Znečištěné ovzduší. S nástupem prázdnin na něj myslíme méně, ale to neznamená, že nás nečistý vzduch stále nedoprovází. Zeptali jsme se MUDr. Evy Rychlíkové, vedoucí oddělení zdravotních rizik Státního zdravotního ústavu, s jakými riziky se kvůli znečištěnému ovzduší a velké míře dopravy potýkáme, a to nejen o prázdninách.
Mohla byste nám na začátek prozradit, jak jsme na tom se znečištěním ovzduší v rámci České republiky?
Kdybych to srovnala se stavem před třiceti lety, tak je to skvělé, ale ve vztahu k požadavkům naší současné legislativy na tom moc krásně nejsme. V některých místech se překračují imisní limity koncentrací aerosolových částic a benzo(a)pyrenu, hlavně tam, kde je těžký průmysl a intenzivní doprava. A v letním období bývají také vysoké koncentrace ozónu. Za to mohou látky, ze kterých se ozón na slunci a za tepla vytvoří – oxidy dusíku a organické látky, tedy opět za to může doprava.
Jaké faktory nejvíce znečištění ovlivňují?
Doprava, spalování uhlí, povrchová těžba, kamenolomy, prašné a nevyřešené technologie, stavby bez opatření proti prachu. A také nedostatečný úklid povrchu vozovek, zablácené náklaďáky, které nemají přikrytý sypký materiál, podobně i dlouhé vlaky s nezakrytým uhlím, štěrkem a dalším nákladem, co se vlečou městem. Vlak sviští a černý mrak za ním.
Pak je důležité, jak daleko jsme od zdroje. Velké aerosolové částice se usadí blízko, jemné aerosolové částice zůstanou „viset“ ve vzduchu, ultrajemné agregují, aglomerují, koagulují a jsou z nich částice jemné a hrubé. A nad městem je potom takový velký špinavý deštník. Dokud nezaprší a atmosféra se nepromyje. Horko a sucho kvalitě ovzduší nepřidá.
Praha vykazuje velké hodnoty znečištění a je v tomto ohledu v ČR na nelichotivém druhém místě po Ostravě. Co myslíte, že tento stav zapříčinilo?
Doprava ve městě, také stavby, transport sypkých materiálů, zbývající vytápění uhlím. A také biomasa shoří na aerosolové částice. Intenzita dopravy je v Praze extrémní a vede stále centrem. Auto má spalovací motor, katalyzátor, který zachytí oxidy dusíku, uhlovodíky a jiné částice. Vždy ale stoprocentně nefunguje. A otěr vozovky, pneumatik, otěry z řízení auta, víření toho, co už tam před tím napadalo nebo co se tam naválo, toho je opravdu moc. A přestože MHD je v Praze úžasná a člověk se s ní dostane, kam chce, pořád je automobilová doprava extenzivní a využívá se na maximum.
Můžete porovnat situaci v České republice se situací v zahraničí?
Velkoměsta si jsou podobná, ale u nás stále ještě preferujeme auto jako určité znamení prestiže a také je tak jednoduché do něj před domem skočit, dupnout na plyn…a pak skončit v zácpě. Možná si lidé myslí, že takhle lépe „řídí“ i svůj život.
Jaké mohou být dopady na lidské zdraví? Mohou lidé dělat něco, aby situaci zlepšili?
Vezmu to z druhé strany – lidé se méně pohybují, nepotřebují nohy, mají přece kola svého auta. Stávají se obézními a s tím souvisejí kardiovaskulární nemoci, vysoký krevní tlak, cukrovka… Uvnitř kabiny je vždy znečištění z okolí, a navíc vyšší než venku. Ale lidé, kteří dýchají znečištěné ovzduší z frekventovaných ulic, protože tam bydlí, přece mají nárok na to žít v čistém ovzduší. A jak mohou v létě větrat, to si nedovedu představit. Přibývá studií, které nacházejí vlivy na zdraví, které děti získaly před narozením a v útlém věku, jsou drobnější, víc stonají, může zaostávat i duševní vývoj. Dospělým se zhoršují nemoci dýchací, kardiovaskulární, jsou i modely o vztahu cukrovky a aerosolů, zvyšuje se úmrtnost a nemocnost.
A co mohou lidé dělat ke zlepšení? Přemýšlet, co je pro ně dobré, zda se vozit, nebo chodit (případně jezdit na kole nebo koloběžce). Hledat místa, kde je dobře, trávit čas tam, kde není tisícová záplava aut.
Myslíte si, že by se mělo více mluvit o udržitelné dopravě?
Mnozí politikové nemají rádi slovo „udržitelnost“, jenže růst přeci nemůže být nekonečný. Bez udržitelné dopravy to patrně nepůjde.
Nyní začínají dětem tolik vytoužené prázdniny a mnoho rodin vyráží na dovolenou, nejčastěji autem… Co si o tom myslíte?
Nedávno jsem se dívala na výsledky jednoho našeho projektu, který spadá do roku 2015. Sledovali jsme tehdy v jednotlivých ročních obdobích, co děti dělají, zda se pohybují, zda jsou venku nebo zda bydlí či jsou jejich školy blízko frekventovaných silnic – a právě v létě mají k dopravě nejblíž.… Jak jsem řekla, uvnitř auta je vzduch znečištěnější než venku a možná by stálo za to změřit, co vlastně musí dýchat děti, které jedou v létě autem 12 hodin k moři. Ale snad tam aspoň budou mít hodně pohybu v ovzduší, které bude podstatně lepší než to, ve kterém se tam dostaly.
Co byste tedy lidem cestujícím na dovolenou poradila?
Co nejvíce trávit čas mimo dopravu, sportovat, pohybovat se venku, být aktivní, jezdit na kole, plavat, a třeba i si zpívat, nebo si jen povídat. Prostě zhluboka dýchat v čistém ovzduší.
Využíváte hromadnou dopravu? A mohla byste nám říci proč, případně proč ne?
Nedovedu si představit život bez hromadné dopravy.Používám ji denně. Potkám v autobuse známé, sedneme si, probereme všední život, zamáváme si. A mimo město? Některé trajektorie vlaků jsou kouzelné! Stavitelé železných drah z devatenáctého století byli určitě umělci. A poslední léta mám navíc dojem, že ze všech průvodčích jsou už stewardi a o cestující se opravdu starají… Takže já nemám důvod přemýšlet, proč hromadnou dopravu nepoužívat.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
