Za největší znečišťovatele ovzduší bývají nejčastěji označovány elektrárny spalující fosilní palivo, letadla, nákladní lodě a průmyslové zemědělství. Pokud jde o celkový počet emisí v naší atmosféře, opravdu tomu tak je. Jenomže nejzákeřnějším znečišťovatelem velkých měst včetně Prahy je silniční doprava.
Při pohledu do statistik to přitom vůbec není patrné „na první dobrou“… Kdejaký průmyslový závod nebo uhelná elektrárna vypustí do ovzduší mnohonásobně více emisí než moje auto nebo domácnost, takže se znečištěním ovzduší nemůžu já přece udělat vůbec nic, ani kdybych se na hlavu postavil! Nenapadlo vás to už někdy taky?
Je však důležité si uvědomit, že velcí znečišťovatelé jako elektrárny a letadla sice přispívají ke klimatickým změnám, které se týkají nás všech, ale bezprostředně nás v Praze nejvíc ohrožuje právě automobilová doprava, jakkoliv se jí způsobené emise v globálním měřítku nemusí jevit až tak vysoké. A zatímco role jednotlivce v otázkách celosvětové nákladní dopravy či výroby elektřiny je opravdu omezená, volba dopravního prostředku pro dojíždění po městě je výhradně na každém z nás. Každý den tak máme všichni šanci přispět k lepšímu vzduchu a zdraví nás všech.
Není vám to lhostejné? Chcete se dozvědět, které měsíce v roce jsou co do znečištění ovzduší nejhorší, a hlavně jak změnit své chování, abyste chránili své zdraví a zároveň nepřispívali ke zhoršení situace? Čtěte dál.
SMOG A SMOGOVÁ SITUACE
Když je znečištění ovzduší obzvlášť silné, říkáme mu smog. O tomto fenoménu, jehož pojmenování vzniklo jednoduše spojením anglických slovíček pro kouř a mlhu – smoke a fog –, jsme u nás už před nedávnem psali. Věnovali jsme se například tomu, jak smog vzniká, nebo že rozlišujeme dva základní typy smogu, tj. zimní a letní, a v čem se od sebe liší. Zdůraznili jsme, že ne každý smog je takový, aby kvůli němu byla ihned vyhlášena tzv. smogová situace. To je pouze v kompetenci Českého hydrometeorologického ústavu, když pro to nastanou přesně vymezené legislativní podmínky.
KDY TO BÝVÁ SE SMOGEM NEJHORŠÍ
Podle dat z Předběžných zhodnocení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ZDE) patří mezi nejkritičtější měsíce leden, únor, červenec a srpen. Jde tedy o období, kdy vrcholí nejstudenější, respektive nejteplejší roční období a rozptylové podmínky jsou nejhorší.
ZIMNÍ SMOG je zpravidla způsoben vysokými koncentracemi pevných částic. Při LETNÍM SMOGU nám zase nejvíce škodí přízemní ozon, který vzniká reakcí výfukových plynů se slunečním zářením.
Rok 2018 byl pro nás z hlediska smogových situací relativně milosrdný. Na území Prahy byla smogová situace vyhlášena "jen" dvakrát, a to pouze v letních měsících s celkovým trváním 45 hodin. Zimní smogová situace vloni v hlavním městě nenastala vůbec.
Zato předchozí rok 2017 byl, pokud jde o smog, vůbec nejhorší od roku 2006. Smogovou situací jsme trpěli celkem 107 hodin a šlo o zimní smog. Konkrétně to bylo v lednu (více ZDE, str. 14).
JAK SE ZACHOVAT PŘI VYHLÁŠENÉ SMOGOVÉ SITUACI?
Smog má nejzásadnější vliv na zdraví citlivých skupin – dětí včetně kojenců i nenarozených, starších lidí, lidí trpících chronickými onemocněními dýchacího ústrojí (jako je např. astma), ale i lidí jinak oslabených, například vlivem stresu nebo jiné nemoci. Těmto skupinám obyvatel je doporučováno zkrátit pobyt venku a hlavně nevykonávat žádnou zvýšenou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšení frekvence dýchání.
