V rámci série Café Evropa se dnes od 17.30 uskuteční veřejná debata na téma „Budoucnost železniční dopravy – kdy budeme jezdit rychlovlaky v Česku?" Akci bude bude vysílána online a přímý přenos bude moci každý sledovat. Do diskuse je možné se zapojit přímo během debaty pomocí komentářů pod videem.
Debatu organizuje Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz.
Živé vysílání bude k dispozici zde: www.facebook.com/CafeEvropaCZ/live/.
Hosty debaty, kterou bude moderovat Ondřej Houska z Hospodářských novin, jsou:
- Martin Hausenblas – náměstek primátora Ústí n. Labem pro dopravu
- Libor Lochman – poradce předsedy představenstva pro záležitosti EU, České dráhy
- Eliška Mamdaniová – vedoucí týmu na právním odboru, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu, European Commission
- Martin Švehlík – ředitel odboru přípravy vysokorychlostní tratě, Správa železnic
BACKGROUND
Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě tvořenou ze 70 % regionálními tratěmi. Debaty o výstavbě vysokorychlostních tratí v tuzemsku se vedou již od devadesátých let, avšak se skutečnou přípravou se začíná až nyní (viz i Čistou stopou Prahou: Světlo na konci tunelu?).
Podle odborníků by mohly rychlovlaky v Česku začít jezdit za sedm let a dosahovat na určitých úsecích rychlosti až 320 km/h. Například trasa mezi Prahou a Brnem by tak trvala místo 2,5 hodiny pouze hodinu. Výstavba by měla mít i mezinárodní přesah, jelikož by přes Česko měly jezdit i vysokorychlostní spoje z Německa, Polska nebo Rakouska. V únoru 2021 byla vytvořena pracovní skupina, která se bude intenzivně věnovat trasování nové vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan vedoucí přes Ústecký kraj.
| FAQ Jsou české železnice připraveny na sjednocení evropského železničního prostoru? Jaký vliv budou mít na podobu budoucnosti železniční dopravy tradiční národní dopravci a existuje prostor pro menší hráče? Jaké přínosy bude mít výstavba vysokorychlostní tratě vedoucí do Drážďan pro Ústecký kraj a další části republiky? Promítne se modernizace zásadně do ceny jízdného? Měl by vzniknout speciální zákon pro železniční dopravu vzhledem k tomu, že ten současný řeší i ostatní dopravní prostředky spadající pod MHD, lyžařské vleky či lanovky? Do jakých evropských výzkumných projektů železničních tratí se zapojila Česká republika? Jakou roli bude hrát železniční doprava v hospodářské obnově země po koronavirové krizi? Jak se čeští dopravci vypořádávají se zavedením evropského systému ERTMS na řízení železniční dopravy? Jaká největší úskalí a překážky stojí před modernizací železniční dopravy u nás a v Evropě? |
Stavba koridorů pro rychlovlaky by měla zvýšit kapacity současné železniční sítě a urychlit spojení na přetížených tratích. Na druhou stranu bude celá stavba velmi náročná a náklady s ní spojené představují výzvu pro státní rozpočet. Do roku 2050 by měly dosáhnout až 800 miliard korun a s náklady by mohly významně pomoci evropské zdroje financování.
Popularitu v současnosti získávají i noční spoje, a to zejména sezonní vlaky na Jadran. V letošním roce bude zahájen spoj mezi Prahou, Přemyšlí, Lvovem a během příštího roku je plánováno zavedení nočních vlaků z Prahy přes Drážďany, Berlín a Amsterdam až do Bruselu.
Rok 2021 je navíc evropským rokem železnic a dostává se tak do popředí snaha EU podpořit využívání vlaků, jelikož jde o nejbezpečnější a k životnímu prostředí šetrnější formu dopravy. Tato strategie je součástí tzv. Zelené dohody, která chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Budou také uplatňována pravidla čtvrtého železničního balíčku, který směřuje k integraci železničního prostoru v Evropě, podpoře hospodářského růstu a odstranění zbylých právních, institucionálních a technických překážek.