Že nic není jen černobílé, ukazuje názorně pokles prodejů naftových automobilů v Evropské unii. Na jednu stranu to pomáhá redukovat emise oxidu dusíku a pevných částic do ovzduší, ale na druhou komplikuje snahu snížit také emise oxidu uhličitého.
Důvodem je, že právě CO2 auta na benzín, která nyní zákaznící upřednostňují, vypouštějí do ovzduší více než auta na naftu.
Zatímco v roce 2015 činil podíl naftových osobních automobilů na celkovém prodeji 52 procent, v loňském roce to bylo jen 45 procent. A podle prognózy letošní studie poradenské společnosti AlixPartners se podíl dieselových vozů na prodeji osobních automobilů v EU do roku 2030 smrskne na pouhých pět procent. Příčinou dramatického snižování poptávky po dieselech je hlavně jejich možná a někde již i fungující regulace při vjezdu do center měst a také ztráta důvěry zákazníků v naftové vozy po skandálu koncernu Volkswagen. Ten v září 2015 přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat testy emisí oxidů dusíku.
Právě oxidů dusíku a velmi nebezpečných malých pevných částic vypouštějí diesely (zejména když nemají v pořádku filtr DPF) ve srovnání s benzínovými vozy do ovzduší více a to motivuje některé evropské radnice k uvedeným restrikcím vůči naftovým autům. Oxid uhličitý, jak bylo již uvedeno, však více emitují benzínová auta.
Takže patová situace? Studie AlixPartners to tak nevidí.
Upozorňuje však na to, že pro dosažení stanovených cílů potřebuje vozový park Evropské unie do roku 2021 u oxidu uhličitého dosahovat poklesu o 4,6 procenta ročně a při odklonu zájmu o naftové vozy představují pro výrobce automobilů jedinou cestu plně elektrická a hybridní auta.
Zdroj: ČTK
