Duben byl doslova „prošpikovaný“ mezinárodními dny proti hluku, a to představuje dost dobrý důvod, abychom na něj v Čistou stopou Prahou zaměřili svou pozornost. Převážně pak na hluk z dopravy silniční, který je na rozdíl od nárazového hluku kolejových vozidel a letadel i ostatních zdrojů hluku permanentní a nejnebezpečnější.
Hluk z dopravy nás venku provází prakticky na každém kroku a navzdory zavřeným oknům často i doma. Někdy si jej už ani neuvědomujeme, ale i tak jde o významný rizikový faktor pro naše zdraví. Jaké jsou negativní dopady hluku? Jak hluk z provozu na pozemních komunikacích vzniká? Co proti němu můžeme dělat a jak pomáhá „tichý asfalt"? A kde ho už v Praze najdeme? To je hlavní obsah následujících řádků.
| TICHO JE ČÍM DÁL VZÁCNĚJŠÍ I ZA HRANICEMI MĚSTA I když se hluku z dopravy někdy říká „hluk města“, v dnešních časech si už od něj neodpočineme ani na řadě míst, kam z Prahy rádi vyrážíme. Jmenovat můžeme namátkou Hruboskalsko, Chleviště na Maloskalsku, Drábské světničky, vyhlídky u Svatého Jana pod Skalou, Tetín, Skalku nad Mníškem pod Brdy, Drábovnu, Měsíční údolí na Kozákově a jistě byste sami přidali další lokality. |
JAK NÁM HLUK VLASTNĚ ŠKODÍ?
Podle Státního zdravotního ústavu je hluková zátěž naší populace způsobena přibližně ze 40 % z pracovního prostředí a z 60 % z mimopracovního prostředí. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava (dále se uplatňuje hluk související s bydlením a s trávením volného času). Silniční hluk nelze vypnout, na řadě míst působí po celý rok 24 hodin denně.
Státní zdravotní ústav také uvádí jednoznačně prokázané negativní účinky nadměrného hluku. Jde o:
- obtěžování
- poškození sluchového aparátu
- rušení spánku doprovázené negativními dopady na krevní tlak a tep
- zvýšené užívání léků na spaní
- zvýšení rizika ischemické choroby srdeční – prokázáno u hluku ze silniční dopravy
- zhoršení poznávacích schopností a porozumění řeči
A aby toho nebylo málo, přidává SZÚ ještě další možné, nedostatečně prokázané účinky – mrtvice, diabetes, obezita, vlivy na těhotenství a porod a na mentální zdraví…
| MEZINÁRODNÍ DNY PROTI HLUKU Světová zdravotnická organizace WHO stanovila jako Mezinárodní den proti hluku 21. duben. Kromě toho vyhlásilo 11. duben za Mezinárodní den boje proti hluku Centrum pro sluch a komunikaci sídlící v New Yorku. Mezinárodním dnem boje proti hluku je ale i 12. duben, na kdy jej stanovila americká Liga pro sluchově postižené. Navíc je tento „svátek“ v některých zemích Evropy vyhlašován i 8. dubna. |
JAK VZNIKÁ HLUK ZE SILNIČNÍ DOPRAVY?
Na hluku ze silniční dopravy se podílejí zejména tři zdroje. Při nižších rychlostech dominuje to, co by zřejmě většina lidí také očekávala – hluk motoru. Při vyšších rychlostech než 30 km/h u osobních aut a 50 km/h u nákladních automobilů však už začíná převažovat valivý hluk vznikající při kontaktu pneumatiky s vozovkou. K němu se ještě přidává aerodynamický hluk jako důsledek proudění vzduchu okolo vozu.
Aerodynamický hluk narůstá úměrně s rychlostí vozidla (záleží i na tvaru čelní plochy, karoserie a případně typu přepravovaného nákladu) a nejvíce se projevuje mimo obydlené aglomerace. Ve městech a obcích, kde až na výjimky platí přísný rychlostní limit, se proto z uvedených tří složek na hluku ze silniční dopravy nejvíce projevují první dvě – hluk motoru (při stání a nízkých rychlostech) a valivý hluk.
| DALŠÍ FAKTORY Na hodnoty vnějšího hluku ze silniční dopravy v reálném provozu má vliv i řada dalších faktorů. ŘSD uvádí, že „závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění, odrazech zvuku a meteorologických podmínkách.“ Pokud jde o města, odrazy zvuku mezi vysokými domy podél frekventovaných ulic mají za následek podstatně vyšší hladinu hluku než na otevřených komunikacích. Intenzitu hluku zde zvyšuje i styl jízdy, pro který je typické časté střídání rozjezdu, zrychlování a zpomalování. |
JAK HLUK ZE SILNIC A ULIC OMEZIT?
