Jaké zajímavé projekty týkající se dopravy byly v Praze v loňském roce představeny? Které z nich mají sílu dříve či později změnit věci k lepšímu? Co z toho již proběhlo nebo probíhá?
Veřejná doprava
Metro D
Metro má schopnost přepravit v krátkém čase značné množství lidí a je vůči individuální automobilové dopravě dostatečně konkurenční. V dubnu byla po letech průtahů kvůli komplikovaným jednáním o výkupu pozemků schválena varianta výstavby metra D, v první fázi z Pankráce na Olbrachtovu (v optimistickém případě až na Nové Dvory), v další fázi na konečnou do Depa Písnice. První cestující by se až tam mohli „Déčkem“ svézt v roce 2023. Díky metru D se výrazně zklidní individuální automobilová doprava v centru a množství škodlivých emisí v metropoli sníží o desítky tun ročně (více ZDE). Na letošní přípravné práce bylo vyčleněno 1,7 miliardy Kč, se samotnou výstavbou se začne v roce 2019.
Tramvaje
Také tramvajová síť v metropoli výrazně posílí. Praha společně s DPP zahájí do roku 2030 stavbu téměř tří desítek nových tramvajových tratí, přičemž u některých z nich je předpoklad zahájení provozu již do pěti let (prodloužení kolejí z Divoké Šárky na Dědinu a z Modřan na Libuš, nová trať ze sídliště Barrandov přes Holyni do Slivence). Více informací o dalších tratích najdete ZDE.
Třebaže právě uvedené rozšiřování tramvajové sítě má ulehčit silně zatíženým tramvajovým spojům, autobusové linky budou nadále patřit k základním dopravním prostředkům městské a příměstské veřejné dopravy. Jejich výhodou je navíc možnost „zaskočit“ za tramvaje a metro v čase výluk po improvizovaných objízdných trasách. DPP úspěšně experimentuje s některými ekologicky příznivějšími novinkami, jako jsou například elektrobusy na baterie (ZDE) či doplněné i o dynamické dobíjení během jízdy na části své trasy z trolejí obdobně jako trolejbusy (ZDE), a také velkokapacitními autobusy na mimořádně vytížené trase 119 (Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla), kde již není možné zkracovat intervaly autobusové dopravy.
Páteří Pražské integrované dopravy je kolejová doprava, kterou vedle metra a tramavají tvoří i vlakové spoje. Vlaky používají cestující nejen jako formu příměstské dopravy, ale i k cestování „z bodu A do bodu B“ v rámci metropole – existují i čistě městské linky S34 a S65 (Pražský motoráček), které začínají a končí v Praze; souhrnně jsme linky S představili ZDE. V srpnu 2017 Rada hlavního města podpořila přípravu nového železničního spojení s novými tunely, a zejména důsledným oddělením dálkových a příměstských vlaků, což revolučním způsobem prospěje oběma typům železnice (VÍCE).
Individuální automobilová doprava
P+R
Systém Zaparkuj a jeď v Praze není novinkou a loni v říjnu významně posílil otevřením tří nových parkovišť tohoto typu na Kotlářce, Švehlově ulici a v Písnici o cca 530 míst (k již fungujícím zhruba 3 000 místům – více ZDE). Metropole navíc neustále hledá nové lokality pro další P+R (pro zajímavost: už nyní je rozhodnuto, že další bude u konečné nového metra D – Depo Písnice)… Jenom doplňme, že na zmenšení automobilové zátěže se podílejí také parkoviště K+R (Kiss and Ride), jejichž vznik je motivován snahou o omezení vysokého počtu jízd automobilů pouze s jediným cestujícím – řidičem.
