Města nejsou nafukovací a s rostoucím počtem automobilů se logicky vyrovnávají omezeným či placeným parkováním. Nejde přitom o žádnou novinku: v Praze vznikl první souhrnný návrh na regulaci dopravy v historickém jádru už v letech 1970–1971 a první zóny s omezením stáním byly vyznačeny v letech 1974–1979. Jak se dnes země EU vyrovnávají s touto problematikou a vymáháním poplatků za pouliční parkování?
Evropská legislativa v oblasti prosazování předpisů o parkování se vyznačuje tím, že má mnoho různých podob. Vyplývá to z právních podmínek v jednotlivých státech. Existuje celá řada nařízení a řešení, z nichž některá procházejí v posledních několika letech bouřlivým vývojem. Poslední změny se udály ve Francii, kde došlo na základě dalekosáhlé reformy k dekriminalizaci placeného parkování (tj. bylo vyňato z trestního práva).
Ve všech zemích napříč Evropou je při zavádění nových právních režimů v oblasti parkování hlavní hybnou silou potřeba usměrňovat a regulovat automobily v soukromém vlastnictví. Neexistují-li žádná opatření, která by se dotýkala konkrétních aspektů parkování jako hromadné veřejné služby, potom si právní rámce, jejichž úkolem je spravovat využívání veřejných pozemků, ne vždy dokážou poradit se současným náporem automobilů v městských oblastech. Specialista v oblasti parkování François le Vert z francouzské poradenské společnosti STATIOM k tomuto citlivému a složitému tématu poznamenává: „Mezi tím, jak to funguje v Evropě, existují diametrální rozdíly, o harmonizaci se vůbec nedá mluvit.“
Například v Nizozemsku si jsou stejně jako v Norsku vědomi toho, na kolik odůvodnění potřeby zavést nový právní status přijde, a mohou tak optimalizovat prostředky, které budou na tuto službu určeny. Pojem dekriminalizace, který se v debatách o nových právních režimech často používá, není v některých případech vhodný. Ve Španělsku například nový právní režim, který se objevil v 90. letech minulého století, nenahradil režim trestního práva (který se nikdy v otázkách souvisejících se správou parkování nepoužíval), nýbrž existuje nezávisle na něm a je tvořen mnoha složkami tak, aby podporoval zavedení placeného pouličního parkování. To samé platí v Portugalsku.
Avšak ve Velké Británii veškeré přestupky takzvaně dekriminalizovány byly, čímž správa pouličního parkování vstoupila do nové éry.
DEKRIMINALIZACE PROSAZOVÁNÍ PŘEDPISŮ O PARKOVÁNÍ VE VELKÉ BRITÁNII
V některých zemích bylo placené pouliční parkování postaveno mimo trestní právo již dávno. To platí i o Spojeném království, které postavilo systém správy pouličního parkování mimo trestní právo v roce 1991 prostřednictvím zákona o silniční dopravě (Road Traffic Act). A to nejprve v Londýně, přičemž zároveň byl zaveden občanskoprávní systém vypisování pokut.
Trvalo dva roky, než zákon vstoupil v platnost. Tento právní předpis platí dosud a obsahuje různá praktická doporučení, která se týkají náboru a vyškolení kontrolních pracovníků, poplatků v případě neuhrazení parkovného u parkovacího automatu, systému sledování pomocí kamerových systémů či znehybnění a odtažení vozidel. Je v něm rovněž obsažen kompletní postup hrazení plateb, vznášení námitek, podávání odvolání, vymáhání poplatků atd., přičemž přílohu pak tvoří standardní formuláře, které lze zaslat řidičům motorových vozidel.
Úspěch nového systému dokládá studie francouzských sdružení pro veřejnou dopravu STATIOM a GART, podle které si lidé před provedením reformy zakoupili u parkovacích automatů 1,2 milionu parkovacích lístků ročně, zatímco po reformě toto číslo prudce vzrostlo na 4,8 milionu. V současnosti se pro dekriminalizaci placeného pouličního parkování rozhodlo více než 80 % měst (konkrétně 330 místních samospráv z celkového počtu 426).
