V článku „Big problems, micro solutions: electric cargo bikes to the rescue“ se autorka Annie Butkiewiczová zamýšlí nad současným stavem i budoucností nákladních e-kol. Přinášíme ho v českém překladu, originální znění najdete na portále The Urban Mobility Daily.
Pro průměrného obyvatele města může být jízdní kolo jednoúčelovým dopravním prostředkem k přesunu z jednoho místa na druhé. Avšak v rámci mikromobility, kde neustále roste poptávka po inovativních řešeních, může cyklodoprava pomoci zejména v boji proti klimatickým změnám a dopravním zácpám, zlepšit kvalitu ovzduší a vztahy mezi lidmi, snížit obezitu i hluk a přispět k bezpečnosti dopravy i kvalitě služeb (to je jen několik příkladů). Jedním z rychle rostoucích trendů mikromobility je využití jízdních kol v logistice při přepravě zásilek: Na posledních kilometrech do cílové destinace i v rámci jiných poštovních a doručovacích služeb na celém světě se začíná experimentovat s elektro kargo koly.
Zajímavé je, že nákladní kola hojně používali k rozvážení zboží místní obchodníci již začátkem 20. století (možná by odpovědí na některé budoucí inovace mohla být recyklace starých nápadů). Avšak je tady jeden diametrální rozdíl mezi tehdejšími „nákladními koly“ a dnešními koly či tříkolkami, a sice elektrifikace, jež pomáhá lidem uvézt jejich náklad. Jen si všimněte, kolik elektro kargo kol nyní používají přepravní společnosti. Kargo kola Armadillo od Velove má celá řada významných přepravních společností včetně DHL, DB Schenker, Deutsche Post, DPD, Hermes a Swiss Post. Firma Centaur Cargo vyvinula modulární kargo kolo pro PostNL a AN Post, Urban Arrow používá Coolblue a kargo kola Truck Trike, od výrobce z Portlandu, jsou nasazena ve službách UPS.
Elektro kargo kolo Armadillo značky Velove je vybaveno nákladním boxem po vzoru lodních kontejnerů. Zavedení lodních kontejnerů výrazně zvýšilo zisk a snížilo výskyt poškození nebo krádeže zboží. A nakládka lodí nebo kamionů trvá zlomek času. Tento systém činí městskou logistiku s e-kargo koly mnohem efektivnější, neboť třídí zásilky pouze jednou, a to na terminálu, kde jsou vkládány přímo do kontejnerů. Tyto kontejnery jsou pak přepraveny většími vozidly do místa předání, odkud si je vyzvednou e-kargo kola, která zásilky z kontejneru rozváží koncovým zákazníkům. Na webových stránkách Velove je uvedeno, že je tento způsob distribuce „chytřejší, rychlejší, bezpečnější a mnohem efektivnější než kterékoliv jiné současné řešení“.
Podle e-mailového sdělení výkonného ředitele Johana Erlandssona se Armadillo dobře ujalo v Berlíně, Oslu, Utrechtu, Ghentu a v Antwerpách. Podobně byl přepravní společností Royal PostNL osloven nizozemský výrobce kol Centaur Cargo, aby vyvinul ve spolupráci s dalšími společnostmi elektro kargo kolo. Wim Leder, obchodní ředitel Centaur Cargo, říká, že to byl začátek jejich výroby kargo kol. Původně totiž tato společnost vyráběla kola pro rodiče, aby jejich děti mohly pohodlně cestovat na kole v závěsu (tato divize se nazývá Babboe bikes, ale jedná se o stejnou společnost Centaur Cargo).
„Chvíli po tom, co jsme začali prodávat kola Babboe bikes, se lidé podivovali tomu, jak je možné vyměnit závěsný vozík pro děti za uzavřený a uzamykatelný kargo vozík na dodávky zboží s odklápěcí horní částí,” říká Leder.
Centaur Cargo spolupracuje na rozvoji svých kargo kol s PostNL a od počátku letošního léta bude jejich 60–70 elektro kargo kol s názvem Centaur Cargo Trike XL dodávat poštu po celém Holandsku. Centaur Cargo také spolupracuje na podobných dodávkách s irskou poštovní službou An Post. Tato kola jsou rovněž modulární a stejně jako Armadillo si budou své kontejnery vyzvedávat v distribučním centru, které je umístěno mimo centrální oblast města.
