Počátkem roku vydala Správa železnic během jediného dne hned tři zprávy, které se týkají tolik očekávaných vysokorychlostních tratí (VRT) v České republice. První informovala o VRT Polabí, která je v přípravách nejdále a bude na českém území pilotní. Druhá přinesla informace o terminálu Praha východ, který se má právě na VRT Polabí vybudovat, a třetí o severní trase na Drážďany přes Ústí nad Labem. Co tyto zprávy znamenají pro Prahu?
HLAVNÍ MĚSTO A VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE
Konkurenceschopná vysokorychlostní železnice, která zásadním způsobem ovlivní možnosti cestování každého z nás, přinese řadu výhod v oblasti dopravy i Praze. Nejenže zredukuje počet automobilů do města zajíždějících z celé ČR i ze zahraničí, ale hlavně výrazně sníží potřebu cestovat po metropoli (respektive přilehlém regionu) autem také u samotných Pražanů a okolních obyvatel. A to díky tomu, že nová infrastruktura VRT uvolní kapacitu současným přetíženým tratím a umožní další rozvoj městské a příměstské železniční dopravy.
Důsledky jsou evidentní a pozitivně se dotknou nás všech – méně exhalací z dopravy, tj. kvalitnější ovzduší, a menší obsazenost parkovacích míst. Město si výhody vysokorychlostní železnice uvědomuje a výstavbu VRT aktivně podporuje. Jak konkrétně, je patrné z Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí (viz „Zásobník opatření“ projektu Polaď Prahu).
Z PRAHY ČTYŘMI SMĚRY: DVA MAJÍ PRIORITU, JEDEN OMEZENÍ
V roce 2017 schválila vláda pro urychlení přípravy vysokorychlostních tratí „Program rozvoje rychlých spojení v České republice". Ze slov „rychlé spojení" pochází zkratka RS (ve srovnání s tímto pojmem může být VRT kratší a na počátku, než se dobudují další úseky, nemusí rychlé spojení ještě poskytovat – viz dále VRT Polabí a VRT Podřipsko). Jaké RS podle zmíněného dokumentu tedy mají z Prahy vést? Jde o tuto čtveřici:
- RS1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko
- RS3 Praha – Plzeň – Domažlice – Německo
- RS4 Praha – Ústí nad Labem – Německo
- RS5 Praha – Hradec Králové – Polsko
Jejich příprava neprobíhá současně. Nejdále jsou logicky ty s největším významem a v tomto ohledu má absolutní prioritu tuzemské páteřní spojení RS1 Praha – Brno – Ostrava. Z hlediska spojení do zahraničí z Prahy je to pak RS4 Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Právě těchto dvou VRT se týká trojice zpráv Správy železnic, které jsme zmínili v úvodu a kterým se budeme podrobněji věnovat dále.
V žebříčku důležitosti je na třetím místě RS5 (Praha – Hradec Králové – Wroclaw), zatímco RS3 (Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – Bavorsko) je v systému českých VRT hodnoceno jako doplňkové a bude mít i určitá omezení: nebude totiž splňovat všechny technické parametry pro vysokorychlostní tratě. Pro úplnost dodejme, že další spojení do zahraničí bude zajišťovat jednak prodloužení RS1 z Ostravy do Katovic, a zejména RS2 (Brno – Břeclav – Bratislava/Vídeň).
VRT POLABÍ
Prvním krokem na cestě za superrychlými vlaky na českých kolejích je vybudování úseku zvaného VRT Polabí mezi stanicemi Praha-Běchovice a Poříčany. Již vloni bylo oznámeno, že vítězem projektu na tento úsek je česko-francouzsko-britské konsorcium SUDOP PRAHA, Egis Rail a Mott MacDonald. Ve své první zprávě z počátku letošního roku pak Správa železnic upřesnila, že toto sdružení navíc zpracuje podklady pro územní rozhodnutí a dokumentaci pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). A hlavně potvrdila termíny této vůbec první VRT na českém území:
- Projekční práce dokončeny v polovině roku 2022.
- Výstavba zahájena v roce 2025.
- Zahájení vlakového provozu se očekává v letech 2028–2029.
Bohužel to ještě neznamená, že by se v Česku už na konci této dekády proháněly superrychlé vlaky – na to je pilotní úsek příliš krátký. Jde totiž jen o nevelkou část plánovaných RS1 a RS5.
| VRT Polabí se stane prvním, společným úsekem dvou budoucích vysokorychlostních tratí, a to národního páteřního spojení Praha–Brno a mezinárodního spojení Praha – Hradec Králové – Wrocław. Do jejich vybudování bude VRT Polabí ústit do stávajících tratí: zaprvé v úseku Poříčany–Pečky (směr Kolín), zadruhé za stanicí Sadská (směr Nymburk). V této fázi po ní budou jezdit konvenční vlaky. Přesto bude mít VRT Polabí okamžitý pozitivní dopad na dopravu v severovýchodní části Středočeského kraje i přilehlých oblastech hlavního města. Nová trať bude totiž od začátku využívána dálkovými vlaky z Prahy přes Kolín nebo Nymburk do východních a jihovýchodních částí České republiky a tím se uvolní kapacita stávající železniční tratě pro posílení příměstské dopravy. |
TERMINÁL PRAHA VÝCHOD
Druhou zprávou Správy železnic z počátku roku vydanou během jediného dne je vyhlášení výsledků architektonické a urbanistické soutěže na terminál ležící na VRT Polabí, který má pracovní název Praha východ. V soutěži, vyhlášené počátkem září 2020, se sešlo 21 návrhů z tuzemska i zahraničí. Vítězem se stala dvojice Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.
