V Česku je registrováno okolo 6 milionů osobních aut. Tohle číslo stále roste, ale pomalu se mění poměr mezi tím, jaké palivo naším čtyřkolým společníkům dopřáváme. Kromě konvenčních paliv, benzínu a nafty, se můžeme setkat taky s poměrně obvyklým LPG, případně CNG, stále oblíbenější elektřinou nebo vizionářským vodíkem. Jak se mezi sebou liší, jak je pro daná vozidla v Česku připravená infrastruktura a kolik můžeme ušetřit, když přesedláme na ekonomičtější (a ekologičtější) technologii?
Elektřina
Těší se stále větší oblibě. V Česku již je registrováno okolo 2000 osobních aut na elektropohon, v Norsku je již každé druhé nové auto plně elektrické. Jsou ekologičtější, nesou s sebou daleko nižší náklady na palivo a amortizaci a jsou prostě cool. Kromě toho se často setkáme s výhodami při parkování nebo vjezdu do centra měst. Zase jsou ale dražší a nabíjecí stanice nejsou na každém rohu.
Plusy:
• cena paliva
• nižší amortizace
• ekologičtější provoz
• výhody (parkování, daně, vjezdy do měst)
Minusy:
• pořizovací náklady
• infrastruktura dobíjecích stanic (V Česku jich je zatím 449.)
Dražší pořízení, výrazně levnější provoz
Elektroauto se dá v Česku pořídit od cca 190 tisíc Kč (malá vozítka pro dva, s malým dojezdem, vhodná do města), častěji se ale objevují cenovky 600 tisíc až 1,2 milionu (Nissan Leaf, Hyundai Ionic Electric, Wolkswagen e-golf, BMW i3, Tesla 3), ale může se vyšplhat i ke 2–3 milionům (Jaguar i-Pace, Tesla S). Můžeme se na podobnou koupi dívat jako na investici, peníze se totiž mohou v horizontu let vrátit. Úspora firemních flotil, které najezdí mnohem více kilometrů, se může vyšplhat do astronomických částek.
Ze srovnání provozních nákladů pohonů na elektřinu a benzín vyplývá, že za rok můžeme ušetřit až cca 45tis Kč. Za deset let to není malá částka.
Pro výpočet jsme použili využili ceny elektřiny společnosti Eon, pro výpočet průměrného elektro auta jsme využili průmět 10 nejčastějších značek v Česku, pro Teslu jsme využili model S, vše platí při ujetí 30 000 tisíc km/rok.
Nedostatečná infrastruktura nabíječek
Tento problém začíná být minulostí. Každým rokem počet elektronabíječek prudce roste. Při používání elektroauta je přitom možné změnit filozofii a začít dobíjet auto jako telefon. Přes den jezdit a v noci nabít v garáži. Potřeba nabíjet na cestě tak kromě dlouhých dovolených prakticky klesne na výjimečné případy.
Počet stanic v ČR: 449
LPG a CNG – který je lepší?
Nedá se určit. Zjednodušeně můžeme říct, že přestavbou nebo koupí originálního vozidla na LPG (liquid petroleum gas – kapalný ropný plyn) respektive CNG (compressed natural gas – stlačený zemní plyn) můžeme zejména oproti benzínovému pohonu značně ušetřit. S tím se ale váže nižší dostupnost plnicích stanic (LPG 997 stanic, CNG 192 stanic) a možná omezení např. v podzemních garážích.
Výhody LPG (oproti CNG):
• daleko větší sít plnicích stanic
• dostupnější servis servisu
• méně nákladná přestavba i pořízení tovární verze (při srovnatelném výkonu)
Výhody CNG (oproti LPG):
• lze vyrábět z obnovitelných zdrojů
• mírně nižší náklady na palivo/dojezd vozizdla
• stálá kvalita paliva oproti proměnlivé kvalitě LPG
• je umožněn vjezd do garáží (které splňují technické požadavky)
LPG průměrná cena: 14 Kč/l; CNG průměrná cena: 26,34 Kč/kg
Srovnání s cenami benzínu/nafty uvádíme níže.
Vodík, hudba budoucnosti
K vodíku se upíraly oči mnohých snílků a jiní se jim smáli. Podobně jako u letadel, kterým taky nikdo nevěřil, že se odlepí od země. Některé automobilky ale již prodávají vozy na vodík (v Evropě prozatím např.: v Anglii, Německu a Dánsku) a v samotném Česku již vzniklo vozítko (ještěrka) na vodíkový pohon. Ačkoli vodík není v Čechách zatím rozšířený, obecně s ním jsou ve společnosti velké plány. Např. v Moravskoslezském kraji se chystají spustit regionální vlakovou dopravu na vodík již v roce 2027.
Používat vodík jako palivo bude v budoucnu pravděpodobně mimořádně výhodné. Můžeme využívat nadbytečnou elektřinu, kterou produkují větrné a slunečné elektrárny v době špičky, a tu využít k elektrolytické výrobě vodíku. Zároveň můžeme používat vodík, který vzniká jako odpadní produkt. A na rozdíl od elektřiny jej umíme efektivně skladovat bez významných ztrát (problematický je ale převoz vodíku). Můžeme tedy z elektřiny mimo špičku levně vyrobit palivo a použít jej, až jej budeme potřebovat.
V Česku zatím není jediná veřejná plnicí stanice na vodík, ale Unipetrol již čeká na povolení k postavení prvních tří (z toho jedna pro interní potřeby autobusového dopravce) a vize českého státu je mít 6–8 plnicích stanic do konce letošního roku. Podpora ze strany státu by tedy měla pokračovat.
Počet stanic: 0 (Unipetrol čeká na povolení o postavení prvních 3 stanic, další by měly postupně přibývat.)
Nafta a benzín, drahé a nebezpečné?
Většina z nás je stále používá. Dají se natankovat všude a je na ně slušný dojezd. Automobilky navíc z valné většiny stále vyrábějí auta na benzínový a naftový pohon a tato auta jsou často levnější. Můžeme se těšit na obrat v trendech? Snad.
Je důležité si uvědomit, že použitím spalovacích motorů zatěžujeme naši peněženku daleko víc, než při užití alternativ. A zejména pak naše zdraví. Osobní doprava je výrazným znečišťovatelem ovzduší a jen v Praze z této příčiny zemře přibližně 560 lidí ročně (při dopravních nehodách je to „jen" okolo 20 lidí!) a každý z nás si zkrátí život přibližně o rok. Pokud jedeme v autě, kabinové filtry nás před nebezpečnými látkami neochrání.
Počet stanic: Nafta cca 2800 / Benzin cca 3200
Průměrná cena: Nafta 31,7Kč/l a Benzin 32,6Kč/l (Dieselová auta mají obvykle nižší spotřebu, čímž se ještě prodlouží jejich dojezd oproti benzinové alternativě.)
Srovnání nákladů benzín a nafty (průměr), CNG a LPG
Pro výpočet jsme zprůměrovali 31 nejčastějších modelů na českých silnicích, pro zjednodušení výpočtu se jedná o průměrné hodnoty pro benzín i diesel. U LPG počítáme s 15% vyšší spotřebou, což odpovídá obecně přijímanému pravidlu.
Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018–2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu".
Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu.
Více na www.sfzp.cz, www.mzp.cz.
