Cyklisté a motoristé, to jsou zdánlivě dva různé světy, které bohužel někdy stojí proti sobě. Někteří řidiči aut nemají cyklisty na „svých“ silnicích moc v oblibě. Jsou pomalí, zabírají místo, chovají se nevyzpytatelně a z jejich pohledu nemají v normálním provozu co dělat.
Základem je ohleduplnost
Jenže ono se nedá nic dělat, jízdní kolo je taktéž dopravní prostředek a cyklistika jako sport je stále oblíbenější. Všude cyklostezky nevedou, a tak nezbývá než společně vycházet a být vzájemně ohleduplní. Soužití cyklistů s motoristy je především o lidech, ale také o předpisech a zákonech, které se týkají všech účastníků dopravního provozu.
Blinkr na začátku i konci manévru
Ve vztahu motorista–cyklista je při provozu jeden okamžik, který může být riskantní a zúčastnění jej nemají rádi. Jedná se o předjíždění cyklisty automobilistou. Zákon o silničním provozu popisuje předjíždění celkem jasně. Motoristé mají několik povinností, které se vztahují i na předjíždění cyklistů, kteří jsou vnímáni jako ostatní účastníci provozu. Prostě pokud motorista předjíždí osobu na jízdním kole, je povinen dát znamení o změnu směru jízdy, a to jak při vyjetí, tak i při zařazování. Rovněž nesmí cyklistu ohrozit ani omezit v jízdě.
Dostatečný odstup
Při předjíždění cyklistů pak ještě nastupuje další faktor, který dbá na bezpečnost, a tím je boční odstup. Bohužel, právě tento údaj u nás žádný předpis neupravuje, je to tak ponecháno na zdravém rozumu řidičů, ale i cyklistů.
Správné chování cyklisty
Jak by tedy správné předjíždění cyklistů mělo probíhat? Cyklista by se měl chovat předvídatelně, nedělat žádné náhlé změny směru jízdy a měl by jezdit u kraje vozovky, pokud to šířkové parametry umožňují. Zároveň by se ale ani neměl tlačit příliš vpravo ke krajnici a riskovat, že jej motorista bude chtít předjet „za každou cenu“, tedy i v situaci, že by míjel vozidlo v protisměru a riskoval by tak srážku.
Bezpečné předjíždění motoristou
Motorista by si měl dobře rozmyslet, v kterém úseku bude cyklistu předjíždět, a v případě potřeby i zpomalit. Nevhodné jsou úseky před zatáčkou, horizontem a ve chvíli, kdy v proti směru jede jiné vozidlo. O použití blinkrů jsme se zmínili již výše. Ono to včasné „oblikání“ cyklisty upozorňuje ostatní motoristy na jezdce na kole, který může být schován například za náklaďákem či autobusem a ostatní ho nemusí vidět. Předjíždění by pak mělo proběhnout co nejrychleji, plynule a zpětné zařazení, opět za použití blinkrů, by mělo být v bezpečné vzdálenosti před cyklistou. To vše při zachování bezpečného bočního odstupu, který by měl být minimálně 1,5 metru! Dále je doporučeno s každým rychlostním kilometrem nad 50 km/h přidat jeden centimetr odstupu.
Výsledky studií
Je zajímavé, že po světě proběhlo několik oficiálních studií zabývajících se právě odstupem aut od předjížděných cyklistů. Zjištěné údaje se lišily, ale nejčastěji se pohybovaly v intervalu od jednoho metru až do 1,7 metru, nejčastější pak byl údaj 1,5 metru. Překvapivým, ale nikoliv novým zjištěním bylo snížení odstupu o 10 centimetrů v případě, že měl cyklista přilbu. Naopak pokud byla předjížděna žena, zvětšil se boční odstup o 15 centimetrů.
Inspirace ze zahraničí
Při řešení problematiky bočního odstupu by se české zákonodárství mohlo inspirovat v okolních zemích. Například v Německu je stanoven minimální odstup mezi autem a cyklistou na 1,5 až 2 metry. Obdobně je tomu v Rakousku, Francii či Portugalsku. V některých zemí se odstup liší i podle toho, kdo je předjížděn, například zda jde o dítě či seniora.
Problematika předjíždění cyklistů automobilisty je velkým tématem, a jeho podcenění může mít až fatální následky. Bohužel především pro toho zranitelnějšího v provozu, kterým bezesporu cyklista je.