Důležité je nepropadat panice. Smogová situace je zdraví škodlivá, ale neznamená, že si doběhnutím tramvaje hned přivodíte astma nebo zkrátíte život o dva měsíce. Pobyt venku a fyzická aktivita má řadu jiných pozitivních dopadů na zdraví i duševní pohodu a pokud jste zdraví není důvod, abyste se venkovnímu vzduchu nějak razantně vyhýbali.
KDYŽ UŽ MUSÍM VEN/VYVĚTRAT, KDY JE NA TO NEJLEPŠÍ ČAS?
Vhodná doba pro vycházku nebo vyvětrání za smogové situace záleží na typu smogové situace.
V letních měsících jsou koncentrace přízemního ozonu nejvyšší brzy odpoledne. Ráno, později odpoledne a navečer rychle klesají, protože ke vzniku ozonu je potřeba dostatek silného slunečního záření. Ideální čas na vycházku je tak ráno a večer. Větrání se ale bát nemusíte po celý den, protože toxický ozon se ve vnitřním prostředí rychle odbourává a v domácnosti nejsou příznivé podmínky pro jeho další tvorbu.
V případě zimního smogu je tomu naopak. Koncentrace škodlivin kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus obyvatel (vytápění, doprava). Nejvyšší výskyt škodlivin je tak proto ráno a večer, takže nejlepší čas pro větrání a pobyt venku jsou brzké odpolední hodiny. To bohužel neplatí při zhoršených rozptylových podmínkách (tepelná inverze, bezvětří). V takovém případě zůstává úroveň znečištění vysoká po celý den prakticky bez rozdílu.
CO MŮŽU UDĚLAT, ABYCH SMOGOVE SITUACI PŘEDCHÁZEL, PŘÍPADNĚ ZMÍRŇOVAL JEJÍ DOPADY A TRVÁNÍ?
Jak jsme uvedli, největším viníkem znečištěného vzduchu v Praze je automobilová doprava. Řada z nás je přitom na automobilu závislá a jeho využívání omezit prostě nemůžeme. V takovém případě musíme v první řadě dbát na to, aby naše auto bylo technicky v pořádku. Dále se pak můžeme snažit nenechávat zbytečně běžet motor a vyhledávat trasy, po kterých bude jízda co možná nejkratší a nejplynulejší. Pokud však auto vyloženě nepotřebujeme, není nic záslužnějšího, než ho prostě nechat doma a pro dopravu zvolit MHD, která bude PŘI SMOGOVÝCH SITUACÍCH ZDARMA.
Dále doporučujeme omezit doručování potravin či objednávek z e-shopu až domů. V případě, že se bez objednávky neobejdete, zkuste využít služeb sběrných míst a různých pick-up pointů, které řada dopravců nabízí. Řidiči pak s dodávkami nemusí zbytečně zajíždět k jednotlivým domům, kde nám vypouští škodliviny přímo pod okny. S výběrem zodpovědného dopravce vám může pomoci náš projekt EkoLogis, který sdružuje ohleduplné dopravce.
Pokud topíte pevným palivem, pokuste se vytápění co nejvíce omezit. Dbejte na kvalitu topiva a nikdy nespalujte odpady, které znečišťují okolní vzduch i vaše spalinové cesty toxickými látkami.
Nepřetápět se ovšem snažíme i při jiných způsobech vytápění, protože to, že například z elektrického kotle nevychází žádný kouř, neznamená, že je zcela čistý. Imise pouze dýchá někdo jiný v místě, kde se elektřina, nejčastěji spalováním uhlí, vyrábí.
Víte, že pro snadné sledování stavu ovzduší můžete například využít českou aplikaci SmogAlarm? Přehledně vám zobrazí data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu a včas vás upozorní na případné zhoršení kvality ovzduší ve vaší blízkosti. Zajímá vás, co ke kvalitnímu vzduchu a jeho vlivu na naše zdraví říká odborník na slovo vzatý? Náš rozhovoru s plicním chirurgem fakultní nemocnice Motol profesorem Pavlem Pafkem najdete ZDE.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
