Kromě toho, že aktivní způsoby dopravy přinášejí lidem všech věkových kategorií významné zdravotní benefity, jsou také ohleduplné k okolí – nedělají žádný hluk, nespotřebovávají paliva z neobnovitelných zdrojů a neprodukují škodlivé emise, které v Praze zhruba ze 70 % pocházejí ze silniční dopravy... Nabízí se otázka, jak Praha rozvoj jízdy na kole a pěší chůze podporuje.
PLÁN UDRŽITELNÉ MOBILITY A KLIMATICKÝ ZÁVAZEK
Závazným dokumentem řešícím komplexně dopravu v Praze a jejím okolí až do roku 2030 je od letošního května Plán udržitelné mobility Prahy a okolí. Jde o 242 konkrétních opatření, která povedou k snadnějšímu spojení metropolitní oblasti s hlavním městem, celkovému zklidnění dopravy, rozvoji elektromobility a zvýšení bezpečnosti v dopravě. Ke snížení uhlíkové stopy a zlepšení lidského zdraví přispěje také „podpora aktivního pohybu – chůze, cyklistika, systém B+R a sdílení jízdních kol“. Odhodlání podpořit více cyklistiku a chůzi jako způsoby dopravy následně potvrdil také klimatický závazek města.
Tyto strategické dokumenty fungují jako příslib do blízké budoucnosti. Co však Praha pro cyklisty a chodce už dělá?
CYKLISTIKA
2018: CYKLISTŮ V PRAZE PO LETECH PŘIBYLO
V loňském roce se konečně podařilo zvrátit trend klesajícího počtů cyklistů v Praze, který následoval po nadějném rozjezdu v letech 2008–2012 (viz tabulka). Kolem 27 sčítačů v roce 2018 projelo celkem 3 951 737 jezdců na kole, což znamenalo nárůst intenzity cyklistického provozu o 2,44 % v porovnání s rokem 2017. Je to potěšující i s ohledem na fakt, že výkony motorové dopravy v Praze stagnovaly (resp. nepatrně poklesly, konkrétně o 0,2 %). Pro zajímavost – nejvyšší počty cyklistů zaznamenaly sčítače v Modřanech (391 355), na Podolském nábřeží (341 931) a na Elsnicově náměstí v Praze-Libni (175 139).
K obrácení nepříznivého trendu výrazně napomohly nové investice do cyklististické infrastruktury ve výši 73,4 milionů korun, což bylo nejvíce za posledních 11 let a násobně více ve srovnání s každým rokem od 2012 do 2017. Vloni byly vybudovány nejen nové cyklostezky (kolem Košíkovského potoka, Koloděje – Újezd nad Lesy, Běchovice – Horní Počernice, Vestec – Kunratice a rozšířena byla cyklostezka Radotín – Šárovo kolo), ale přímo v ulicích také vzniklo 1,5 kilometru nových vyhrazených cyklopruhů (celkem jich Praha k letošnímu březnu měla 48,5 km) a 7,5 kilometru ochranných cyklopruhů (celkový počet: 9,9 km).
Kromě toho byl zprovozněno cca 2,4 kilometru cykloobousměrek, které umožňují cyklistům bezpečný průjezd Prahou mimo hlavní dopravní tepny. Magistrát i za tímto účelem pravidelně pořizuje a vyhodnocuje data o provozu cyklistů, které poskytuje silničním správním úřadům pro místní komunikace. Těmi jsou zpravidla jednotlivé městské části (MČ), které tak mají zřizování cykloobousměrek ve své gesci, a na jejich podpoře a přístupu proto záleží rozvoj této perspektivní součásti cyklistické infrastruktury – je proto vhodné, aby místní obyvatelé na zřizování možnosti jezdit na kole legálně v protisměru u svých MČ „lobovali“. Podobné je to v případě městských stojanů na kola, kterých loni přibyly zhruba tři stovky, ale celkově jich je stále málo (něco přes 3,5 tisíce pro cca 7 tisíc kol). Pražský magistrát vyzval MČ k vytipování dalších míst, kde by je mohl ve spolupráci s Technickou správou komunikací (TSK) postavit, podmínkou však je převzetí stojanů do správy MČ.