Možností je víc.
VOZIDLA
Výrobci mohou snížit hluk zejména úpravami vedoucími k co nejtiššímu chodu motoru, vhodnou konstrukcí a dezénem použitých pneumatik, správně řešenou geometrií či odpružením podvozku. Majitelé a řidiči pak hlavně nepřetěžováním vozidla, udržováním správné geometrie kol a doporučeného tlaku v pneumatikách a také co nejplynulejší jízdou.
ORGANIZAČNÍ ZMĚNY V DOPRAVĚ
Hlučnost silniční dopravy lze omezit také změnami, které vedou k jejímu zklidnění. Může jít například o snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky či omezení rychlosti jízdy. Poslední řešení ale musí odborníci dobře zvážit. Kdyby totiž znamenalo nutnost přeřadit na nižší převodový stupeň, mohlo by to paradoxně vést k nárůstu hluku. Uvažovat je také možné o zákazu vjezdu některých druhů vozidel (typicky nákladních), ale je přitom nutné mít pro ně alternativní objízdné řešení. Jinak by se mohla zvednout hladina hluku nad únosnou míru zase někde jinde.
PÁSY ZELENĚ
V úvahu dále připadají pásy zeleně, ideálně stromů a keřů. Ty mají i další pozitivní účinky: ochlazují a zvlhčují, snižují prašnost, veřejný prostor zkrášlují a působí pozitivně na lidskou psychiku. Pokud jde o protihlukový efekt, tak obecně platí, že „použité dřeviny by měly mít tvrdé a velké listy, orientované kolmo ke směru hluku a olistění by mělo být na stromě či keři co nejdéle v roce“ (zdroj). Bohužel platí i to, že možnosti využití pásů ve městech jsou silně omezené.
| TRAMVAJOVÉ PÁSY Stále oblíbenější jsou i tramvajové pásy s travním porostem, které však hlavně absorbují hluk generovaný provozem na kolejích. V této souvislosti připomínáme zapojení pražského dopravního podniku do projektu Genofondy pro města a krajinu, o kterém jsme v Čistou stopou Prahou informovali zde. |
TECHNICKÁ OPATŘENÍ
V tomto případě jsou asi nejviditelnější protihlukové stěny či valy mezi komunikací a zástavbou. Jde však také o udržování vozovek v co nejlepším stavu, protože hluk zvyšují různé výtluky, nerovnosti a praskliny. Proto by z hlediska snížení hlukové zátěže byla vhodná i výměna městské dlažby („kočičí hlavy") živičnými povrchy, avšak z důvodu ochrany památkových zón, jako je například Pražská památková rezervace, toto řešení nelze aplikovat ve všech lokalitách... Moderním trendem ke snížení valivého hluku z dopravy je využití speciálních povrchů vozovek, kterým se říká „tichý asfalt“ (přesněji jde o nízkohlučný asfalt či asfalt se sníženou hlučností).
Na konec tohoto výčtu doplňme, že existuje ještě další a velice efektivní možnost, a to snížit hluk z provozu na silnicích v duchu „méně aut, méně hluku". Spočívá v nabídce komfortnější veřejné dopravy, kterou lidé ve velkém upřednostní před osobními automobily. Z tohoto důvodu také Praha neustále rozšiřuje stávající síť MHD, zahájila výstavbu metra D a podle svých možností podporuje vybudování železničních vysokorychlostních tratí pro další rozvoj příměstské železnice, která má velký potenciál.
CO JE „TICHÝ ASFALT“ A JAK POMÁHÁ?
