Stavba vysokorychlostí trati (VRT) v Česku bude pravděpodobně spolu s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany jednou z nejdůležitějších staveb století. Přípravy stavby se zrychlují (viz Blíží se realizace prvních českých VRT), proč bychom ji měli postavit co nejdříve a jaké jsou zkušenosti ve světě?
Přínosy vysokorychlostních tratí pro Prahu
Jak by se vám líbilo být v Brně za pouhou hodinu? Rychlovlaky představují rychlou, spolehlivou a pohodlnou přepravu, která je navíc (oproti autům a letadlům) výrazně šetrnější k životnímu prostředí a našemu zdraví. Praha se díky vysokorychlostní železnici spojí se svými regiony.
VRT by mohla Praze ulehčit také od automobilového provozu, který vytváří nezdravé ovzduší, tvoří zácpy a zabírá cenný prostor na ulicích. Na 615 tisíc cest osob automobilem se denně (data před pandemií) uskuteční z/do Prahy, často kvůli dojíždění za prací. Rychlejší a pohodlnější varianta přepravy formou rychlodráhy může značnou část aut ponechat v garážích.
V Česku se počítá s maximální rychlostí 320 km/h a minimální rychlostí 200 km/h, aktuální informace jsou na stránkách Správy železnic.
Rychlovlaky také ulehčí současným přetíženým koridům, díky čemuž bude možné zvýšit nedostatečnou frekvenci příměstských linek S i nákladní dopravy (nákladní vlaky Česko často objíždějí, i když je taková cesta delší).
Význam vysokorychlostní tratě pro Prahu i Česko je obrovský i díky napojením na evropskou síť, díky které budeme napojeni na naše partnery. Odříznout se by znamenalo nižší konkurenceschopnost i ekonomický propad. Při cestování do okolních zemí navíc jistě oceníte, že při použití rychlovlaku není potřeba cestovat na letiště které je od center měst zpravidla vzdálené, nebo podstupovat bezpečností kontrolu.
Rychlovlaky letadlům výrazně konkurují do vzdálenosti cca 1000 km (jak vyplývá ze zkušeností z Německa a Číny) a studie říkají, že rychlovlaky konkurují konvenčním i nízkonákladovým aerolinkám. Když okolo Prahy nakreslíme 1000km kruh, dosáhneme díky naší výhodné pozici – teoreticky – téměř na celou Evropu.
Vysokorychlostní tratě v Evropě
První vysokorychlostní trať se v Evropě otevřela před 40 lety. V roce 1981 začaly jezdit vlaky z Paříže do Lyonu rychlostí 270 km/h (o 40 let později je v Česku maximální rychlost 160 km/h). Od té doby mnoho států investovalo do rozvoje vysokorychlostní železnice.
Nejdelší síť má v Evropě (a po Číně druhou nejdelší na světě) Španělsko (3700 km se započítáním úseků ve výstavbě). Stojí za povšimnutí, že mezi lety 2005 a 2020 vyčlenilo 43,70 % celkového rozpočtu na dopravu právě železnici. Z celkových 100 % dopravního rozpočtu tak připadlo 33,53 % nákladů na výstavbu vysokorychlostní železnice a pouze 12,90 % na dálnice ("high capacity routes). Zdroj: Plan Estratégico de Infraestructuras y Transporte (PEIT)
Pyšnit se může také Francie se svými vlaky TGV (délka VRT sítě cca 2800 km) nebo Německo se svými ICE. Komfortně se rychlovlakem přeshraničně přepravíte také z/do Itálie, Německa, Rakouska, Švédska, Belgie, Nizozemí, Ruska (izolovaný vysokorychlostní úsek Moskva–Petrohrad) a Velké Británie.
Rozvoj VRT v Evropě i ve světě
Nedávno se vysokorychlostní vlaky rozjely např. v Maroku (350 km) nebo na Arabském poloostrově (450 km). Velké plány s vysokorychlostními trati mají také další země: Egypt chystá 1000km síť, své sítě rozšiřují také rychlovlakové velmoci Francie i Čína.
Zajímavý vývoj se za poslední roky odehrává rovněž v USA, které jsou neblaze proslulé svou závislostí na automobilech. (Kdo byl na západním pobřeží, dobře ví, že bez auta se tam nedá existovat. Tato závislost začala po druhé světové válce masivní výstavbou automobilové infrastruktury.) Dosud jediný rychlovlak v USA je ACELA na východním pobřeží spojující Boston – New York – Washington D.C., který jezdí maximální rychlostí 240 km/h (na většině trasy však jezdí výrazně pomaleji).
Nové projekty se však dávají do pohybu. Staví se například na Floridě (Miami - Orlando), v Kalifornii (San Francisco - Los Angeles s budoucím rozšířením do Sacramenta a San Diega) a plánuje se také napojení s Nevadou (Los Angeles - Las Vegas). Jistě to ještě potrvá, ale pomalu zde vzniká propojená síť vysokorychlostní železnice, která může Spojeným státům americkým značně pomoci s dopravními zácpami, přetížeností letového prostoru, se špatnou dopravní situací (zejména velkých aglomerací), znečištěním i snížením počtu smrtelných dopravních nehod. Ambiciózní plány musejí mít silnou politickou podporu, což se se změnou v Bílém domě zdá být představitelné.