Jako velký pomocník cyklistů pro jejich jízdy po Praze se i v loňském roce ukázal elektronický průvodce a aplikace Na kole Prahou, ke které si našlo cestu dalších deset tisíc nových uživatelů. Podle zadaných kritérií vyhledá nejvhodnější trasu po městě a má řadu dalších moderních funkcí. Přínos má i v datech o skutečných jízdách cyklistů, které MHMP využívá při jednání o dalších úpravách. Více o ní najdete na www.nakoleprahou.cz, kde si ji také můžete zdarma stáhnout do svých mobilních telefonů (funguje v systémech Android i iOS).
2019: ROZPOČET PŘES 120 MILIONŮ
Na podporu městské a příměstské cyklistiky město letos do konce roku vydá prostřednictvím TSK ještě mnohem více než vloni, a to 121 milionů korun. Třebaže se i přes tento nárůst jedná pouze o zlomek celkových investic města v dopravě, po letech stagnace se blýská na lepší časy.
Největší investici představuje dlouho očekávaný vodní prostup Rokytka na trase A26, který zkrátí a zpřehlední velmi komplikovaný průjezd díky náročné stavbě v korytě říčky Rokytka pod mostem v Čuprově ulici. Dalšími zásadními investičními akcemi jsou stezky Na Prostřední cestě v Kolodějích (1,36 km), dokončení druhé etapy chybějícího úseku Zbraslav – Jarov (520 m), stezková úprava trasy Cholupice – Dolní Břežany (1,4 km) a Suchdolská – V Sedlci (280 m). O podpoře Prahy zajímavému projektu budoucí sítě cyklostezek na severovýchodě města si můžete přečíst více ZDE. Zároveň probíhá také tipování a realizace vhodných úseků ulic na další cyklopruhy.
PĚŠÍ CHŮZE
Říkat o chůzi, že je „pěší“, je možná zbytečné, ale spojení se časem ustálilo zejména ve smyslu „chůze jako doprava“. Je přitom zajímavé, že ji na rozdíl od cyklistiky – snad proto, že je tak „obyčejná“ – řada lidí jako svébytný druh dopravy zatím pořád nevnímá. Chůze přitom představuje vhodnou alternativu, jak se na krátké vzdálenosti z bodu A do bodu B přemístit rychle, spolehlivě a pohodlně, a na ty delší ji lze v Praze zase bez problémů kombinovat s MHD nebo sdílenými dopravními prostředky (bikesharing nebo carsharing).
INVESTICE DO STÁVAJÍCÍ SÍTĚ
Kromě běžné (ale nikoli levné) údržby rozvinuté sítě městské infrastruktury chodníků, přechodů, podchodů či nadchodů (lávek pro pěší), stezek pro chodce, dopravního značení a světelné signalizace Praha podle svých možností a účelnosti průběžně investuje i do jejího zkvalitňování a (zejména bezpečnostních) úprav. Jako příklady je možné uvést úpravy přechodů s možným doplněním dělicích ostrůvků uprostřed vozovky a/nebo zpomalujících příčných prahů, někdy také bývá u přechodu zúžena vozovka na jeden pruh; nebo úpravy křižovatek u přechodů vedoucí k větší přehlednosti pro chodce i řidiče (aby na sebe už zdálky dobře viděli). U složitějších křižovatek jde i o rozsáhlé rekonstrukce s cílem zajistit větší plynulost dopravy a bezpečnost přecházení vozovky pěšími.
Regulačních opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců na stávající dopravní síti se ale realizuje ještě mnohem více – jde například o balisety, knoflíky, zvýrazněné dopravní značení, zdrsnění povrchů vozovek, vyznačení nových přechodů pro chodce aj.
NOVÁ INFRASTRUKTURA
Nové stavby již jsou, je-li to možné, určené pro chodce i cyklisty společně. Budované cyklostezky proto mohou pěší a inline bruslaři využívat stejně jako jezdci na kole.
PARKY A LESOPARKY
Obecně je nejméně problematické investovat do infrastruktury pro pěší v lokalitách bez silničního provozu, tedy v pražských parcích a lesoparcích, ve kterých však převažuje relaxační a sportovní využití nad funkcí dopravní spojnice – příklady z poslední doby: Satalice, Chodov, Horní Počernice. Připomenout nicméně můžeme také zahájenou dlouhodobou proměnu Karlova náměstí v centru města. Tam by měla v roce 2025 proběhnout kompletní revitalizace parku a v dlouhodobém horizontu se počítá se „zklidněním dopravy až do takové míry, která by celou východní stranu uvolnila pouze pro chodce a umožnila vznik promenády“ (ZDE). Tímto příjemným prostorem budou jistě rádi procházet i chodci kráčející za nějakým pracovním či jiným cílem.