Alternativní pohon
Výrazně omezit emise rizikových látek z naftových a benzínových motorů i hluk z dopravy může nahrazování celkového vozového parku ČR a Prahy elektromobily, hybridními automobily a automobily poháněnými CNG a LPG. Nejhůře jsou na tom zatím elektromobily, kterých u nás loni přibylo pouhých 307 kusů (VÍCE). V rámci širší koncepce Smart Prague se hlavní město loni rozhodlo podpořit elektromobilitu vybudováním sítě nových nabíjecích stanic, respektive jejich základů (devět z nich bude středně rychle nabíjecích a 50 rychlonabíjecích – více ZDE). Na ekologizaci dopravy v příštích letech bude mít zřejmě největší vliv tlak Evropské unie. Evropská komise totiž podala loni na podzim návrh, podle nějž by měla mít nová osobní auta a dodávky v EU v roce 2030 o 30 % nižší emise než v roce 2021, a již v roce 2025 je chce mít jako jakýsi „mezistupeň“ nižší o 15 %. Součástí návrhu jsou i pobídky ke zvýšení výroby alternativních aut, zejména elektromobilů.
Nahrazování klasických automobilů bezuhlíkovými či nízkouhlíkovými přinášejí sice výrazné omezení škodlivých emisí a hluku, nepřinášejí však omezení počtu automobilů, neboť kus bude vyměněn za kus. Neřeší tedy přeplněnost Prahy ani popojíždějícími kolonami ani zaparkovanými vozy. V tomto ohledu má pozitivní vliv zejména rozvoj veřejné dopravy (viz výše), dopravy vlastními silami a sdílení automobilů – carsharing.
Sdílení automobilů
Sdílení má velkou budoucnost a motto „Sdílením vpřed“ udalo tón celému loňskému Evropskému týdnu mobility. V jeho závěru se uskutečnil Den bez aut 2017, v jehož rámci proběhl doprovodný program Den pro Prahu, v němž dostali svůj prostor i carsharingové společnosti. Je již na nich, aby přesvědčili co nejvíce potenciálních zákazníků, že je lepší se o auto dělit než mít své vlastní.
Nejčistější dopravu představuje ta, kterou člověk vykonává vlastními silami, a je současně také nejzdravější. Zejména cesta do/z práce představuje zajímavou možnost k pravidelnému pohybu, na kterou jinak nezřídka lidem schází čas – do práce se stejně musí a případná časová ztráta ve srovnání s jinými druhy dopravy není zásadní. Větší potenciál absolvovat celou cestu i z větší dálky do práce má samozřejmě jezdec na kole než chodec, pokud však přijíždí do metropole až z lokalit ve Středočeském kraji, může využít parkoviště kol B+R (Bike and Ride) a pokračovat dál metrem nebo vlakem, případně si do těchto prostředků vzít kolo s sebou. Rozvoji cyklistiky v Praze přispěl v loňském roce náš projekt Čistou stopou Prahou unikátní navigační aplikací Na kole Prahou (ZDE) i stejnojmennou velkou letní soutěží, jejíž jedna kategorie byla věnována poznávání možností pražské cyklistické infrastruktury (VÍCE). Šancí pro chodce, který to má do práce dál, než aby šel celou cestu pěšky, je zkombinovat chůzi s MHD, nepoužívat výtahy, ale do schodů i dolů z nich chodit, nenechat si přivážet jídlo, ale na obědy vyrážet po svých a podobně.
Veřejný prostor
Významnou roli pro rozvoj městské cyklistiky a chůze hraje kvalitní veřejný prostor. Rada hlavního města Prahy na konci loňského srpna schválila vizi proměny Severojižní magistrály v příjemné místo, kam se lidem na rozdíl od současnosti bude chtít vracet. Vypracovaly ji společně Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a mezinárodně proslulá dánská kancelář zabývající se projekty „měst pro lidi“ Gehl Architects (VÍCE). Podobně nadějná je například také proměna zanedbaného místa v živou a atraktivní čtvrť s názvem Smíchov City.
K projektům, které se týkají dopravy a mohou věci posunovat vpřed, patří i aplikace zmente.to. Je opravdu pro každého a nebojte se ji využívat ani vy, skutečně to funguje. Sami se o tom můžete přesvědčit v sekci „Už jste změnili“.
