Pražští radní schválili iniciální dohodu s vlastníky pozemků dotčených výstavbou plánované stanice metra D Nádraží Krč. Dopravnímu podniku umožní iniciální dohoda využít pozemky pro stavbu metra a připravit základy pro možnost výstavby nad stanicí Nádraží Krč podle záměrů vlastníků.
„Je to velký úspěch, na dohodě jsem pracoval od svého nástupu na magistrát. Otevře se díky ní cesta k výstavbě první etapy nové trasy metra D z Pankráce do plánované stanice Nové Dvory. Za dohodou stojí intenzivní úspěšné vyjednávání hlavního města a Dopravního podniku Praha a také konstruktivní jednání ze strany vlastníků,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr, který dohodu s devíti vlastníky připravil.
Iniciální dohoda je také podmínkou pro zpětvzetí žaloby několika vlastníků na zrušení územního rozhodnutí metra D. Stažení druhé ze žalob, ze strany společnosti Arkády Pankrác, už Adam Scheinherr potvrdil.
Obdobnou dohodu uzavřelo hlavní město také u plánované stanice Nemocnice Krč. Dohoda umožní vlastníkům pozemků nad podzemní částí metra a u vstupu a výstupu ze stanice výstavbu vlastních projektů. V okolí stanice Nádraží Krč mezi Jižní spojkou a ulicí V Podzámčí a podél železniční tratě by měly vyrůst obytné domy a administrativní budovy, v západní části území chtějí vlastníci vybudovat hotely. „Centrální část by měl tvořit park s vodními prvky, aby cestující vystupovali z metra do příjemného prostředí. Pro řidiče počítáme také s vybudováním parkovišť P+R,“ doplnil Scheinherr.
„Jak jsme slíbili v koaličním programu, zahájení stavby metra D je pro nás zásadním krokem v řešení dlouhodobých dopravních problémů, které tíží naše hlavní město. Jsem nesmírně rád, že díky kvalitně odvedené práci náměstka pro dopravu Adama Scheinherra, jsme faktickému zahájení stavby metra D zase o trochu blíže,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib.
Iniciální dohoda o koordinovaném postupu v lokalitě plánované stanice Nádraží Krč má platit deset let. Navazovat na ni nyní budou dílčí smlouvy konkretizující práva a povinnosti smluvních stran.
PERIPETIE METRA D: JAK ŠEL ČAS A UJÍŽDĚL TERMÍN
- Linka D pražského metra se objevovala již v návrzích z přelomu 60. a 70. let minulého století vedle nakonec realizovaných tras A, B a C. Její jižní část měla směřovat od Karlova náměstí podél Vltavy do Modřan.
- Trať linky D v dnešní koncepci se poprvé objevil v návrhu Metrostavu v roce 1987: z Pankráce směrem na jih směřovala do depa Písnice (tehdejší Masokombinát) a na sever na náměstí Bratří Synků a náměstí Míru (a dále až do Kbel).
- V roce 1999 byl uveden v Územním plánu hlavního města Prahy provozní úsek I.D Nové Dvory – Náměstí Míru o délce 7,7 km se 7 stanicemi s předpokládaným zprovozněním DO ROKU 2010.
- Metroprojekt v roce 2010 na svém webu uveřejnil informaci o projektu prvního provozního úseku trasy D metra s předpokladem výstavby ještě v roce 2010 a dokončení úseku do NOVÝCH DVORŮ V ROCE 2014 a následného úseku do PÍSNICE V ROCE 2016.
- V listopadu 2011 tehdejší vedení magistrátu oznámilo, že na výstavbu linky D nemá Praha peníze.
- Metrostav reagoval předložením úsporné varianty pouze s úsekem Pankrác–Písnice (bez severního směru z Pankráce na náměstí Míru), přičemž by se měl úsek do Nových Dvorů stavět jako větev trasy C (na Pankráci by tak nebylo nutné budovat další stanici jako v případě samostatné linky, ve stávající stanici by se soupravy linek C a D střídaly).
- V roce 2013 Rada hlavního města Prahy souhlasila s realizací trasy v úseku Pankrác – Depo Písnice s preferovanou variantou jako odbočení linky C, ale ponechala možnost fungování linky D jako samostatné do budoucna. Metro D se nakonec bude stavět jako samostatné od počátku (na Pankráci s přestupní stanicí na linku C).
- Minulé vedení radnice v roce 2015 odhadlo zprovoznění metra V ROCE 2023, ale postupně termín oddalovalo až NA LÉTA 2025/2026. Jako největší problém uvádělo drhnoucí jednání o výkupu potřebných pozemků. Řešení spatřovalo ve společném podniku DPP a skupiny Penta, který by mohl pozemky vykupovat za vyšší ceny než odhadní, jak tomu bylo v případě veřejných subjektů. Návrh pražští radní nakonec o jeden hlas zamítli.
- Projekt s Pentou tak, jak byl navržen, odmítá i současné vedení, i když se obecně oboustranně výhodné spolupráci se soukromými subjekty nebrání. Největším problémem je, že Penta by držela 51 procent akcií, podnik by nepodléhal zákonu o zadávání veřejných zakázek a zákonu o svobodném přístupu k infomacím. Hrozilo by neprůhledné hospodaření, v němž by Praha, která by do společného podniku vložila 318 milionů korun, mohla skončit se ztrátou. Vadí i fakt, že by Praha kromě peněz do podniku, který je založen za účelem získávání pozemků, vložila i pozemky, které už vlastní. A dále předkupní právo Penty na všechny pozemky, které společný podnik s DPP pro výstavbu metra získá.
V současnosti výkupy město zvládá samo. Podle Adama Scheinherra se tak proměnil úkol budoucí spolupráce se soukromým sektorem: nepůjde v něm již o samotný výkup pozemků, ale o rozvoj nových stanic, aby se cestující po vystoupení z metra neocitli uprostřed obchodního centra, ale v kvalitním veřejném prostoru s potřebnými službami.