V NORSKU MOHOU PŘEVZÍT INICIATIVU MĚSTA
Poněkud odlišná je situace v Norsku, kde má kontrolu parkování na starosti státní policie. Avšak města se jí mohou na vlastní přání ujmout sama. Mohou požádat policii, aby od kontroly parkování upustila, a poté provádět kontrolu parkování sama nebo ji delegovat na základě smlouvy na jinou firmu, a to i soukromou. Místní samosprávy tedy dostaly možnost převzít od policie správu a kontrolu pouličního parkování, aniž by kvůli tomu bylo třeba měnit zákon. Poplatky za pouliční parkování v Norsku stanoví a vybírá město. Výši pokut stanoví stát, vybírá je však město.
ÚČINNÝ DOHLED V PORTUGALSKU
V Portugalsku stanoví pevné poplatky za placené parkování město a ponechává si je jako příjmy z parkování. Přestupky v souvislosti s placeným parkováním nemůže řešit policie, ale pouze zaměstnanec subjektu, který placené parkovací zařízení spravuje.
V roce 2013 řešila státní policie na 789 000 pokut. V porovnání s tím soukromá firma se 110 zaměstnanci dohlížejícími na parkování vystavila za stejné období 1 200 000 výzev k uhrazení nezaplaceného parkovného (v deseti portugalských městech).
SPOLUPRÁCE V NIZOZEMSKU
V roce 2010 byl s cílem zvýšit efektivitu a snížit náklady na správu parkování založen společný neziskový podnik ParkeerService U.A. sestávající z třinácti nizozemských měst. Za zmínku stojí také skutečnost, že v Nizozemsku nyní přestupky související s parkováním pravomoci trestního práva nepodléhají.
Nicméně povaha pokuty, již uplatní osoba zodpovědná za kontrolu parkování, se liší podle toho, zda se přestupek týká placeného parkování nebo parkování na nedovoleném nebo vyhrazeném místě. Za přestupky týkající se placeného parkování se platí peněžitá pokuta a částka plyne orgánu místní samosprávy. Za přestupky týkající se parkování v neplacených oblastech se platí peněžitá pokuta a částka plyne do národního fondu.
Jestliže řidič motorového vozidla neuhradí celou částku nebo nezaplatí vůbec, musí zaplatit pokutu ve výši stanovené městem.
Například v Amsterdamu činí výše pokuty 55,50 eur s připočtením hodinové sazby za parkování, jejíž výše se liší podle parkovací zóny. Příklad: jestliže řidič motorového vozidla zaparkuje v Amsterodamu v červené zóně a nezaplatí parkovné, pokuta bude činit 55,50 + 5,00 = 60,50 eur.
PRIVATIZACE SLEDOVÁNÍ: VÍCE ČI MÉNĚ
Země jako Nizozemsko a Norsko se inspirovaly britským modelem a vypracovaly přístup, v němž je rozsah působnosti dohledu nad parkováním svěřeného civilním zástupcům co největší, zatímco Španělsko jejich kompetence omezuje na placená a vyhrazená parkovací stání. V Portugalsku mohou zaměstnanci parkovací firmy dohlížet pouze na placená parkovací stání, ale již se připravuje zákon, který rozsah jejich působnosti rozšíří. V Belgii jsou z působnosti trestního práva vyňaty pouze modré zóny, placené parkování a rezidentní parkování. Vyhrazené parkování, zakázané a nebezpečné lokality zůstávají v kompetenci policie.
Dalším problémem je, jak prosazování předpisů zajistit. François le Vert říká: „Systém používaný ve Spojeném království je opravdu velice přísný.“ V důsledku toho bylo podáno velké množství odvolání, a dokonce vznikla nová služba umožňující podávat odvolání online. Španělsko je naopak mnohem benevolentnější. Platby mohou být v případě přestupků uhrazeny zpětně.
