Pod názvem Co se může Rakousko naučit od „e-země“, jakou je Norsko? přinesl rakouský portál DerStandard srovnání rozvoje elektromobility v zemi našeho jižního souseda a vyhlášené severské „e-velmoci“. Článek, který může být inspirativní i pro rozvoj tuzemské elektromobility, přinášíme v českém překladu.
SAMOTNÁ PODPORA NESTAČÍ
Obdivuhodných 31 % aut, která byla v roce 2018 poprvé uvedena do provozu, jezdí jen na elektropohon! Podíl elektroaut byl přitom téměř dvojnásobně vyšší než podíl dieselových vozidel. Řeč je o Norsku. V Rakousku činil přitom loni podíl nových elektrovozidel jen 2 %. Co dělá Norsko jinak než Rakousko?
Má v Norsku elektromobilita větší podporu? Ani náhodou! Podpora je v Rakousku velmi štědrá. Od března 2017 se poskytovala při zakoupení e-auta částka ve výši 4000 euro, od března 2019 je to 3000 euro. Ještě dříve byla e-auta osvobozena od daně ze standardní spotřeby a od daně z pojištění vztahující se na motorová vozidla. Při soukromém používání firemních e-vozidel nenabíhají příjmy v naturáliích. V mnoha městech se neplatí parkovací poplatky za e-auta, i když ta zabírají také místo. I přes rozsáhlou podporu elektromobility se v Rakousku zvýšil v předchozích dvou letech počet aut se spalovacími motory o 127 tisíc, což je téměř 11 x více než počet e-aut.
VĚTŠÍ TRANSPARENTNOST, E-MOBILITU NASTARTOVALY POPLATKY Z PRODUKCE CO2
Norsko prosazuje již mnoho let četná opatření, která vedou k vyšší ekonomické transparentnosti, co se týče aut na spalovací motory. Proto se v Norsku platí poplatky z produkce CO2 vztahující se na fosilní nosiče energie, tedy i na benzín a naftu. Poplatek z CO2 u nafty je vyšší, protože litr nafty vyprodukuje při spalování více CO2 než litr benzínu. Na rozdíl od Norska je v Rakousku nafta daňově zvýhodněna. Daň z pohonných hmot je u nafty o 8,5 centů na litr nižší než u benzínu. Celkově činilo daňové zvýhodnění nafty v loňském roce v Rakousku 710 miliónů euro. Před rokem prohlásil tehdejší šéf VW Matthias Müller, že daňové zvýhodnění nafty je překážkou e-mobility.
Navíc se v Norsku platí při koupi aut s benzínovým nebo dieselovým pohonem poměrně vysoká schvalovací daň a v Oslu vybírají vysoký městský poplatek za provoz aut se spalovacími motory. Norská vláda si stanovila ambiciózní plán: od roku 2025 nesmí přijít na trh žádné nové vozidlo s dieselovým či benzínovým motorem. Výsledkem je, že podíl nových vozidel se spalovacími motory klesl v loňském roce z 96 % na cca 40 %.
Učit se od Norska znamená také, že se nebudou opakovat začátečnické chyby. Například poskytnutí možnosti e-vozidlům používat jízdní pruhy pro autobusy vedlo k tomu, že autobusy stály častěji v dopravních zácpách a nabíraly zpoždění. Norsko proto toto opatření částečně zase odvolalo. Masivní podpora elektrovozidel také zapříčinila přechod z veřejných dopravních prostředků na e-vozidla, což vedlo ke zhoršení životního prostředí. Veřejné dopravní prostředky šetří nejen místo, ale jsou také ekologičtější než e-auta.
ZASTAVIT PŘESÍDLOVÁNÍ DO MĚST
Jedno je také zřejmé: změna pohonné energie v autodopravě je sice zásadní, avšak je pouze jedním z nutných opatření vedoucích k dosažení klimatických cílů v dopravě. Je třeba provést také změny směrem k multimodalitě, tedy k rozšíření různých druhů dopravy a zvýšení hustoty sítě mobility. V tomto směru jsou podmínky v Rakousku dokonce lepší než v Norsku. Rakousko disponuje v rámci EU nejefektivnější formou mobility a tou je systém železnic a městské kolejové dopravy. A nejprodávanější elektrovozidla v Rakousku jsou elektrokola. Jezdí jich tady již více než 500 tisíc.
Nabídka mobility šetrné ke klimatu se musí dále zlepšovat i rozšiřovat a politika osídlování musí být v souladu s klimatickými cíli. Konkrétně to znamená: Zastavit stěhování do měst a posílit jádra obcí a jejich blízkou obslužnost. Zásadní je ale také komplexní ekologicko-sociální daňová reforma. Je třeba zavést vyšší daně z produkce CO2 a ze spotřeby přírodních zdrojů, odlehčit práci a odměnit ekologicky šetrné jednání, abychom mohli nastartovat e-mobilitu v celém jejím rozsahu!
Originální znění článku najdete ZDE.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu. Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