V místě styku kol s vozovkou vznikají vibrace a tření, které se pak přenášejí jako valivý hluk do okolí. Míra tohoto hluku úzce souvisí s povrchem vozovky a vzorkem pneumatik. Pokud je na vozovce položen „tichý asfalt“, může klesnout hladina valivého hluku o čtyři i více decibelů oproti běžnému asfaltovému povrchu. Přitom již pokles o 3 decibely přináší stejný efekt jako snížení intenzity dopravy na polovinu.
| POHLCOVÁNÍ ZVUKOVÉ ENERGIE Asfaltové směsi, které snižují valivý hluk, mívají kromě speciálních složek i více vzduchových mezer. A ty se na absorpci hluku podílejí významným způsobem: „Zvýšením mezerovitosti povrchu vozovek jsme schopni docílit lepších akustických vlastností, zejména díky zmenšení rozpínání a stlačování vzduchu ve vzorku pneumatiky a pohlcení zvukové energie ve vzduchových mezerách povrchu.“ (zdroj) |
NEVÝHODY
Tichý povrch vozovky je oproti klasickému nejen o něco dražší, ale zejména je nutné ho kvůli ucpávání pórů 2krát ročně nákladně čistit vysokotlakým splachem a příměsí čističe (a to nad rámec běžného úklidu prováděného 1–2krát týdně). Při této řádné péči pak mohou protihlukové vlastnosti tichému asfaltu vydržet až osm let. Podrobné informace (nejen) o čištění nízkotučných povrchů viz příloha pod článkem.
PŘÍNOSY
Pořízení tichého asfaltu a jeho údržba je tedy nákladnější než v případě běžného asfaltu. Zato se však lidem, kteří žijí, pracují nebo se z jiných důvodů často vyskytují u komunikace, kde je položen, uleví od dlouhodobého hluku – což je možné vidět i optikou snížení nákladů na zdravotní péči při nemocích způsobených hlukem. Kromě toho položení tichého asfaltu často zbavuje nutnosti budovat protihlukové stěny, valy nebo izolace budov (i když se někdy protihluková opatření kombinují).
| KDE VŠUDE SE V PRAZE PO „TICHÉM ASFALTU" SVEZEME? Nízkohlučný asfalt v Praze slouží od roku 2010, kdy byl položen hned ve dvou lokalitách. Konkrétně šlo o ulici Slezskou v úseku U Vodárny – náměstí Míru a Poděbradskou ulici v úseku Hloubětínská – Kolbenova (později byl prodloužen až k Milovické). Dnes se už „tichý asfalt“ v hlavním městě nachází na celkem 19 komunikacích. Jejich přehled doplněný mnoha podrobnostmi si můžete otevřít v příloze (zdroj: Technická správa komunikací hl. m. Prahy). V letošním roce by měla TSK opatřit nízkohlučným povrchem další úseky v ulicích Patočkova (tam již jeden úsek ztišen je), Argentinská a Trojská. |
ASFALT I JAKO ZÁKLAD VIZUÁLNÍ TVÁŘE MĚSTA
Geolog a spisovatel Václav Cílek, kterého nikdo nemůže podezírat z nadržování asfaltové lobby, napsal tato slova:
„V posledních desetiletích vznikala různá hnutí ničitelů asfaltu, kteří se chlubí, z kolika nehostinných ploch opět nadělali trávníky. Zní to nesmírně přitažlivě – zničit ten ošklivý, šedý asfalt, který je nepřítelem života. Pojďme ale o krok dál. Chci říct dvě, podle mého názoru důležité věci:
- Památková péče chrání téměř výhradně budovy, ale bylo by zajímavé na některých místech zachovat historické asfaltové (i jiné) povrchy, protože je v nich kus dějin moderní civilizace (...).
- Málo se staráme o estetiku asfaltu, protože jej považujeme za banální a spíš negativní materiál. (...) Asfalt má ještě jednu skvělou vlastnost – dá se jednoduše a dost účinně recyklovat. Bude to aktuální, až zdraží ropa a ropné produkty.
Skoro bych řekl, že asfalt má to nejlepší ještě před sebou."
Celý úryvek o asfaltu (zahrnující ve zkratce i jeho historii) z knihy Dýchat s ptáky si můžete přečíst zde... Doporučujeme!
zdroje:
- www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/hluk
- www.komunalweb.cz/vliv-stavu-povrchu-vozovek-na-hluk-vozidel
- www.hluk.eps.cz/hluk/zdroje-hluku-a-prehled-nastroju-reseni
- www.silnice-zeleznice.cz/stavebni-materialy/akusticke-hodnoceni-obrusnych-vrstev-se-snizenou-hlucnosti-dle-tp-259-240
- www.scienceworld.cz/technologie/chvala-asfaltu-4669www.scienceworld.cz/technologie/chvala-asfaltu-4669