V NĚMECKU BEZE ZMĚNY
V některých evropských zemích na druhou stranu téměř k žádným změnám v trestním právu nedošlo. V Německu je pouliční parkování v kompetenci měst. Výši parkovného stanoví městská rada a výsledné příjmy plynou městu. Cena za parkování je všeobecně velmi nízká, a příjmy jsou tudíž skromné. Placené i neplacené pouliční parkování je oprávněna kontrolovat pouze místní policie.
Výše pokuty v případě neuhrazení nebo nedostatečného uhrazení parkovného je stanovena zákonem a činí 10 eur v celé zemi. Pokuty vybírá městská policie, která má rovněž na starosti odvolání a soudy. Placené parkování je spravováno poměrně neúčinně, dosti nedbale a je špatně zorganizováno, neboť v důsledku velmi nízké výše pokut nepokrývají příjmy, které vynáší prováděné kontroly, náklady na ně vynaložené. Dodržování pravidel placeného parkování je v celé zemi na dosti nízké úrovni. Dostupné nové technologie se v Německu ke správě pouličního parkování používají jen málo. Teprve nedávno se začaly používat bezhotovostní platby.
PRÁVNÍ VYMAHATELNOST V CELÉ EU
Evropští řidiči musí pokutu za parkování zaplatit bez ohledu na to, ve které evropské zemi se nacházejí. Tuto skutečnost jasně dokládá případ z roku 2017. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU), který je nejvyšším soudem v Evropské unii v záležitostech práva Evropské unie, v roce 2017 rozhodl, že pokuty za parkování jsou vymahatelné v celé Evropské unii za předpokladu, že je uvalí soud.
Rozhodnutí SDEU padlo poté, co chorvatský soud požádal SDEU o právní vyjasnění ve věci proti německému státnímu příslušníku, který si v roce 2010 v jednom přímořském městě opomenul zakoupit parkovací lístek. Parkovací společnost ve veřejném vlastnictví ve městě Pula požádala notáře o vystavení příkazu k tomu, aby řidič vozu uhradil 13 eur. Německý občan vznesl proti tomuto příkazu námitku a věc byla předána místnímu městskému soudu, který požádal o radu soud v Lucemburku. Chorvatský soud se zajímal, zda pro příkazy vystavené notářem platí právo EU a zda bloková pokuta za parkování splňuje požadavky občanského a obchodního práva EU.
SDEU rozhodl, že na příkazy vystavené notářem se právo EU nevztahuje. Rozhodl však, že podobné pokuty za parkování do pravomoci nařízení EU spadají, a pokud je vystaví příslušný orgán, jsou vymahatelné.
KDO STANOVÍ VÝŠI PARKOVNÉHO A VÝŠI POKUT A POPLATKŮ?
TECHNOLOGIE UMOŽŇUJÍ ÚČINNĚJŠÍ DOHLED
V Evropě je v současné době stále častěji používanou metodou kontrola pouličního parkování pomocí vozidel vybavených skenerem, takzvaných „skenovacích aut“ nebo „skenovacích motocyklů“. Zařízení umístěné na palubě vozidla automaticky načítá registrační značky vozidel, které míjí. Pohybovat se přitom může rychlostí 40 až 50 kilometrů v hodině. V reálném čase pak provádí křížovou kontrolu s centralizovanou dokumentací plateb přijatých prostřednictvím parkovacích automatů nebo mobilní aplikace. Jestliže skener odhalí vozidlo bez zaplaceného parkovného nebo s nedostatečně zaplaceným parkovným, zařízení okamžitě informuje mobilní tým zadáním GPS údajů o své poloze, a hlídka může poté umístit lístek z pokutového bločku na přední sklo vozidla, u kterého došlo k přestupku.
V případě, že se kontrolní mechanismus může v reálném čase propojit se státní evidencí registrací, je držiteli osvědčení o registraci vozidla domů téměř okamžitě zasláno oznámení o přestupku. Kontrola pomocí vozidel vybavených skenery přináší značné úspory nákladů na personál a výrazné zlepšení účinnosti prováděných kontrol. Během jedné hodiny lze otestovat přibližně 1500 vozidel v porovnání s 200 vozidly, které zvládne za hodinu zkontrolovat pěší hlídka. Tuto technologii již v různých podobách a k různým úkolům využívá Amsterdam, Barcelona, Haarlem, Lisabon, Londýn, Madrid, Nijmegen, Schiedam, Štrasburk, Utrecht a Praha.