KLÍČEM JE ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY
Právě zklidnění dopravy a omezení parkování je dobrým začátkem budování efektivní chodecké (a také cyklistické) infrastruktury v místech s hustým provozem a velkým množstvím aut, typicky – ale nejen – v centrální části města. Jde však ještě o víc: přeměna emisemi zamořené a parkujícími auty přeplněné lokality nebo chátrajících brownfieldů v kultivovaný veřejný prostor, v němž se každý cítí skvěle, je silný motivační faktor pro to s aktivní dopravou začít a provozovat ji co nejhojněji – obzvlášť bude-li takových příjemných oáz ve městě co nejvíce.
A i když si jistě přejeme, aby takových projektů bylo více a měly rychlejší výsledky, Praha se touto cestou již vydala. Svědčí o tom například návrat Malostranského náměstí lidem či plánované proměny Vítězného náměstí, rozpadlého nákladové nádraží na Smíchově nebo jako žhavá novinka také Mariánského náměstí.
TROJSKÁ LÁVKA A ŽELEZNIČNÍ MOST
Není tajemstvím, že stav pražských mostů není po letech jejich zanedbávání dobrý a náprava tohoto stavu je jednou z dopravních priorit současného vedení Prahy. Jde často o mosty pro různé druhy mobility. Ale právě zřícená Trojská lávka pro pěší snad nejvýmluvněji symbolizuje neutěšený stav a ta nová – která už kromě chodců bude sloužit i cyklistům – úsilí po co nejrychlejší nápravě. Na konci letošních prázdnin byl vybrán její zhotovitel a projít či projet bychom se po ní měli do konce příštího roku.
Pokud jde o obě lávky na železničním mostě, které se pro pěší uzavřely v prosinci 2017 z důvodu havarijního technického stavu, tam je situace ještě příznivější: jižní lávku mohou pěší i cyklisté plně využívat už od poloviny loňského října a severní lávka by se měla otevřít už koncem tohoto měsíce (VÍCE).
POMOC POTŘEBNÝM
Vozíčkářům, ale i rodičům s kočárky či seniorům se Praha snaží usnadnit cestování Pražskou integrovanou dopravou s cílem dosáhnout bezbariérovosti. Nejde jen o samotné dopravní prostředky, ale také o pohodlný přístup k nim – v případě stanic metra má město velký závazek do roku 2030 zvýšit podíl bezbariérových stanic metra ze současných 72 na 95 procent, relativní novinkou je zřizování tramvajových zastávek vídeňského typu (vozovka, která slouží jako nástupiště, je zvýšena na úroveň chodníku). Díky speciální digitální mapě si mohou lidé s omezenou schopností pohybu dobře naplánovat návštěvu veřejně přístupných budov a dalších prostor (dopředu ví, co je čeká, s jakými komplikacemi musí eventuálně počítat nebo jak se jim vyhnout). Vedle dalších aktivit (např. grantový program v oblasti podpory přístupnosti a odstraňování bariér) pro ně magistrát letos vydal i nové tipy na zajímavé výlety naplánované tak, aby je bez problémů zvládli (Pražské procházky bez bariér).
NESKÁKEJ MI POD KOLA
Je smutným faktem, že počet srážek tramvají s chodci v Praze v posledních letech stoupal – v roce 2018 jich bylo celkem celkem 104, z toho celkem 8 osob těžká zranění nepřežilo. Na jaře proto pražský dopravní podnik ve spolupráci s magistrátem, Policií ČR a organizacemi BESIP a ROPID rozjel preventivní osvětovou kampaň Neskákej mi pod kola! Asi si tipnete, že nejčastější příčinou nehod je nedání přednosti tramvaji na přechodu pro chodce, ale jaké jsou ty další?
Nelíbí se vám na pražské veřejné dopravě, stavu silnic, chodníků či veřejného prostoru něco? Změňte to! Využít k tomu můžete právě takto pojmenovanou aplikaci, kterou letos Operátor ICT upgradoval tak, aby bylo zasílání podnětů jednodušší a mnohem přehlednější než dříve.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
