Na podzim a v zimě za určitých podmínek přerůstají koncentrace škodlivých látek v ovzduší do kritických hodnot, kdy bývá vyhlášena smogová situace. Zatímco například v Ostravě za smog může především průmyslová výroba, v Praze je na vině zejména automobilová doprava.
Ke vzniku zimního smogu přispívají teplotní inverze a bezvětří, tedy normální a samy o sobě neškodné meteorologické jevy – byť někdy máme sklon jim samotným škodlivé účinky podsouvat… Asi by nemělo smysl se o tom rozepisovat, pokud by se toho nedopouštěly i vysoce postavené osoby, od nichž by to v rámci EU v dnešních dobách už asi nikdo nečekal: „Nepodléhejme demagogii. Znečištění je někdy větší vinou počasí, ale rozhodně to není důvod, proč by se někomu měl zkrátit život,“ prohlásil například v únoru 2017 polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.
ZABIJÁK VĚTŠÍ NEŽ VÁLKY A NEMOCI
Pravý opak je bohužel pravdou. Vzhledem k tomu, že dýchání znečištěného ovzduší je vystaveno přinejmenším 75 procent světové populace, jde v globálním měřítku o vůbec největšího masového vraha, který má na svědomí více životů než války, terorismus, dopravní nehody, AIDS, kouření nebo jiné drogy. V nejzamořenějších indických městech zkracuje znečištěný vzduch obyvatelům život až o jedenáct let, v čínských až o sedm (více ZDE).
V Česku to až tak zlé není, ale i tak musíme podle MUDr. Heleny Kazmarové z Centra zdraví a životního prostředí SZÚ počítat s tím, že nám dýchání znečištěného ovzduší v průměru ze života ukrojí sedm či osm měsíců (více TADY)… A přitom věřit, že to nebudeme právě my, naše děti či blízcí, které vzduch bez ohledu na zprůměrovanou statistiku zabije mnohem rychleji (v ČR jde podle různých údajů o 5–10 tisíc lidí ročně).
SMOG A CITLIVÉ SKUPINY
Znečištěný vzduch ovšem ještě není smog – tedy situace, kdy je podle výroku polského ministra „znečištění větší vinou počasí…“ V případech extrémního smogu má Český hydrometeorologický ústav za povinnost vyhlásit tzv. smogovou situaci, při níž hrozí „citlivým skupinám obyvatel“ akutní zdravotní problémy. O koho jde?
A jak vlastně smog vzniká? Následující modelový případ je zároveň i tím nejznámějším a zřejmě také nejtragičtějším v historii.
BÍLÉ PEKLO 1952
Jde o tzv. Velký smog, který od pátku 5. do úterý 9. prosince 1952 zahalil Londýn. Jeho obyvatelé vzhledem k nebývale třeskuté zimě pálili mnohem více uhlí v lokálních topeništích než obvykle, kvanta levného a nekvalitního uhlí spalovaly i četné londýnské podniky a ke zhoršení situace tehdy značně napomohlo i nahrazení tramvajové dopravy dieselovými autobusy.
Původně přirozená londýnská mlha přikrytá pokličkou teplotní inverze bránící promíchávání vzduchu a rozptylování škodlivin se záhy proměnila v toxický oblak nasycený sírou a dalšími jedovatými látkami. Vědci hovoří o tom, že oxid siřičitý se urychlujícím vlivem oxidu dusičitého (oba oxidy jsou produktem spalování uhlí) v podmínkách běžné mlhy přeměnil na kyselinu sírovou. Lidé nemohli dýchat a pálily je oči. Viditelnost rychle poklesla na pár metrů, od počátku se rušila filmová a divadelní představení, protože diváci nedohlédli na plátna či jeviště… Od neděle 7. prosince přestala jezdit veškerá doprava včetně sanitek, protože v bílé mlze (jak ji popisovali svědci, i když bychom kvůli síře možná spíše čekali nažloutlou) řidiči už prakticky neviděli nic. V úterý 9. prosince se konečně zvedl vítr a smog zmizel tak rychle, jako se objevil.
A zanechal za sebou do té doby nevídané následky. Akutními zdravotními potížemi trpělo na 200 000 lidí, neuvěřitelných 150 000 muselo být hospitalizováno a 12 000 lidí během velkého smogu zemřelo. S jakou nevídanou silou katastrofa udeřila, ukázalo srovnání s tehdy ještě ne příliš vzdálenou válečnou minulostí – při náletech na Londýn zahynulo zhruba 20 000 obyvatel, nedošlo k tomu však jako v případě smogu během pouhých pěti dnů, nýbrž následkem celkem 71 masivních bombardování v letech 1940–1941…
SOUČASNOST V INDII A ČÍNĚ
Velký smog vedl záhy v Londýně a Británii k vydání předpisů omezujících použití znečišťujících paliv v průmyslu i pro vytápění domácností a postupně se ekologický přístup k životnímu prostředí (ústící až do konceptu udržitelné rozvoje) prosadil i v OSN. Přesto ani v dnešních časech nejsou v zemích jako Indie nebo Čína kalamitní smogové situace ničím výjimečným.