DIGITÁLNÍ PROSAZOVÁNÍ PŘEDPISŮ O PARKOVÁNÍ V PRAZE
V Praze je digitální prosazování předpisů o parkování již realitou, jak na letošním společném semináři organizací EPA-Polis-ČPA ve své prezentaci ukázal Václav Lukeš z Magistrátu hlavního města Prahy. Hlavní město České republiky spravuje 100 000 regulovaných parkovacích stání. Počínaje srpnem 2016 je možné shromažďovat údaje skenováním vozidel. Český právní systém k tomu byl náležitě upraven. Nicméně zákon nedovoluje, aby měli provozovatelé parkovišť a jiné soukromé společnosti přístup k osobním údajům řidičů motorových vozidel. Kontrola zaparkovaných vozidel proto probíhá online pomocí centralizovaného automatizovaného systému.
Registrační značky se skenují a probíhá kontrola oprávnění k parkování. V případě přestupku systém potřebuje nejen číslo registrační značky ale rovněž fotografie vozidla, značky, parkovacího stání a dopravního značení. Digitálně musí být navíc předloženy souřadnice GPS zaparkovaného auta, datum a čas společně s elektronickým podpisem, aby bylo možné vystavit oznámení o přestupku. O přestupku poté rozhodne městská policie, vyrozumění o pokutě zašle majiteli automobilu úřad příslušné městské části. Pro celý proces byl vytvořen speciální software.
ČIDLA VE STOCKHOLMU
Nová technologie společnosti Parkling pro pouliční parkování získala počátkem letošního roku ve švédském hlavním městě ocenění za inovaci. Cílem soutěže bylo zjistit, jaký potenciál mají nejmodernější technologie při monitorování pouličního parkování, a usnadnit parkování ve Stockholmu jeho obyvatelům i návštěvníkům. Společnost Parkling nyní jako vítěz soutěže předvádí svoji parkovací technologii na stockholmském předměstí Årsta. Ve spolupráci s firmami APCOA, Genetec a Agendum dokáže nyní společnost Parkling zachytit a rozpoznat parkující vozidla i porušování parkovacích předpisů prostřednictvím své unikátní čidlové technologie Sensor Fusion.
Parkling se rovněž chystá digitalizovat dopravní značení pro veřejné parkování. Kromě monitorování parkovacích stání nabízí společnost Parkling ve Stockholmu také aplikaci, která motoristům pomůže při hledání bezpečného veřejného parkování.
SHRNUTÍ
Nejúčinnější modely nevzniknou přes noc. V Evropě byly metodou pokus-omyl vypracovány různé systémy. Úspěšným prostředkem vedoucím ke zvýšení účinnosti kontrol placeného pouličního parkování by mohla být dekriminalizace, a to zejména s využitím nejmodernějších technologií. V mnoha evropských městech je proto kontrola parkování delegována na soukromé firmy. Nicméně konkrétní postupy se na různých místech značně liší, a to zejména z historických důvodů.
Jedním významným rozdílem je přístup k údajům registrační značky vozidla. V některých zemích, například ve Skandinávii, mají k těmto údajům zúčastněné strany ze soukromého sektoru plný přístup, jinde jej nemají k dispozici dokonce ani obecní orgány. Tyto údaje jsou přitom pro zaslání pokuty zcela zásadní.
Celkově by mohla obcím ke zlepšení kvality prostoru ve městech pomoci decentralizace. Ze zkušeností je patrné, že počet pokut se snižuje, zatímco příjmy rostou. V neposlední řadě to znamená také ulehčení pro policejní složky.
Foto: Parking Trend International, čtvrtletník EPA
Zdroj: Parking Trend International