Supermoderní terminál bude stát u obce Nehvizdy. Kromě železniční dopravy bude sloužit autobusům a jeho součástí bude také velkokapacitní parkoviště P+R pro 3000 vozů. Určen bude zejména obyvatelům severovýchodní části Středočeského kraje a přilehlých oblastí hlavního města. Jeho smyslem je především umožnit, aby v okolí žijící obyvatelé mohli využít benefitů vysokorychlostní železniční dopravy bez nutnosti zajíždění do centra metropole, z čehož bude samozřejmě profitovat i Praha. Terminál se stane motorem rozvoje širokého okolí a samotným Nehvizdům s největší pravděpodobností pomůže s proměnou v prosperující město.
| Pro zajímavost vývoj maximální rychlosti vlaků v běžném provozu ve světě / v Čechách a na Moravě v kilometrech za hodinu. Zdroj: „Rychlá železnice i v České republice“, tiskem v Praze 2012 – více v knihovně Čistou stopou Prahou. Rok 1903: 100 / 100 Rok 1936: 160 / 130 Rok 1964: 220 / 130 Rok 1977: 260 / 120 Rok 1991: 270 / 140 Rok 1994: 300 / 140 Rok 2004: 300 / 160 Rok 2007: 320 / 160 Zatímco v ČR maximální rychlost vlaků od roku 2004 stagnuje na sto šedesátce, svět se řítí vpřed stále rychleji. Nejdále je Čína, jejíž rychlovlak typu maglev (ze slov „magnetická levitace"; vlak se během „jízdy" vznáší několik centimetrů nad tratí), představený veřejnosti letos v lednu, může podle tamějších inženýrů dosáhnout rychlosti až 620 km/h (více). 
|
VRT PRAHA – DRÁŽĎANY
Na trojici zkompletovala počátkem ledna Správa železnic svoje informace o dění kolem vysokorychlostní železnice v Česku zprávou o schválení Studie proveditelnosti Nového železničního spojení Praha – Drážďany. Z hlediska „Programu rozvoje rychlých spojení v České republice" z roku 2017 jde o RS4. Studie prokázala proveditelnost této VRT, která napojí Českou republiku na západoevropskou vysokorychlostní železnici.
První úsek vedoucí z Prahy k Litoměřicím bude sloužit čistě pro osobní dopravu s maximální rychlostí až 320 km/h. Úsek přes České středohoří a dále do Německa budou využívat i nákladní vlaky s pozitivními ekologickými dopady na údolí Labe. V tunelu pod Českým středohořím (o délce cca 18 kilometrů) budou proto osobní vlaky jezdit rychlostmi do 250 km/h, v Krušnohorském tunelu s délkou nejméně 26 kilometrů, kde se počítá s denním provozem až 150 nákladních vlaků, bude maximum 200 km/h. Díky tomu dojde k zásadnímu zkrácení cestovních dob. Mezinárodní expresy zvládnou cestu do Ústí nad Labem za 25 minut a do Drážďan zhruba za hodinu. Vnitrostátní rychlíky budou zastavovat v novém terminálu v Roudnici nad Labem už za 19 minut, do Lovosic nebo Litoměřic dorazí do 32 minut... Zajímavostí této RS je mj. společná příprava Krušnohorského tunelu (z uvedených 26 kilometrů jich vede přes 11 na českém území) s německou společností DB Netz AG. Byl již vybrán dodavatel projektového řízení.
Úsek ze stanice Praha-Balabenka do Lovosic, zvaný VRT Podřipsko, by se měl jako druhý v Česku – po VRT Polabí – začít budovat v roce 2027.
VRT – DÁLNICE NA ŽELEZNICI
Ačkoliv ČR disponuje jednou z nejhustějších železničních sítí na světě, jde ve většině případů o jednokolejky umožňující rychlost 40–70 km/h, které se navíc krajinou klikatí od obce k obci. Situaci sice pomohla zlepšit čtveřice modernizovaných koridorů (1. Německo – Děčín – Pardubice – Brno – Břeclav – Slovensko / 2. Polsko – Ostrava – Přerov – Břeclav – Rakousko / 3. Slovensko – Ostrava – Přerov – Praha – Plzeň – Německo / 4. Německo – Děčín – Praha – České Budějovice – Rakousko), přeneseně jde ovšem pouze o silnice první třídy, a nikoli dálnice. Těch se na železnici dočkáme až s nástupem vysokorychlostních tratí.
VRT přinesou obrovské výhody pro cestování a životní prostředí celému Česku a samozřejmě i Praze. Udělejme tlustou čáru za tím, že jsme s jejich výstavbou už dávno nezačali a jsme v rámci Evropy značně pozadu, a věřme, že nyní už jejich naplánovanou realizaci nic neoddálí.
zdroje:
- Plán udržitelné mobility Prahy a okolí / Polaď Prahu
- Správa železnic vybrala vítězný architektonický návrh nového vysokorychlostního terminálu Praha východ; První vysokorychlostní trať vyprojektuje česko-francouzsko-britské konsorcium; Studie proveditelnosti nové trati z Prahy do Drážďan je schválena (vše Správa železnic)
- Interaktivní mapa Správy železnic s komentáři (dostupná zde)
- Mojmír Nejezchleb: Aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice (asb-portal.cz)