Je popisováno, že v Číně je hlavní příčina smogů podobná jako u toho londýnského z roku 1952 – spalování nekvalitního uhlí a technologicky zastaralé provozy bez odsiřovacích zařízení (silniční provoz se na jeho vzniku podle odhadů podílí „jen“ zhruba ze 30 procent). Vědci si poměrně dlouho lámali hlavu nad záhadou, proč podobné a někdy i ještě větší koncentrace nebezpečných sirných částic v ovzduší nemají v zamořených čínských městech podobný smrtící efekt jako kdysi v Londýně. Nedávno přišli s tím, že ty jsou neutralizovány amoniakem vylučovaným nadměrným užíváním umělých hnojiv a výfukovými plyny… Smog sice nepřestává být škodlivý, ale nemá tak rychlé účinky.
ZIMNÍ (LONDÝNSKÝ / REDUKČNÍ SMOG)
Zimní smog (je rovněž nazýván „londýnský“ nebo „redukční“) je způsoben vysokými koncentracemi prachu a jedovatých kouřových zplodin v ovzduší, které se při teplotní inverzi a bezvětří hromadí a vůbec nebo téměř nerozptylují. V Praze je hlavní příčinou zimního smogu zejména nakumulování prachových částic ze silniční dopravy, v okrajových částech především topením pevnými palivy, zejména uhlím.
Dochází zde k určitému paradoxu, protože v případě vyhlášení smogové situace může být nařízeno omezení výroby v podnicích, ale nikoli dopravy – magistrát má pouze možnost apelovat na řidiče, aby nevyjížděli, pokud to není opravdu nutné, a dali přednost hromadné dopravě… Je ale otázkou, jaký má takový apel dopad – naprostá většina pražských řidičů si nepřipouští, že za smog ve městě mohou hlavně výfukové plyny, a už vůbec ne, že by k němu přispívalo právě jejich auto. Nebo že by jim to bylo jedno?
INVERZE A BEZVĚTŘÍ
Jak je zřejmé, lidem vinu za zimní smog nikdo neodpáře. Mohou si za něj svými činnostmi (lokální topení, průmyslové exhalace, emise z dopravy) sami a obviňovat za jeho vznik přírodu je podobně dětinské, jako si stěžovat, že někdy je vedro a jindy zase mráz. Zatímco však v běžných meteorologických podmínkách se zplodiny rozptylují za hranice města či průmyslové aglomerace, teplotní inverze doprovázené bezvětřím je doslova drží pod pokličkou na jednom místě, čímž se jejich koncentrace dramaticky zvyšuje. Jak to funguje, ukazuje přehledná infografika ČTK.
LETNÍ (LOSANGELESKÝ / OXIDAČNÍ / FOTOCHEMICKÝ) SMOG
Je zimní období a logicky se více věnujeme zimnímu smogu. Pro úplnost však dodejme, že smogové situace se vyskytují také v létě. Smog se v tomto případě tvoří z oxidů dusíku a uhlovodíků, jejichž zdrojem jsou především výfukové plyny. Působením slunečního záření se vytváří tzv. přízemní ozon, jehož molekuly jsou velmi reaktivní a pro člověka toxické (škodí, ale i vegetaci). Dráždí nám sliznice a dýchací cesty. Poprvé byl letní smog pozorován ve 40. letech minulého století v Los Angeles.
CO DĚLAT PŘI SMOGOVÉ SITUACI?
Zejména nepodléhat panice, zdržovat se co nejméně venku a omezit tam na co nejmenší míru aktivity vedoucí ke zvýšené intenzitě dýchání. Doporučení, jak omezit dopady smogu, je ale mnohem více a přehledně je najdete na stránkách MHMP.
TIP: Jak zjistit aktuální stav ovzduší v Praze? Možností máte několik.
Znečištěné ovzduší přináší Čechům v prvé řadě problémy zdravotní, je ale možné se na něj podívat i očima ekonoma. Všechny nás totiž ve výsledku stojí nemalé peníze. Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přišly Českou republiku celkové náklady spojené se znečištěným ovzduším v roce 2016 na 6 % HDP (více o loňském hodnocení OECD najdete na stránkách MŽP). Vzhledem k tomu, že jde zhruba o 300 miliard korun, si můžeme hned udělat představu o tom, kolik bychom u nás měli na dýchatelnější vzduch ročně vynakládat…
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
