Portál Automotive World uveřejnil článek o řešení ekologických problémů prostřednictvím sdílených jízd autem, jehož překlad vám nyní nabízíme. Originální znění zkušeností, názorů a vizí Nicolase Brussona, ředitele a spoluzakladatele největší carpoolingové společnosti BlaBlaCar, s názvem Carpooling: where business and environmental needs align si můžete otevřít ZDE.
Automobilový průmysl mocně investuje do řady technologií od elektrifikace po vodíkové články, aby snížil emise a řešil problémy kvality ovzduší. Ale existuje více způsobů, jak odstranit uhlíkovou stopu. Ve hře je mnoho subjektů, které se nezaměřují pouze na vozidla samotná, ale i na způsob jejich využívání.
V posledních letech rychle roste zájem o možnosti sdílené mobility, která poskytuje alternativy k individuální automobilové i veřejné dopravě. Důvodem, proč lidé využívají carsharing (sdílená auta), ride-hailing (sdílené jízdy taxíky) a carpooling (spolujízdy), spočívá nejen v jejich snadné dostupnosti a pohodlí, ale také v jejich přínosu pro ekologii. Mnozí si již uvědomují, že pokaždé, když je auto obsazeno více lidmi, snižují se celkové emise. Otázkou je o kolik?
ŘEČ ČÍSEL
Záleží na několika faktorech včetně toho, kolik lidí sdílenou mobilitu využívá. Společnost BlaBlaCar už podrobně sleduje tento segment přes 15 let. Loni, když její carpoolingová komunita dosáhla počtu 70 miliónů klientů z 22 zemí, se rozhodla prozkoumat, jak velký dopad to má na životní prostředí. „Mysleli jsme si, že bude skvělé potvrdit platnost něčeho, co se dříve nikdy neověřovalo,” říká Nicolas Brusson, ředitel a spoluzakladatel BlaBlaCar. „Intuitivně jsme vždy věděli, že je dobré obsadit auto více lidmi, ale nikdy jsme za tím neviděli žádné reálné hodnoty.”
BlaBlaCar zprostředkovává carpooling (spolujízdy) na dlouhé vzdálenosti. Obvykle nabízejí řidiči volná místa ve svém autě, když cestují mezi městy. Průměrná délka jízd je od 200 do 300 kilometrů. V roce 2017 přidala společnost aplikaci BlaBlaLines, která je speciálně zaměřená na kratší cesty jako je každodenní dojíždění do práce. „Svatý Grál carpoolingu je každodenní dojíždění do práce,” tvrdí Brusson. „Tam jsou největší problémy, co se týče dopravy, emisí CO2 i obsazenosti aut jedním člověkem.”
„Ve hře je mnoho subjektů, které se nezaměřují na vozidla samotná, ale na způsob jejich využívání.”
Na domácím trhu společnosti BlaBlaCar ve Francii jezdí 13,5 miliónů lidí do práce a z práce autem, přičemž průměrně jsou tyto jízdy obsazeny pouze 1,08 člověkem. Počet uživatelů carpoolingu zůstává relativně nízký, avšak z dlouhodobého hlediska může být tento potenciál vysoký. Vzdálenost cesty do práce se zvyšuje, neboť se stále více lidí stěhuje do okrajových částí měst. Podle nedávné studie se v Paříži průměrná délka cesty do práce za posledních 40 let ztrojnásobila. V případě, že by se počet pasažérů v každém autě zdvojnásobil, mohl by mít region poloviční emise.
KYSLIČNÍK UHLIČITÝ
Dnes jsou auta zodpovědná za zhruba 12 % emisí CO2 v celé EU. „Auta jsou největší pákou, kterou máme, pokud se jedná o snižování emisí CO2 v dopravě,” říká Brusson. „To nakonec můžeme vyřešit tím, že budeme auta více sdílet.”
Společnost BlaBlaCar navázala spolupráci s výzkumnou poradenskou firmou Le BIPE, aby přesně určila, kolik CO2 její carpoolingová komunita každoročně ušetří. Tato partnerská firma provedla analýzu skutečných dat získaných od 6 884 členů BlaBlaCar z osmi zemí světa po dobu více než 12 měsíců. Zjistila, že během roku 2018 ušetřila carpoolingová komunita 1,6 miliónů tun CO2, což je množství, které absorbuje les o velikosti 5 tisíc fotbalových hřišť během jednoho roku, nebo které vyprodukuje doprava v Berlíně za 6 měsíců.
„Intuitivně jsme vždy věděli, že je dobré obsadit auto více lidmi, ale nikdy jsme za tím neviděli žádné reálné hodnoty.”
A to je právě ten začátek. Úspory porostou v souladu se sdílenou mobilitou. Společnost BlaBlaCar odhaduje, že do roku 2023 mohou její klienti uspořit 6,4 miliónů tun CO2 ročně.
„Jedním z podnětů, proč jsme tuto studii provedli, bylo to, že jsme chtěli opravdu porozumět různým pákám v naší práci a získat autentickou studii o CO2 v naší síti,” vysvětluje Brusson. Stejně jako většina objektivních studií, odhalila také tato všechna pro a proti ve vztahu k rozvoji carpoolingu. Jedním z pozitiv je, že by většina klientů podnikla danou jízdu svým vlastním autem v případě, že by nesdílela vozidlo přes BlaBlaCar. Na druhé straně by někteří vůbec žádnou jízdu nepodnikli. Negativem zase je, že pokud bude cestování levnější a dostupnější, vzroste po něm poptávka a tím se podpoří další jízdy autem. „Je pravdou, že jsou také některé negativní dopady,” připustil Brusson. „Ty jsou ale dobře vyváženy těmi kladnými, tedy tím, že lidé necestují svým vlastním autem.”