I když by se mohlo zdát, že kargo kola mohou být nejlépe využita pro dodávky a poštovní služby, naskýtá se další oblast pro jejich využití, a to zejména v elektronickém obchodování – eCommerce se má podle předpovědí zvyšovat ročně o 17–28 % a kargo kola tvoří pouze velmi malou část vozového parku těchto společností. Ředitel Mezinárodního veletrhu kargo kol Jos Sluijsmans řekl, že tyto společnosti mají mnoho potenciálních uživatelů a kargo kola mohou malým firmám ušetřit spoustu peněz. Například instalatérská firma Cyclo Plombier, která působí po celé Paříži, jezdí na kargo kolech. Umožní jim to vozit s sebou veškeré nářadí bez nákladů na pohonné hmoty, parkování, opravy a bez stresu. A svým zodpovědným chováním pomáhají snižovat emise. Na webových stránkách zdůvodňují své rozhodnutí takto: „Váš řemeslník přijede na kargo kole, aby byl rychlejší, ale rozhodl se pro něj také kvůli vám, vašim dětem a naší planetě.”
Z výše uvedených důvodů – odstranění nákladů za pohonné hmoty, parkování a opravy – mohou firmy snadno snížit své celkové provozní náklady, říká Jos Sluijsmans. Jediná věc, která by mohla podle Sluijsmanse dělat problémy při zavádění kargo kol, je přechod doručovatelů z relativně pohodlných dodávek na kargo kola, která přece jen vyžadují větší tělesnou námahu. Asi to bude znamenat hledat mladší nebo fyzicky aktivnější doručovatele. Ale celkově to bude přínos jak pro životní prostředí, tak pro firmy.
„Zkrátka, je to pro firmy z mnoha stran levnější,” říká Sluijsmans.
Mezinárodní veletrh kargo kol se konal v Groningen od 14. do 16. června. Zatímco se seznam partnerů a sponzorů v posledních letech značně rozrostl, původní kargo veletrh v 2012 nebyl vlastně ani skutečným veletrhem. Bylo to spíše setkání a oslava v Nijmegen, kde se připravovala pizza na dřevěném uhlí na kargo kole. (Jeden z klientů koupil od Sluijsmanse staré kolo a přestavěl jeho zadní část na pec na dřevěné uhlí na pečení pizzy – což je další inovativní využití kargo kola).
„Myslím, že to bylo velmi pozoruhodné setkání,” prohlásil Sluijsmans. Sešla se tam na oslavě s pizzou komunita kolem kargo kol z celého světa, a dokonce přilákala i nějaké výrobce elektromotorů z Číny. „V té chvíli jsem si uvědomil, že na tom něco je. Takže o rok později jsem tuto akci uspořádal znovu.”
Zřejmě vás nepřekvapuje, že se Mezinárodní veletrh kargo kol koná zrovna v Holandsku, v hlavním světovém sídle cyklistů. Ve skutečnosti však v posledních 30 letech nebyl ve městě Groningen žádný čilý trh s kargo koly. Webové stránky RIPPL (Register for Initiatives in Pedal Powered Logistics – Registr iniciativ v oblasti logistiky poháněné pedály) píšou o půjčovně „těžkopádných“ nefalšovaných kargo tříkolek s názvem Stadswerkplaats, která funguje na dobrovolnické bázi.
„V Groningenu to byly tedy ty těžkopádné nefalšované kargo tříkolky, které po více než 30 let nahrazovaly kargo kola,” píše autor článku Tom Parr. „Ještě dávno, dávno před tím, než vznikly zvučné názvy typu mobility-as-a-service (mobilita jako služba) nebo sharing economy (sdílená ekonomika).”
Tyto kargo tříkolky bez elektropohonu jsou pro obyvatele Groningen typické, neboť se staly jakýmsi koloritem města a je možno si je zapůjčit za pouhých 12 € na půl dne. Nejčastějším důvodem k zapůjčení kargo tříkolek je stěhování. Využívají toho hlavně studenti, kteří představují v Groningenu, kde sídlí dvě univerzity, čtvrtinu rezidentů.
Navzdory slibné budoucnosti bujícího průmyslu s e-kargo koly existují ještě překážky a problémy, které se musí překonat. Například ve zprávě z Amsterdamské univerzity aplikovaných věd (Amsterdam University of Applied Sciences) se uvádí, že při outsourcingu v oblasti dopravy zjistili, že ceny startupů za lehká elektrická přepravní vozidla mohou být vyšší než ceny dodávkových vozidel od tradičních dodavatelů. Navíc současný proces v logistice je z velké části zaměřen na dodávková a nákladní vozidla. Použití kargo kol v širší logistice bude vyžadovat celkově odlišné fungování kvůli menšímu možnému užitnému zatížení kol. Kargo kola jsou skvělým způsobem, jak objevovat trvale udržitelný provoz firem, ale dá to ještě hodně práce, než se z nich stane efektivní způsob dopravy, jenž poskytne stejné služby jako dodávky nebo nákladní auta.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
