jak Polis od roku 2018 naznačuje, na základě diskusí o automatizaci vozidel se dá očekávat brzký příchod autonomních vozidel, které fungují bezchybně, řeší dopravní zácpy a vylučují nehody (10). Zatímco by mohla autonomní vozidla přinést jisté výhody, existuje také možnost, že jejich plošné zavedení do měst povede ke zvýšení dopravních zácp a negativních ekologických dopadů (pokud nebudou všechna autonomní vozidla na elektro pohon, či jiné obnovitelné zdroje).
K udržení kroku s inovacemi je nanejvýš potřebné podpořit aktualizaci místních strategií a regulačních rámců, např. aby pružně reagovaly na dané potřeby. Potřeba učinit strategie více se odvíjející od dat je také naléhavá, požaduje kapacitu budov ve vedení měst k přípravě protokolů pro sdílení dat, sběr dat z oblasti mobility a strategie založené na datech. Pokud mají nové služby v mobilitě zaplnit mezery v hromadné dopravě, musí být integrovány do nabídky na dopravu ve městě dostupným a spravedlivým způsobem. Proto mobilita jako služba potřebuje rovněž dohled veřejného sektoru a zprostředkování cen, aby byla zajištěna podpora ekologických způsobů dopravy.
Budoucí členové Evropského parlamentu by měli:
- Vyzvat komunitu autonomních vozidel k rozvoji takových výrobků a služeb, které budou vyhovovat lidem, kteří je budou využívat.
- Začlenit diskuse o automatizaci aut, nových službách v mobilitě a mobilitě jako službě do oblasti řízení výzkumu a inovací městské mobility.
- Rozšířit dialog, který začal v rámci městské agendy EU v souvislosti s ELTIS a CIVITAS, a spolupráce na evropských inovacích pro chytrá města a komunity a tím přiblížit přístup víceúrovňové správy k tvorbě strategie.
(10 Polis, 2018, Road vehicle automation and cities and regions)
V. Prvotřídní investice do kvalitní veřejné dopravy
Dnes je realizováno veřejnou hromadnou dopravou (nebo městskou dopravou fungující na soukromé bázi) (11) méně než 20 % přepravy osob. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí ke zvýšení počtu cestujících a rozšíření služeb pro cestující výrazně zainvestovat do modernizace stávající infrastruktury, optimalizace jízdních řádů, informovanosti o dopravě v reálném čase, do nových vlaků, tramvají a dalších služeb veřejné dopravy. Cestování do práce i odlehlost příměstských oblastí se staly současným problémem měst, proto by se měly vyčlenit investice – minimálně pro městské uzlové body v Evropě – a vytvořit silné politické vedení, které podpoří integraci a alokaci zdrojů.
Města a regiony jsou místem, kde probíhají a budou probíhat změny. Proto by měly být instituce na místní i regionální úrovni uznány Evropskou unií za hlavní nástroj pro uskutečňování nezbytných změn v oblasti dopravy, dokonce i v době, kdy státní správa selhává nebo jedná příliš pomalu.
Budoucí členové Evropského parlamentu by měli:
- Upřednostnit dotace na projekty udržitelné dopravní infrastruktury a vozidel, do uzlových bodů měst i mimo ně z rozpočtu CEF, a také do projektů, které obsahují jasné prvky čisté dopravy, obnovitelné zdroje a čistou energii nebo elektromobilitu.
(11 European Academies Science Advisory Council, Decarbonisation of Transport: options and challenges, 2019)
-------------------------
O Polis
Polis je zájmová skupina evropských měst a regionů, které spolupracují na rozvoji inovačních technologií a strategiích pro místní dopravu.
Od roku 1989 spolupracují v rámci Polis evropské místní a regionální úřady a podporují udržitelnou mobilitu zaváděním inovativních řešení dopravy.
Cílem Polis je zlepšovat místní dopravu komplexními strategiemi zaměřenými na ekonomické, sociální a ekologické rozměry dopravy. Za tímto účelem podporuje Polis výměnu zkušeností a předávání znalostí mezi evropskými místními a regionálními úřady. Podporuje také dialog mezi místními a regionálními úřady a dalšími zástupci sektoru jako jsou průmysl, výzkumná centra a nevládní organizace.
Polis šíří spolupráci a partnerství po celé Evropě s cílem zpřístupnit výzkum a inovace v dopravě městům a regionům. Zájmová skupina Polis a její sekretariát aktivně podporuje účast svých členů v projektech EU. Účast Polis v evropských projektech nám umožňuje vytvářet prostředí, které napomáhá dialogu a vzájemné výměně zkušeností mezi místními úřady a komunitou zabývající se výzkumem v dopravě.
Lídrům v Polis jsou poskytovány potřebné informace a nástroje k realizaci udržitelné mobility. V rámci politické skupiny Polis jsou formulována doporučení pro instituce EU.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