REGULACE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Podle regulačních opatření si je EU dobře vědoma, jaký dopad mají emise z dopravy na globální oteplování a kvalitu ovzduší, a proto pro lehká vozidla do dalších let vytyčila přísné cíle. Například do roku 2021 musí výrobci aut snížit průměrnou produkci CO2 u svého vozového parku o 40 % ve srovnání s rokem 2007. I když je regulace v oblasti životního prostředí zaměřena na emise vozidel, zcela přehlíží jejich rozumné využití.
„Klíčové bude vytvořit regulační opatření, která podpoří sdílenou mobilitu, ať formou sdílené taxislužby nebo cestou carpoolingu,” navrhuje Brusson. „V této oblasti existuje mnoho nápadů, avšak nejsou moc dobře koordinovány. Diskutovali jsme o nich ve Francii, jenže v různých zemích, a dokonce v regionech je situace odlišná.”
„Svatý grál carpoolingu je opravdu každodenní dojíždění do práce. Tam jsou největší problémy, co se týče dopravy, emisí CO2 i obsazenosti aut jedním člověkem."
Některá regulační opatření namířená proti emisím vyvolala vášnivé protesty. V Paříži protestovali zastánci „žlutých vest“ zejména proti prudkému růstu daní z nafty. Paušální represivní regulační opatření jako tato zřejmě není nejúčinnější prostředek, jak motivovat lidi k větší obsazenosti vozidel. „Kroky tímto směrem nikdy nepřinesou žádné výsledky,” říká Brusson. „Tím jen vyvoláte velmi nepřátelské reakce lidí, kteří jsou závislí na svých autech. Podívejte se, co se stalo, když chtěli zvýšit ceny nafty – málem došlo k revoluci. Na druhé straně, co takhle motivovat lidi nějakou pobídkou ke sdílení?”
Brusson doufá, že se Evropa objeví v čele carpoolingu. O tom, že to tak může být, svědčí zájem o sdílenou mobilitu na starém kontinentu, který je dost silný. A zároveň jde o kompaktní region, kde je snadnější získat pro sdílené jízdy lidi dojíždějící do práce autem než na tak obrovském trhu, jako jsou Spojené státy. „Evropa by měla být lídrem těchto změn,” zdůraznil Brusson.
KOMBINACE AUTO–BUS
BlaBlaCar se chystá zařadit do svých služeb více ekologických aspektů jako například věrnostní program, který nabídne slevy založené na úrovni využívání. „Pokud jde o rozsah, vypadá to, jako by byly potřeby podnikání sladěny s těmi ekologickými. Čím více řidičů auto sdílí, tím lépe pro nás i pro životní prostředí.” Firma rovněž hledá způsoby, jak motivovat lidi k většímu použití elektroaut, nicméně Brusson je v tom opatrný a chce tento model komplexněji prověřit: „O této věci spíše debatujeme a děláme osvětu, než abychom připravovali speciální ekonomické odměny.”
„Je pravda, že máme také negativní dopady. Ty jsou ale dobře vyváženy těmi kladnými, a sice tím, že lidé necestují svým vlastním autem.”
V tomto roce se firma poohlíží zejména po integrované mobilitě a po kombinaci trhu autobusové a automobilové dopravy. „Chceme přibrat autobusy, které také v jistém směru reprezentují sdílenou silniční dopravu,” uvedl k tomu Brusson. „Bude to BlaBlaCar a BlaBlaBus.”
EKOLOGICKÉ POVĚDOMÍ
Stupeň informovanosti o významu sdílené mobility pro životní prostředí je v současné době nízký, ale poroste. Je to téma, které se pravidelně probírá v odborných francouzských a německých skupinových diskuzích pod vedením BlaBlaCar. „Ekologie není pro carpooling žádný spouštěč – jen velmi málo lidí by asi prohlásilo, že se přidalo k BlaBlaCar proto, že chrání životní prostředí,” říká Brusson. „Ale lidé si již začínají uvědomovat i tuto stránku věci. Před několika lety by zájmové skupiny sotva zmínily aspekt životního prostředí. Zdůraznily by, jak je systém ekonomicky přínosný a jeho výhody. Nyní začali někteří říkat, jak je také skvělý pro životní prostředí.”
Paradoxně může zvýšené povědomí o životním prostředí pocházet z popření jeho důležitosti v USA. „Tento problém je nyní ve zprávách více diskutován a polarizován. V USA máte Donalda Trumpa, který říká, že nevěří v globální oteplování. Ale pro některé je zveličení skutečnosti, která je nyní více polarizována, dobré z hlediska informovanosti spotřebitelů, neboť se o tom hovoří."
Lidé v carpoolingové komunitě na takové zprávy reagují na sociálních sítích označováním souhlasu (lajkování) a sdílením komentářů častěji než dříve. „Lidé jsou na to citlivější než byli, a zvlášť ti, kteří sdílí své auto,” potvrdil Brusson.
