Rada hlavního města schválila klimatický závazek snížit emise oxidu uhličitého Praze do roku 2030 o minimálně 45 % ve srovnání s rokem 2010 a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.
Hlavní město Praha se tímto aktem připojilo k desítkám měst a obcí po celém světě, jako je například Londýn, Paříž, Hong-Kong či New York, které se obdobně rozhodly jít ve svých zemích příkladem v reakci na klimatické změny a dát naději budoucím generacím.
Naše planeta se nachází ve stavu klimatické nouze, a proto je nutné opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře, zavádět co nejrychleji. „Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách přitom Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život,“ řekl Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.
DLOUHODOBÁ STRATEGIE A AKČNÍ PLÁN
Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020.
Některá opatření ve stručnější podobě již Praha má navržena v dílčích strategiích z nedávné doby, jakými jsou Plán udržitelné mobility, Územní energetická koncepce, Adaptační strategie na změnu klimatu či Program zlepšování kvality ovzduší.
ODPOVĚDNÉ PLÁNOVÁNÍ
Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Opatření se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, budov či nákupu a spotřeby výrobků. Nedílnou součástí jsou i adaptační opatření na změny klimatu.
Zavedení principů environmentálního účetnictví umožní vyčíslit vliv rozpočtu hl. m. Prahy a jeho dílčích položek na uhlíkovou stopu. Výdaje na obnovu a rozvoj městského majetku tak budou před schválením v budoucnu posuzovány z hlediska dopadů na emise CO2. Jejich dopad bude muset být neutrální či pozitivní.
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA
V oblasti automobilové dopravy jakožto zásadního zdroje emisí je cílem zajistit do roku 2030 více než poloviční snížení dopravních výkonů automobily se spalovacími motory na konvenční paliva. Nahradit je musí vozidla s nízkoemisním pohonem, zejména elektromobily, automobily na plynový a vodíkový pohon.
„Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu například v Plánu udržitelné mobility, schváleném Zastupitelstvem hlavního města Prahy v květnu 2019. V plánu je 242 konkrétních opatření, která postupným zaváděním přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže. Mezi opatřeními je například možnost zavedení mýtného při vjezdu do centra Prahy, podpora cyklodopravy, změna pohonů vozidel městské hromadné dopravy či výstavba parkovišť P+R, metra D a nových tramvajových tratí,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.
„V současné době prověřujeme v rámci pilotního projektu možnost vytvoření nabíjecích stanic pro elektromobily na lampách veřejného osvětlení. Jde o nejrychlejší způsob, jak Praze dodat dostatečný počet těchto stanic,“ vysvětlil Jan Chabr, radní pro majetek.
DALŠÍ OPATŘENÍ
Nové budovy musí mít malou spotřebu energie a zároveň minimální produkci emisí skleníkových plynů při výstavbě i provozu včetně dopravy využívané následně uživateli budov.
Město také zavede přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nutností je změnit pravidla nákupu elektrické energie pro potřeby města i všech jeho podřízených organizací tak, aby vyvolala výstavbu nových výrobních kapacit využívajících obnovitelné zdroje energie. Cílem je pokrýt z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030. Tyto podmínky budou muset být dodržovány dodavateli, chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky města.
K omezování emisí skleníkových plynů také přispěje postupné zavedení cirkulární ekonomiky do každodenního života města s cílem postupně omezit produkci všech druhů odpadů, maximalizovat jejich recyklaci, a kde již není možná, využít alespoň jejich energetického potenciálu environmentálně šetrným způsobem.
S plánováním a přípravou těchto opatření a rozhodnutí bude Radě pomáhat Komise pro udržitelnou energii a klima, kterou Rada hl. m. Prahy ve druhé polovině letošního května.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
